Sedemdesiat sukieň mala
Režie:
Ján KadárKamera:
Jozef MíčekHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
Božena Obrová, Július Pántik, Hana Sarvašová, František Dibarbora, Ružena Struhárová, Mária Hanusková, Jolana Hollá-Mažáriová, Oľga Vronská (více)Obsahy(1)
Veselohra o mladom dedinskom dievčati, ktoré sa stretáva s novými životnými skúsenosťami vo veľkej továrni. Pomaly si zvyká na nové prostredie aj na nových ľudí a z dedinskej naivky sa stáva mladá žena s novými ideálmi. (oficiální text distributora)
Recenze (41)
Škoda, takové děvčata se už nerodí. Bral bych jí hned :) . Film je to hloupounký, naivní a legrační. 21%. ()
Slabsi prumer udilim za par sympatickych momentu a za Bozenu Obrovou, ktera byla taky docela fajn. P.S.: jak ji to chytlo ty vlasy, to jsem se moc nesmal...z toho muze bejt poradna polizanice. Vyguglujte si, pokud mate silny zaludek. 3- ()
Ján Kadár natočil komédiu z budovania, nového lepšieho života po vojne. Je to len priemerný film.....45%. ()
Hoci mám budovateľské filmy veľmi rada a je mi blízke aj prekračovanie plánov z dôvodu súťaživosti, nemôžem povedať, že by sa mi Katka páčila - môže za to hlavne veľmi naivný a málo vtipný scenár (na to, že ide o komédiu) a diskutabilné herecké výkony ženskej časti obsadenia. ()
Československá komedie o temperamentní a sebevědomé dívce (předčasně zesnulá B. Obrová), jež kvůli práci odejde z rodné vesnice do průmyslového města Svit pod Tatrami. Zde můžeme sledovat její počáteční pracovní potíže v punčochárně, posléze i její první citové vzplanutí ke svému vedoucímu (milostně neposkvrněný J. Pántik). Rok vzniku díla může mnohé odradit, avšak dle mého názoru je evidentní, že J. Kadár nebyl žádný komunistický patolízal, neboť v díle vzniklém pouhý rok po puči se objevuje pouze nezbytné minimum tehdejších budovatelských sloganů či projevů o sladké budoucnosti. Příběh se věnuje zejména spanilé dívce Katce a jejímu pracovnímu nasazení, souboji dvou údernických skupin punčochárna/pletárna či citovému sbližování mladých lidí. Vše je proloženo vtipnými situacemi, jež bych v žádném případě nepovažoval za křečovité, nemístné či infantilní. Oskarový režisér se za svoji tvorbu v tomto období rozhodně nemusí stydět. Jedna hvězda navíc za atraktivní Katarínu. ()
Upřímně mi vadí ta ne-jednoznačnost. Je to film o lásce, o pracujícím režimu alá konstruktivismus, nebo o feministickém marxistickém pojetí, které nás nutí uznat, že i ženy zde mají své místo a právo na solidní postavení? Film na to přímo neodpovídá a to je škoda. Herecké výkony jsou totiž docela obstojné, kamera sice místy zlobí, ale to lze odpustit vzhledem k tomu, že byla slovenská kinematografie ještě v plenkách, ale to, co nejde odpustit je režie. Na snímku je vidět, že režisér byl zatím nezkušený, a proto si nedokázal pohlídat všechny složky tak, aby výsledný dojem dával smysl. Například scénář samostatně není špatný, ale pro tento snímek je velice rozvleklý a matoucí, což podstatně škodí. Snímek by mohl být mnohem lepší, kdyby zde fungovala také lépe práce střihačů. Takhle bohužel průměrný snímek. Tři hvězdičky. ()
Násilná verbovačka o zlepšovákoch, ktorá posiela do outu chabým scenárom romantickú líniu, ktorá by pri krásnej Katke bola zaujímavá, lebo trojuholník Pántik-Obrová-Dibarbora bol sľubne zložený. Dočkáme sa však jasného vymedzenia dedina, zaostalosť, drina na poli vs mesto, rozkvet, fungujúca fabrika prekračujúca plány jedna radosť. Dal by som 3*, ale štvú ma dialógy mladých, ktorí namiesto toho, aby sa bavili o sebe a zblížili sa, riešia kraviny, že z Košíc je to ďalej do Prahy ako z Prešova do Brna. ()
„Není to ve scénáři, ale v příštím záběru uděláš takovejhle kosočtverec." „A není to něco neslušného, pane řežisére?" „Ale vůbec ne, prostě to udělej a neptej se." Důkaz: 36. minuta filmu a známé zednářské znamení diamond sign nebo merkel sign. Sympatická dvojice Obrová - Pántik. Moc legrace to není. Cenné jako dokument z fabriky na výrobu punčoch. Téměř žádná politika, jen dobové drobnosti a banality typu soutěžení v úderkách. 70 %. Slovákům za snahu natočit komedii jedna rudá hvězda +. Další zednářská symbolika: 3x6 – 56:39. Vesmírná propaganda – návštěva hvězdárny: „Tímto dalekohledem můžete vnikat do nedostupných tajemství vesmíru…“ ()
Asi najlepší film z tohto obdobia. Schematizmus v 50 rokov bolo cítiť pri každom filme, no tu asi najmenej. Pozerá sa to veľmi prijemne a dá sa aj to teraz dopozerať do konca. Je to však film ktorý svojou dobou bol ovplyvnený takže jednoduchosť deja netreba riešiť. Je to príliš priamočiare, ale nevadilo mi to. ()
jednoduchá agitka o zapojení vesnického děvčete do socialistické práce oslazená komediálními prvky. Zajímavý je pohled na začínající a ještě nevyhraněné pozdější herecké osobnosti - Kronera, Pántika, Dibarboru. ()
Prijemna slovenska komedia, samozrejme agitacna, ale schematizmus mal v ranej dobe "budovania socializmu" silne, dokonca monopolne zastupenie ako v literature tak aj vo filme. Napriek vsetkemu je to dynamicke a dokonca aj zabavne, lepsie tri hviezdicky... ()
Vidiecke dievča sa rozhodne, aj napriek veľkej nevôli svojich rodičov, že počne kariéru v továrni na pančuchy. Už ju nebaví dojiť kravy a naháňať prasce, jej snom je prekročiť normu v počte vyrobených pančúch za mesiac. Je to výzva. Podarí sa jej to? Nepodarí? Napätie od začiatku až do konca. A na stenách si veselo visí súdruh Stalin, zatiaľ čo v Sovietskom zväze vešia svojich odporcov on sám. Inak filmu chýba nápaditosť a humor, pričom nechýbajú afektované herecké výkony a propaganda. Nepomôže prostredie Tatier, ani Dibarbora. ()
V rámci žánru za 3,5. ()
Ta mi še najvjac podobalo, kedz ta vyhodňarka hutorela. Ale inakše...ech pardon, česky… Prostě jde o klasickou budovatelskou blbinu, kde se nás snaží autor přesvědčit, že děvče z hospodářství se cítí v punčochárně unavené. Každé jiné bych to věřil, ale moc dobře vím jako to chodí na gazdovstve. Nějaké vstávání v pět a pracovat „pouze“ osm hodin by tam jistě uvítali s nebývalou radostí. U naší rodiny se vstávalo po třetí hodině a v pět ráno už muselo být dávno nakrmené všechno co se hýbalo. A dělalo se do devíti a i desíti večer. A ty holky dřely také, takže nějaká únava po pár hodinách práce… No, dobře. K filmu samotnému musím říci, že mne velmi příjemně překvapil. Byť to byla agitka, zasmál jsem se. Svěží dílko na neděli. ()
Dobre, bolo po vojne, entuziazmus z krajsich zajtrajskov sa predpisoval castejsie ako ACYLPYRIN a KADAR-ovi asi este celkom nedoslo ze je aj po SLOBODE. :-D Ako REALITA za 1* ako KOMEDIA O BUDOVANI KOMUNIZMU ***** teda 55% ()
Kto dal menej ako 4 nie je Slovák. Toto bolo za čias môjho starkého. Škoda, že nie je viac takýchto filmov. ()
Chápu, že každý nějak začít musel, ale v roce 48-49 ještě nebyly na režiséry takové požadavky jako v letech pozdějších. Na tuhle podlézavou iniciativu nastupujícímu režimu, na tuhle manipulativní komoušskou agitku, jak dostat mladé lidi ze zaostalých slovenských dědinek do fabrik, asi později pan oskarový režisér nebyl příliš pyšný. Ale patrně to zaúčinkovalo. Ve správnou dobu, správný film. ()
Dávno som sa tak nepobavil na Slovenskej komédii! :-) a dokonca ma fascinuje socialistická propaganda a systém, pekný vek.... Všetko je zlaté, milé.... ()
Tak jestli tohle byla v devetačtyřicátém komedie, museli mít Slováci opravdu hodně smutný život. Nečekala jsem sice žádné výbuchy smíchu, ale i v poválečném filmu protkaném budovatelským nadšením by měly být momenty alespoň k pousmání. Což nejsou. Roztomilé je zde snad jen to nesmělé namlouvání jaké už dnes nenajdete snad ani uprostřed Sibiře, ale jinak jsou dialogy taková vata že by i jahelníček zelenal závistí. ()
Veľmi milé dielko, kde sa to hemží slovenskými hereckými legendami. Ak si uvedomíme, že sa to točilo 4 roky po vojne, je namieste budovateľské nadšenie a "hujerizmus". Niektorí znudení pózeri ale nechápu a píšu komentáre... ()