Sharktopus vs. Whalewolf

Zatímco první díl trilogie byl nechtěně zábavný a zábavně amatérský bizár, druhý byl jen o trochu méně zábavný a o trochu méně amatérský bizár, do třetice už to vůbec zábavné není, pouze otravně blbé, aspoň tedy tak se to jevilo mně. Zásluhu na tom má nezáživný scénář, křečovitě se snažící o humornost (nepovedlo se), digitálně příšerně domrvená příšera whalewolf, ale především uřvaný a exhibující megatrapák a kašpar Casper, který byl snad po celou dobu natáčení našňupaný koksem. Za drobnou pozornost stojí snad jen stárnoucí aristokratická kráska Catherine Oxenberg jako sexy Frau Doktor Reinhardt, mimochodem v civilu kašparova žena. (16.01.2021)

Vedel som do čoho idem, lebo som videl Sharktopus vs. Pteracudu a tak nebolo nič čo by ma prekvapilo či zhrozilo. Ide si celkom vo svojom štýle. Hlúpučký príbeh, zostarnutá hviezda, špatne triky a dialógy, ktoré sa len občas vydarili . Ale bavil som sa, takéto filmy plne nevkusu a hovadín mám rád, pri nich celkom vypnem. Tu netreba rozmýšľať a keď viete do čoho idete, tak sa môžete na tom i slušne zabaviť a ja som sa bavil. A to je pri takýchto filmoch najdôležitejšie, že i keď je to hovadina z veľkým H, tak v tej špatnosti je aspoň zábavná. (26.03.2021)

Namôjdušu, ak to uvidím ešte raz, prechechtám sa do hrobu. Čo je však šokujúcejšie: film to dokázal ÚMYSELNE!! Neviem, či som niekedy zmerčil väčší nezmysel (turecké "hviezdne vojny" som nevidel). Polovicu filmu som mal dojem (jednak "vďaka" hercom, druhak "vďaka".. Ehm.. "dialógom"), že čumím na nemecké porno z osemdesiatych rokov, ktorému ustrihli závery každej zo scén. A tak sa vo finále scén sa namiesto "Ich komme! Ich spritze!" hulákalo "utekajte, už idú". Van Dienom si tiež nie som celkom istý, či vôbec hral? Mal som skôr dojem, že ho jednoducho naliali litrom páleného a vypustili na pľac. Bez srandy, jedná sa o mimoriadnu srandu. A twíter šarktopusa, to bol už len taký bonbónik na dorazenie bránice. (11.09.2015)

Všichni znáte ono pověstné " do třetice všeho dobrého a zlého", ale u série Sharktopus platí spíše to druhé. Uběhl sotva rok od předešlého Sharktopus vs. Pteracuda a společnost Syfy se rozhodla, že natočí další volné pokračování. Tentokrát se děj přemístí do Dominikánské republiky, ale kromě překrásného tropického prostředí, se tu moc filmové krásy nedočkáme. Pokud samozřejmě nepočítám pěknou Akari Endo, která potěší převážně oko nejednoho mužského diváka. Tím však většina pozitiv končí. Kevin O'Neill ani napodruhé moc nezazářil a udržel tak nízkou kvalitu všech dílů na stejné (podprůměrné) vlně. Bylo sice od tvůrců pěkné, že se pokusili do děje přimíchat i rádoby voodoo zápletku, ale že by tím nějak závratně dopomohli ke zlepšení již tak dost stupidního příběhu, se říci moc nedá. Vezmeme li totiž v potaz, že již samotný zrod nového monstra (Whalewolf) byl dost na pováženou a jeho vzhled doslova katastrofální, nezbývalo než doufat, že i tentokrát se tu objeví několik odlehčených scén se špetkou toho černého humoru. No a tady musím říct, že nás tvůrci opět nezklamali. Když už samotné efekty stály za smradlavý výkal, tak se chtěl divák alespoň trochu zasmát. No a že se náš digitální žralok-chobotnice činil. 30% (29.10.2016)

Špatné triky, scénář i herci - takže vlastně klasický výčet "kvalit" u filmů od Syfy/Asyla. Proč jsem se tedy na tento film díval? Chtěl jsem nějakou skrz naskrz hloupou a nenáročnou blbinu! Jednu hvězdu dávám za jisté momenty, které byly celkem povedenou parodií samy o sobě - viz scéna s proměnou ve Whalewolfa, vnadná sestřička běžící o život či šílená honička v nákupním centru. Tento film je ve výsledku velmi špatný, nicméně to o sobě ví a ještě si z toho dělá srandu. (23.12.2018)