Kamera:
Antonín HolubHudba:
Daniel FikejzHrají:
Dagmar Havlová, Magdalena Reifová, Ondřej Vetchý, Leoš Suchařípa, Milan Šteindler, Martin Růžek, Milan Neděla, Luděk Kopřiva, František Husák, Martin Dejdar (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Trojici debutantských povídek sjednocuje myšlenka záhad - původně bermudský trojúhelník s tajemnými úkazy se začal přesouvat a lze jej vystopovat kdekoli na světě, včetně českého a slovenského území. I tady totiž dochází k nevysvětlitelným přesunům v prostoru a čase. Tato idea je dokládána zmíněnými povídkami, avšak námětová i inscenační vynalézavost je hodně těžkopádná, film prošel kiny bez většího zájmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (51)
Mezi hvězdou a odpadem..Tramvaj do Poděbrad,Expres do Bratislavy,Linka do Prahy. ()
Všechny tři povídky se zakládají na myšlence, že se bermudský trojúhleník (správně psáno s malým "b", jelikož nejde o oficiální zeměpisný název) přesouvá po naší planetě. A to vlastně i možné je, protože o něm víme pramálo, proto lze připustit, že bermudský trojúhelník můžete mít klidně doma mezi obývákem, kuchyní a koupelnou, když se vám najednou ztratí jedna ponožka z páru. První povídka o tramvaji se mě tak trochu týká, když Martin Dejdar unese tramvaj, byť to zní jakkoliv bizarně. Tady si autor nejspíše pohrál s černou dírou. Druhá povídka o drobném zlodějíčkovi a o expresním přesunu mezi Prahou a Bratislavou se hlavnímu hrdinovi vymstí, jestliže se bude vymlouvat, že tam někoho pošle. A Galileo Galilei? Posuďte sami, jestli měl větší úspěch učitel, herec nebo fotbalista. ()
Kladem bylo několik vtipných gagů nebo spíš vět, asi třikrát jsem se zasmál, jinak jsem spíš sledoval tu nastupující generaci herců, kteří se uvolili v tom zahrát. Nejlepší, vlastně nejméně špatný dojem, jsem měl z prostřední povídky, třebaže prostředí komunálu, poctivého pracovníka, který však není schopen zvednout ze židlí líné montéry, bylo takové nijaké a nadbytečně zobrazované. Povídka o Galileovi, ač měla mít nosnou myšlenku, že pravda nikdy nevítězí, byla nejslabší; letuška ve své obvyklé roli erotomanky svádějící Marka Brodského mě nemohla nezaujmout. Vymyslet travaj, která jezdí bez proudu a po kolejích je taky potrhlý nápad, ovšem Kostelka byl opět roztomilý. A cucák Dejdar coby poštovní lupič. Jedna poznámka je ale skutečně záhadná. Josef Langmiller v ředitelské kanceláři letiště pronese větu: "Tady není Bermudsko, tady je Česko". V době, kdy jsme měli socialistickou ČCSR a o slově Česko se vůbec nevědělo. Že by skutečně časoprostor zafungoval? ()
20% - Možná že se z toho námětu dala uvařit třeskutá crazy komedie na "český způsob". Vznikla ovšem téměř nekoukatelná a zapomenutelná nuda. Pár zajímavých momentů (spíš pokusů) tam bylo (např. v tramvaji zapomenutý pohřební věnec se stuhou "Nikdy nezapomeneme"), ale jinak pokusy o aktuální satiru dopadly špatně. Po letech si trochu vybavím pouze povídku "Tramvaj do Poděbrad", ostatní dvě ve mně nezanechaly žádnou stopu. ()
Český povídkový snímek o podivných úkazech jakoby předznamenával americký seriálový fenomén ´Akta X´ (1993-2018) nebo seriálový remake ´Krajní meze´ (1995-2001). Jedná se však o typický český satirický humor na společenské téma za použití typické české nátury. Použity buly i satiristické narážky na nejrůznější společenskou shovívavost v rámci dobových skutků. A taková satira je na onu dobu skutečně trefná. Mnohých prvků si mnohý divák bohužel nevšimne. V tramvaji zapomenutý věnec podivné jízdě s nápisem ´Nezapomeneme´. Reklamní nápis při časoprostorovém přesunu z Prahy do Bratislavy ´S autem Škoda jsou vaše cíle blízko´. František Ringo Čech a Petr Novotný v tomto vsadili na jistotu a trefili se.. Zkušený scénárista Petr Just už to jen doladil. Češství tu bylo ve všech aspektech v nejrůznějších situacích vyobrazeno dokonale. Normalizační atmosféra socialistické doby k tomu všemu jen přispívá. Třeba takové dění na OPBH si dnes už málokdo dokáže jen představit. Starší pamětníci však ví své. Snímek však v kinech propadl a ani dnes nijak neoslní. Je to ale škoda. Satira není bláznivá komedie, neboť satira vychází ze života a tvůrci si, ve zvýraznění charakterizace jednotlivců v reakci na dané události, jen dopomohli fenoménem Bermudského trojúhelníku. A coby satirický snímek je to chtě nechtě prostě paráda. ()
Proč ne... československý pokus o satirickou sci-fi komedii. ()
Nebudu dávat hvězdy, viděl jsem jen poslední debilní povídku z letadla, ale takový otřes, to se jen tak nevidí.Za to bych odpad dal, pokud jsou předchozí dvě povídky stejně slabé, jsem rád, že jsem to neviděl celé ()
A mě se to zas líbilo. Bum! .... A jste v Bratislavě. ()
Tři příběhy o jakémsi nadpřirozenu. Dobová satira. Já vám tam někoho pošlu. ()
"Víš ty vůbec, kdo to byl Galileo Galilei?" - "Vím, hrál za Juventus, fotbalista". Když jsem se o existenci tohoto snímku zcela náhodně dozvěděl v knize "Encyklopedie fantastického filmu", nevěřil jsem, že bych ho kdy mohl vidět. Ale stalo se a jsem za to rád. Jedná se totiž o poměrně zajímavý kousek, kde vedle záhad nechybí ani humor. Prostřední povídka možná slabší, ale ty dvě zbylé mě bavily. A vůbec mě takové filmy baví více než nablýskané hollywoodské blockbustery za sto miliónů dolarů. Snímek je k vidění na YouTube. ()
Taková slátanina se jen tak nevidí. Totální hrůzu zachraňovala jen poslední povídka, na kterou se aspoň dalo koukat. První dvě povídky byly na jasný odpad - trapný scénář, mizerná režie a tomu odpovídající zoufalé herecké výkony. Teprve třetí povídka měla jakés takés filmové parametry, místy povedený humor, slušnou režii a také herci v ní jako v jediné z těch tří opravdu něco hráli. Sama o sobě by si zasloužila tři slabší hvězdy, sečteno a podtrženo tak hodnotím celou tu podivnost jednou hvězdičkou. ()
Je to sice blbost, ale já se perfektně pobavil a o to tu přece šlo, ne? Jako nápad to bylo vynikající! Taky už vím, kde asi poprvé zazněl ten příšerný výraz Česko a že Bára Hrzánová byla tupá už tenkrát! ()
Občas nějaká ta slovní perlička. Na jedno podívání to vcelku ušlo, i když jako sci-fi je to samozřejmě propadák. Přesto mne film zaujal a bral jsem jej spíš jako takovou satiru. ()
Bermudský trojúhelník, který stěhuje? No prosím, už samotné téma je podivuhodné. Jenže to zpracování. V první povídce mizí tramvaj, aby se pak objevila na zcela jiném, ovšem stále českém, místě. Řekněme, že od dob básníků není černoch v českém filmu zase tak neobvyklý, ale jinak mě příliš nezaujala ani samotná povídka ani jednotlivé postavy. Možná by to chtělo více komedie nebo dramatu. Cestující tramvaj po vlastech českých byla zkrátka až moc fádní. Trasa Praha-Bratislava ve druhé povídce už byla zajímavější. Ovšem v ní se objevilo něco jiného. Mizelo totiž jen jediné auto, zatímco ostatní projeli v pohodě, což nedávalo příliš smyslu. Navíc byl děj okořeněn poctivostí úředníka, který odmítal brát úplatky, tedy přesně to, co se tehdejším mocnářům muselo líbit. Odlišuje se i třetí povídka, v níž se naopak mísí minulost s přítomností. Třikrát Bermudský trojúhelník a pokaždé způsobí něco trochu jiného. Ovšem přijde mi to málo vtipné, promyšlené a celkově nedomyšlené. ()
Vpomínám si, že jako malému klukovi se mi to docela líbilo, těžko říct, co bych na to řekl dnes. ()
Matně si to pamatuji , že se nato dalo dívat!? ()
Zajímavý povídkový film, který však působí trochu zmateně a rozpačitě, chybí mu nějaká jasná spojná linie. Hodnocení: 50 % ()
Nejdříve se mi to zdálo jako naprostá kravina, prvních 10 minut jsem si říkal, kdo to sakra natočil. Ale po určité době se mi tento kousek začal moc líbit, české sci-fi vůbec není špatné...Mělo to náboj, šmrnc a navíc výborní herci. 4/5 ()
Souhlasím s tím, že první povídka, ke které napsal scénář F.R. Čech, je nejlepší. Podle mého názoru je dokonce natolik dobrá, že zachraňuje celý film. Další dvě povídky totiž nestojí za nic. Ale ta první je boží. Dnes to možná už tak moc nevynikne, ale tehdy, za hluboké totality, z ní na nás dýchla určitá revolta a anarchie. Ale myslím, že svůj půvab má i dnes: ostatně, komu by se nelíbilo v tramvaji, kde se jízda promění v náramnou kalbu? Mimochodem: ta povídka nemá až ta nereálný základ. Přibližně v době natočení snímku se mi přihodilo něco velmi podobného v rychlíku z Prahy na Moravu, který se také zcela nečekaně odchýlil od plánované trasy a vydal se na okružní jízdu po vlastech českých. Domů jsem tak místo plánovaných pěti hodin jel hodin 12. A lidé ve vlaku reagovali podobně, jako v té tramvaji. Nejprve byli rozmrzelí, že vlak má zpoždění a oni kvůli tomu to či ono nestihnou, pak začali rezignovat, pak si začali na novou situaci zvykat a nakonec se začali bavit a dělit se spolucestujícími o jídlo a lihoviny. Jednu dobu také vlak zastavil asi na hodinu někde v poli, tak jsme vystoupili, a udělali se piknik. Všemu nakonec nasadil korunu výpravčí v Chocni, který se po našem příjezdu asi ve dvě hodiny ráno vyřítil na perón a křičel: Co je to za vlak? Co je to za vlak? Kde se tady vzal? Takže Bermudský trojúhelník v tehdejším Československu opravdu působil. ()
Parádní úlet. Za kouknutí to stojí, aby si divák udělal obrázek, co za originální zábavu se dalo vytvořit v osmdesátých letech. Ale stačí to opravdu jen jednou, podruhé už bych to neunesl. ()