Awakening
Režie:
Jiří KrejčíkScénář:
Otakar KirchnerKamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jana Brejchová, Jan Šmíd, Petr Kostka, Jiří Kodet, Vladimír Menšík, Jiří Štíbr, Ladislav Pešek, Eva Šenková, Vlasta Chramostová, Marie Brožová (více)Obsahy(1)
Nedoučená šestnáctiletá kadeřnice Jitka uteče z domova mládeže a vrátí se k partě chuligánů, kterou vede mladík Vilda. Všichni se poflakují po pražských pasážích a peníze si obstarávají drobnými krádežemi a podvody. Jitka se jednoho dne zalíbí číšnickému učni Tonkovi. Dívka jeho city opětuje, ale zároveň ho nechce strhnout na šikmou plochu. Její kumpáni však žádné zábrany nemají. A tak se Tonek stane členem jejich party… České drama Probuzení natočil v roce 1959 režisér Jiří Krejčík s mladičkou Janou Brejchovou v roli svůdné, ale nezvladatelné dívky z ulice. Příběh filmu se odehrává v retrospektivě: je uveden optimistickým začátkem i koncem, ve kterém je z Jitky slušně upravená a spořádaná mladá žena. Tento rámec však Krejčík musel do filmu dodat proti vlastní vůli. (Česká televize)
(více)Recenze (99)
V Morálce paní Dulské hrála Jana Brejchová ještě vedlejší postavu dospívající dcery, o rok později jí Jiří Krejčík svěřil již hlavní roli. Jana Brejchová zaujala vším: krásou, odvážným účesem, sex appelem a hlavně širokým hereckým rejstříkem, který učinil její postavu tak neuchopitelnou a nejasnou. Ztělesnila dívku na útěku z výchovného ústavu, která se zaplete s partou mladých výtržníků. Chodí do barů, užívají si za cizí peníze, kradou. Když se v jednom z podniků seznámí s normálním klukem, začne se blýskat na lepší časy. Nebo je to jen další z obětí její hry? Nehledě na umělý závěr, který musel Krejčík na příkaz shora do filmu vkomponovat, je Probuzení zlomem: v aktuálním příběhu, živých postavách, hereckých objevech (Kostka, Kodet, Šmíd, Ondrouchová), rockenrolu nebo osvobodivém reálu šedivých činžáků, zablácených vrakovišť a neonových pasáží. Je to první Krejčíkův "moderní" film, šedesátá léta s Formanem v čele jsou teprve na startu. ()
Režisér Krejčík mě opět dostal! Dodnes svěží, moderní film své doby nám bez pretvářky ukazuje mládež v tom nejhorším světle: flámy, alkohol, cigarety, provokace, kradení peněz, útěky z domova a školy, tendence k bezdomovectví i prvním větším zločinům... Jen bohužel v životě to vždy nemusí skončit zrovna takhle šťastně a optimisticky, přesto mi přijde neskutečné, jak nadčasový a pravdivý film vznikl již v roce 1959! V atomosféře rozsvíceného velkoměsta, zakázaného rock'n'rollu i opuštěné skládce vraků aut ožívají zcela reálné postavy mladistvých vinníků i obětí, výborně stvárněné nastupující hereckou generací, z nichž nelze nezmínit především Petra Kostku a Jana Šmída a vynikající, teprve 19-tiletou Janu Brejchovou, které Krejčík nabídl jednu z životních rolích, stejně jako o rok později ve Vyšším principu. 90% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) ()
10. 1. 2010 - 1 + 1/3 filmu - 75% ()
Depresivní příběh malých lidí z "optimistických" dob reálného socialismu. Vynikající výkony mladých herců mladí herci, pochmurná atmosféra, bezvýchodnost situací, která všechny - i diváky, od filmu vzdálené půl století - táhne ke dnu. ()
Jestli jsem si někdy o panu Krejčíkovi myslel (vlastně ještě před dvěma hodinama), že není až tak zajímavým režisérem, tak se mu teď, po zhlédnutí Probuzení, v duchu hluboce omlouvám, kaju se a stydím! ()
Je neuvěřitelný, že mladý lidi tady maj outfity a účesy, s kterýma by klidně mohli vystupovat i dneska. Pak je zábavný, jak pozdější gentlemani par excellence tady jsou za pěkný hajzly (Petr Kostka, Jiří Kodet). Jana Brejchová už tady ukazuje, že má našlápnuto k pozici evropské hvězdy. Trochu mě rušilo sluníčkové finále, ale jak jsem se někde dočetl, ten konec musel Krejčík přetočit, páč se to soudruhům nelíbilo. ()
Solidní České drama. ()
Film se měl původně jmenovat Odsouzeni k životu. Tento název ovšem neprošel...Podle mého názoru velká škoda, líbil by se mi o mnoho víc. ()
Obrovské překvapení. Zprvu nenápadný snímek mě očaroval neopakovatelným duchem přelomu dvou odlišných tváří režimu a nástupem uvolnění, jenž zde charakterízuje hlavně nevázaná rock´n´rollová hudba. Brejchová v roli mladé rebelky naprosto exceluje a baví i dojímá zároveň. Za zmínku stojí i nepřehlédnutelný výkon J. Kodeta. A tolik propíraný konec mi v tomto případě nikterak nevadil. ()
Až při čtení zdejších komentářů jsem si uvědomil, že na svou dobu mohlo být zobrazení delikventní mládeže na filmovém plátně velmi odvážné a na diváky muselo působit jako zjevení. No, tento čas je pryč. Dneska už těžko bude někoho Probuzení šokovat. Jinak jde ovšem o stále velmi dobré drama. Po filmařské stránce možná trochu zestárlo, z některým scénáristých motiů lehce čpí naivita, ale možná i kvůli těmto věčem, mě překvapilo jak má film velmi zajímavý a dodnes aktuální příběh o partě problématických delikventů, který mě pohltil a bavil po celou dobu. A to dokonce i při nekterých zdánlivě hlušších chvílich. V popředí je určitě provokativní dívka Jitka v podání Jany Brejchové, pro kterou byl tento film bezpochyby zajímavou příležitostí. Nejvíce mě ale asi zaujala postava Tonka s největším a nejzájímavějším vývojem.. Zpočátku slušný kluk, který se ovšem (Pozor Spoiler!) postupně pod vlivem zamilovanosti a vlivem nové zkažené party nakonec neštíti ani krádeže a nakonec s nimi musí dále prchat a je do všeho jakoby omylem zapletený (Konec Spoileru!) Skvělý psychologický materiál, který si v ničem nezádá s tématy staršího Krejčíkova filmu Svědomí. A je jen trochu škoda, že snad nejzajímavější Tonkova linka a to ta rodinná s náhradní matkou a nervózním otcem trochu zapadne, není rozvinuta a vyzní do ztracena. Stejně zamrzí i kiksy typu, že partu (Pozor Spoiler) celou dobu nikdo nechytil (ani když předtím Jitka utekla z napravného Domova mládeže). I ten idealistický konec trochu praští, (Konec Spoileru!) ale je alespoň stejně jako ve Svědomí takový pěkný a zahřeje u srdce. A celkově určitě musím další drama pana Krejčíka opět ocenit. ()
Nadčasový příběh. Je úplně jedno, jestli je natočen před padesáti lety nebo dnes. Má stejnou výpověď. Dokáže člověka zasáhnout. V dnešní době by se k tomu všemu ještě mohly přidat drogy. ()
Tohle je můj skutečně první film, který natočil Jiří Krejčík, a musím říct, že mi málem spadla brada. To, jak snadno zde vodil herce, a jak ti hráli naprosto přirozeně, jak zajímavý byl příběh a jak realisticky byl podán, a to i přesto, že se zde objevují herecké legendy, které máme nějak zafixované, to mě naprosto ohromilo. Výborný film, kde i ten závěr nakonec snesete. ()
Drama ze života "pásků", ve kterém exceluje krásná Jana Brejchová jako potvora Jitka a Petr Kostka v roli násilníka Vildy. Jiří Krejčík z nich vyždímal opravdu mistrovské herecké výkony, vzhledem k jejich mládí fakt naprosto dokonalé. Krejčík byl zkrátka režisér, kterej dokázal svoji vizi uskutečnit zcela přirozeně. Film má až noirovskou atmosféru, kterou dotváří hlavně kulisy autovrakoviště. Jeden z mála filmů, u kterého jsem si upřímně přál, aby dopadl dobře. ()
Ve své době nesporně výrazný snímek má vcelku co říci i dnes. 1) To, co tehdy snad i šokovalo, nebyla ovšem kvalita díla, ale fakt, že se na filmovém plátnu objevil někdo jiný, než budovatelé socialismu. Jitko, pojď si trsnout._____ 2) Dobové znaky se nezapřou: melodramatická hudba, chvílemi naivní dialogy, spoluobčané aktivní při chytání zlodějů. Zajímavé jsou i pěkně prokreslené postavy Jitky a Tonka. Za zmínku stojí i 40letý malíř Ota Janeček, který se podílel na návrhu kostýmů a vytvořil titulky._____ 3) Hodné zaznamenání jsou i dobové reálie: Stalinova socha na Letné, noční Václavské náměstí nebo třeba vstupenky na nástupiště i s jejich kontrolorem._____ 4) Příjemní a atraktivní herci pak dodávají filmu šmrnc. Je to především krásná 19letá Jana Brejchová (hlavní ženská postava Jitka z dětského domova), 21letý Petr Kostka (šéf party Vilda, jak jinak, než z buržoasní rodiny), který předvádí zajímavé taneční kreace, 22letý Jiří Kodet (člen party Emil, nastavil nohu číšníkovi), 22letý Jiří Štíbr (člen party Marcel s kytarou), který později stál obvykle za kamerou, zvláště po své emigraci do Rakouska v roce 1968 a 21letý Jan Šmíd (číšník Tonek, zahleděný do Jitky)._____ 5) Mnoho později slavných herců si zahrálo větší či menší štěky: 39letý Jiří Sovák (vedoucí kadeřnictví), 30letý Vladimír Menšík s parádním účesem (šéf směny číšníků v kavárně Astra), 53letý Ladislav Pešek (Tonkův otec), 25letý Vladimír Brabec (okradený mladík), 24letá Libuše Švormová (Hanka z osady), 36letá Luba Skořepová (vyděšená žena u autonehody), 22letý Jan Přeučil (člen party na Petříně), 23letý Jan Kačer (mladík z osady), 37letý Josef Kemr (prodavač obuvi), 33letá Vlasta Chramostová (vychovatelka v domově mládeže) a další._____ 6) Kdyby si film zachoval dynamiku první hodiny, dal bych čtyři hvězdičky. Bohužel se však posléze tempo výrazně zpomalilo._____ 7) Výstižný koment: Radek99****. ()
České trestní právo rozlišuje kategorie "děti" a "děti a mladiství (mládež)". V bežném úzu ale mezi pojmy "mladiství" a "mládež" citíme - nebo jsme cítili - určité rozdíly. Mládež to byli ti dobří (svazáci a kolektivci) a mladiství ti, kteří tíhnou k narušení (nepřizpůsobivci, individualisté). Krejčík (možná z vyššího principu, možná z popudu tehdejších ideologů) tento rozdíl akcentuje. Zatímco se mládež věnuje budování své nové vlasti ("více píce pro slepice, více uhlí republice, více péče mládeži), čtveřice mladistvých zdánlivě posílená dalších druhem, provádí své pikle a rejdy. Virem nákazy je tanec zvaný rokenrol; Tonek ho netancuje nikdy, Jitka se "uzdraví" až tehdy, když tuto divokou hudbu zavrhne. Pozn. 1: Musel jsem se hned podívat, kolik těm mladistvím bylo, Brejchová 19, Kostka 21, v tehdejším hábitu vypadali starší. Pozn. 2: Film má opravdu skvělou dobovou patinu, bejvák na vrakovišti aut, zlomová akce na chatě, debužírování za cizí peníze atd. ()
Jiri Krejcik /Prodavac Humoru/ ako reziser natocil sympaticky ceskoslovensky film z konciacich sa 50. rokov minuleho storocia. Snimok ponal ako sondu do zivota delikventnej mladeze v byvalom Ceskoslovensku, kde exceluje hlavne /vtedy este nadherna/ Jana Brejchova a divak ma moznost nahliadnut do realii Ceskoslovenska 50. rokov. 60 % ()
Ono to na ty slabé 4* nakonec je. Ten film je dobře vymyšlený, působí i dost realisticky (v rámci doby) a i když je ten konec možná moc optimistický, i tak mi moc nevadil. Je to dobré i filmařsky, líbila se mi kamera i výtečné herecké výkony všech postav. Akorát mi celkem trvalo, než jsem se do toho filmu nějak dostal. Pak si osobně myslím, že to klidně mohlo být i kratší a obecně bych to radši viděl i o něco drsnější, ale chápu, že to tehdy asi až tak nešlo. Každopádně to ale i tak do sebe něco má. Slabé 4* ()
Na konec 50. let v Československu je něco podobného vážně výkon. Zároveň už je cítit, že 60. léta jsou už za rohem. Toto natočit dneska akorát v trochu pozměněném prostředí, tak je to pořád velmi dobrý film. ()
Petr Kostka byl fešák jak z italských filmů! A pěkný pán je to dodnes... ()
Vyborna socialni sonda do niter rebelujici mladeze na prahu sedesatych let. Do filmu i pasoval moralizujici uvodni proslov. Myslim, ze se dobre povedla navodit amosfera zivota po barech a na ulicich. Ac tato skupinka mladych lidi nic velkeho neprovedla (zvlast k dnesni kriminalite mladeze), tak jejich pad ke dnu byl s kazdou minutou hlubsi... Jeden z mala filmu, kde mi nevadil herecky projev Jany Brejchove. Zaujme i postava zamilovaneho cisnika, kterou zahral Jan Smid a velmi dobry Petr Kostka v roli vudce smecky. Na film jsem se tesil, predcil vsak me ocekavani. Vyborny scenar, herci, atmosfera a kvalitni Krejcikova rezie. ()