Vyšší princip

Vyšší princip nemusí být nejlepším československým filmem, ale do historie je zapsaný bez nadsázky nesmrtelným písmem. Scenáristicky možná není dokonalý, herecky je místy lehce přepjatý. Ale má v sobě myšlenku, která překlenula a překlene desetiletí a hodnotu, která dodnes diváka rozechvívá. Hodnotu hluboce lidskou, vtisknutou do filmu v době, kdy tohle slovní spojení nebylo zprofanované používáním pro každou druhou průměrnou tuzemskou komedii. A právě ona upřímnost a bezelstnost vhání v samém vypointovaném závěru do očí nejednu slzu. (17.10.2010)

Dokonalý, mistrovský klenot naší kinematografie. Zničující, kruté a nelidské svědectví o tehdejší době, odehrávající se ve školním prostředí. O její moci, necitelnosti a lhostejnosti. Bezmoc a strach je nejvíce ukazován prostřednictvím hlavních hrdinů, studentů, kterým nebylo dopřáno, aby plně prožili svá bezstarostná, studentská léta. Vše se změní díky jednomu nevinnému, avšak neomluvitelnému žertu, díky němuž se stali nečekaným terčem vyslanců protektorátu, a který bude mít děsivé následky jak pro ně, tak jejich rodinu a vyučujícího profesora, excelujícího Františka Smolíka. Vše se vytratilo a oni přestali být naivními, rozjařenými lidmi, s lehkostí a úsměvy v obličeji, a během filmu se stali těmi, jimž se prožité události nesmazatelně podepsaly na tvářích. Milostné vzplanutí Jany Brejchové ke spolužákovi Ivanu Mistríkovi, tvořící jednu z vedlejších dějových linií, nabývá nešťastných rozměrů právě proto, že vzniklo ve chvíli, kdy již nebylo možno, aby jejich láska dostála svého naplnění. Strhující herectví, velmi hustá a tíživá atmosféra, všudy přítomný strach a zdrcující konec, neodvratitelně završující celý film. (31.01.2007)

Snad nejlepší český černobílý film, který jsem kdy viděl.Dokonalé obsazení, kterému vévodí opravdu vynikající herec František Smolík, nemluvě o opravdu přísnému kantoru němčiny Václavu Lohniskému a egoistickému Rudolfu Hrušínskému z krámku obuvi a dalších.Neuvěřitelně napínavý děj a hlavně žádné happyendy.Režisérovi se opravdu podařilo vystihnout realitu 2. světové války a její dopad na atmosféru v celém městě a ve škole v období maturity. (09.06.2006)

Nejlepší český (československý) plně vážný film, co jsem viděl. Vyšší princip těží samozřejmě z neskutečně zajímavého prostředí a doby. On ty vytěžené drahé kameny ale zbytečně neprodá, on je vybrousí do blyštivé nádhery. Některé okamžiky byly tak napínavé, že jsem zkrátka nevěřil, že sleduji český snímek. Hudba se povedla rovněž na výbornou stejně jako excelentní herci a konec, samosebou, takový, jaký měl být - (i když pravda, ty poslední záběry příliš do důsledků domyšleny nebyly). (08.05.2006)

Vyšší princip je jeden z těch filmů, které se nebojím prohlásit za dokonalé. Asi šichni, kdo na něm pracovali, od režiséra až po herce ve vedlejších rolí odvedli velice kvalitní práci. Například Václav Lohinský ztvárnil učitele němčiny naprosto geniálně. Ale bezchybí jsou i všichni studenti a František Smolík asi leckomu připomene hodné a zásadové, i když ne příliš autoritaivní kantory a porfesory každému divákovi. Na tomto snímku nejvíce oceňuji, jak se režisérovi daří vytvářet intenzivní pocit tísně a bezmoci. Nemalou zásluhu nese podle mého i Zdeněk Liška, podle mého největší osobnost české filmové hudby. I díky jeho hudbě je tak film napínavý, až do samého závěru. (21.04.2009)