A Clockwork Orange
A Clockwork Orange
Mechanický pomaranč
A Clockwork Orange
Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Recenze (1 269)
Film o tom, kdy se člověk má a kdy může zdržet agrese, kterou mu nadělila matka příroda pro možnost udržovat svoji existenci (tzv. pud sebezáchovy), a kdy tu agresi projevovat může nebo má. Odpověď, vyplývající z přírodních i všeobecných zákonů lidské společnosti, zní: agrese se nemá projevovat, pokud člověk není ohrožen, a může při ohrožení života člověka nebo kolektivu, ve kterém žije, nebo území, které ho živí. Agrese se nemůže projevit, pokud je její míra v člověku nedostatečná, a naopak se nemůže neprojevit, pokud je její míra vyšší než vnitřní zdržovací mechanizmy. U tzv. přírodních národů, žijících v kmenech a v přímém kontaktu s okolním prostředím, tato (sebe)regulace platí, u civilizovaného člověka, žijícího v anonymní blahobytné společnosti vzdálené od přirozeného prostředí a jeho mechanizmů a zákonů, toto (sebe)omezení často selhává. Často již totiž nejde o agresi, ale o nadřazenost ve spojení s přesilou. Co se týká lásky k Beethovenovi a sklonu k násilí, pak se jejích koexistence v jednom člověku nevylučuje – klasická hudba a Beethoven obzvlášť sice šlechtí člověka, ale nikoliv k dobru, jak se to všeobecně traduje, ale k elitářství, což je opět ta samá nadřazenost, která "dovoluje" některým jedincům přehlížet jiné lidi. Hudba sice může posilovat v člověku dobro a zlo neboli soucit a přejícnost versus odstup a pohrdání, ale nemůže být sílou, z které se dobro či zlo zrodí – ty jsou dány lidským charakterem. ()
Uplynulo asi jeden a půl dekády, než jsem si tenhle film pustil podruhé. A nutno říci, že se mi "líbil" více než kdysi. Standa Kucihla umí donutit diváka přemýšlet opravdu nevšedním způsobem, sám jsem toho názoru, že ideální řešení neexistuje, ale nemůžu přijít na to, co by bylo řešení nejméně bolestivé (zrovna tohle přirovnání se k Pomeranči hodí, že?). Oceňuji i nenásilnou (opět vhodné) přítomnost politických korytářů. Standa i šikovně zakomponoval násilí, nahoru i se. V té době to muselo působit anarchisticky stejně, jako kdyby v dnešní době někdo natočil film bez kladnýho čmouda, průbojné lesby, nonbinárky či dalších existencí s nějakou z glorifikovaných nemocí. Proč 4? Chvílemi mi chybělo nějaké tempo. ()
Kubrick byl vždycky parchant, kterej si uměl vyhmátnout skvělé téma a ještě lépe ho natočit.... Každopádně je Mechanický pomeranč neuvěřitelně inteligentní a přemýšlivé dílo, které zpočátku (alespoň mně) trochu mate, ale o to je působivější jako celek (mno upřímně, pár střihů navíc by nevadilo a bylo by to o to působivější)...I když musím přiznat, že naladit se na zvláštním způsobem uvažující vlnu, jakou film vyžaduje k plnému vychutnání, není nijak jednoduché... mě se to podařilo až pět let po prvním shlédnutí :) ()
Nemam slov. Snad jen ze zrychlene predvedena svedska trojka je IMHO nejoriginalnejsim zachycenim sexu na filmovém plátne, kteroujsem kdy viděl :) ()
Ultra-brutálně výborné a nadčasové. Kubrick znova dokazuje jakým géniem je. AR: 1,67:1 - Spherical ()
Přelomový film, který zdaleka není jen pojednáním o násilí, jak jsem původně očekával. Má v sobě strašně moc motivů. Od zmiňované tématiky násilí (a ani ne tak, jak a proč se plodí, ale spíš co sebou přináší) přes manipulativnost s jedincem a omezování svobody až po využítí člověka pro politocké účely. Témata jsou hluboká a především mě fascinovaly pasáže Alexova "napravování" a vlastní uvažování nad touto metodou. Docela mi připomněla myšlenku na opatření lidí již od narození čipem, která by v praxi mohla zajistit pachatele jakéhokoliv zločinu, ale znamenala by definitivní ztrátu svobody. Co je víc? Mechanický pomeranč hovoří celkem jednoznačně a situace, do kterých se Alex po propuštění dostává to jen podporují. Celý film je díky tomu naprosto vyvážený a já nemůžu najít jedinou výtku. A cožpak teprve zpracování filmu....nejde ani o nesmírnou odvahu a kontroverznost při scénách (některých jistě i dnes pro mnohé nezkousnutelných), ale i o styl natočení, perlu v tomhle ohledu tvoří hlavně zrychlené scény a vůbec kamera během celého filmu, která je na jednu stranu civilní a na druhou stranu ne jako z tohoto světa. Abych to vysvětlil, tak "look" snímku mi navodil dojem, který jsem měl v sobě při čtení Orwellova 1984. Náhoda nebo ty díla mají víc společného? ()
Nebýt posledních 20-ti, 30-ti minut, jasných * * * * *. ()
Po dlhom čase som sa na tento film konečne odhodlal, keďže mal u širokej verejnosti takú odozvu. Prvý pokus však zlyhal hneď po 20. minútach, už som sa na tú skazenú sci-fi budúcnosť ľudstva nevydržal pozerať, na všetky tie vulgarizmy, sexuálne narážky a všadeprítomné násilie. No dnes sme s jedným kamošom zas rozpútali diskusiu o Mechanickom pomaranči, a tak som sa rozhodol to dopozerať. Film vnímam ako výstrahu pred nebezpečím číhajúcim na nás v blízkej budúcnosti. Ocitnúť sa v takto degenerovanej spoločnosti, kde vládne totálna anarchia by určite nebol príjemný pocit, myslím, že by som sa s tým nedokázal vyrovnať. Žiť v takej dobe... asi by mi nezostalo nič iné ako sa stať superhrdinom ako Batman a bojovať za lepšiu budúcnosť ale aj súčasnosť. Film beriem ako memento s dobrým poslaním pre našu spoločnosť, ale kvôli toľkej výstrednosti a vulgárnosti čo tam bola umiestnená mi svedomie nedovolí dať vyššie hodnotenie. ()
Kubrick sa nezaprie. Nie je to pre každého, iba pre tých, ktorým sa chcie aj zomýšľať a zamýšľať sa. ()
Tohle byl neskutečný zážitek. Něco tak úžasně originálního a osobitého jsem nečekala. Kubrick byl samozřejmě už předem zárukou dobré zábavy, ale až v takové nadšení jsem nedoufala. Malcolm McDowell odvedl za celý snímek naprosto brilantně svou práci a je veliká škoda, že se dříve v podobných filmech nevyskytoval v takové míře, jak bych si třeba přála, protože bych ho aspoň mohla objevit už dříve a řádně ho ocenit. Nevidím důvod, proč tomu nenapálit celou pěst. Klaním se. ()
Stanley Kubrick, ač má talentu za dva, točí díla prostě po svém. Předloha je pro něj spíš jen inspirací. Někdo to jistě považuje za pozitivní originalitu, mně to ale vadí. Kniha byla fantastická od začátku do konce, a ač se film snaží, nedosáhne na ní. Naštěstí zůstala ponechána hloubka příběhu, který pojednává o ztrátě svobodné volby, což je něco, co dělá člověka člověkem. Jistě je tento snímek natočen velmi působivě, to se také musí nechat. Nejvíce se mi asi líbí zpracování mléčného baru, kam antihrdinové chodí. A ač je Malcom McDowell skvělý herec, který zapůsobí na každého, v bílém oblečení se slipy navrchu to prostě není ten "pokorný vypravěč Alex", ale jen jeho stín. ()
Nuda k posrání #45. Viz Osvícení. 30% ()
Proste nadhera. Pro me nejlepsi Kubrick. Herecke kreace, pomerne dosti presne prevedeni genialne prelozene knihy, nadherna hudba, skvely film!! ()
Najprv Kubrick vyrukuje s násilím v tej najbrutálnejšej forme, ale to všetko len kvôli tomu, aby nás neskôr uchvátil úžasným psychologickym filmom.. A vyšlo mu to na jednotku s piatimi hviezdičkami. ()
Krasne brutalni zacetek mne naladil ale pak uz jen ziral. Proste dalsi veci jsem neobral ale to nevadi. stejne ve mne snimek zanechal hlubokou stopu. ()
Ultraviolence a zásadní životní otázka navrch. Nejlepší film Stanleyho Kubricka. ()
První setkání s Kubrickem. Na červeném pozadí se rozeznívají znepokojivě znějící syntezátory v podání Waltera Carlose a po chvilce strpení následně vítá uhrančivý pohled hlavního hrdiny... Takové byly v zimě roku 2008 moje tehdejší první dojmy, z kterých se vyklubal nejdokonalejší psychologický film, co znám. Není to pro mne jen studie proměny přehnaného hříšníka v až přehnaně napraveného, vše mi bylo blízké už jen z té základní roviny "uděláš-li chybu, pak za ni zaplatíš" - což jsem v životě pocítil dostatečně, konkrétně v době, kdy jsem si to pořádně neuvědomoval... Tedy, ne že by to bylo takhle závratně prolito krví, ale bylo to z kategorie soužití s ostatními. Také proto mi Alexe bylo napoprvé tak moc líto... S odstupem času nacházím i další výraznou podobnost - a to Alexův původní předmět zájmů, členství v jakési zvláštní subkultuře, podpořenou soudržností s ostatními "drugy". Jejich pevné zásady, nekompromisnost, oblíbená místa a nápoje, podpořené ikonickým stejnokrojem, mi skoro připomínal můj osobní zájem o fotbal a fanouškovství, kde taktéž existují specifické aktivity, humor, slang, barevná symbolika... Přičemž obojí může působit na nezasvěceného jako přízrak z vesmíru. Tudíž to není jenom zásluha brilantního hereckého výkonu Malcoma McDowella, že by se jeden pod vlivem tohoto snímku i rád dal na zcestí. No, a i v onom příkladě z reálného světa platí, že "každá zábava jednou končí" a je na místě se vyrovnat s novým životem (byť já nepotřeboval žádnou drastickou převýchovu, jakou známe odsud, jednoduše aktivita šla sama od sebe do pozadí). Již napoprvé mě Kubrick uchvátil svým využitím hudebního doprovodu, kterému zde kralují Beethoven s Rossinim... doplněné o již zmíněné syntezátory, které fascinujícím způsobem přetvořily "Ódu na radost" (moje nejoblíbenější skladba z tohoto filmu) - kdyby mi takto bílí andělé pouštěli jiné oblíbené skladatele vážné hudby, třeba Wagnera nebo Strausse, zažíval bych stejné dojmy jako Alex po vyléčení. A samosebou nezapomínejme na onu často citovanou ironii v podobě "Zpívání v dešti"... S přibývajícími reprízami bych vyzdvihl i politickou rovinu díla, aneb manipulace je stejná ze všech stran, ať už jedná o vládu, která vás neustále ujišťuje, jak to "s vámi myslí dobře" (což i zde zazní), nebo o opoziční aktivisty, jejichž motorem nemusí být jen vznešený cíl, jako spíš vlastní prospěch (příklady nalezneme i v tuzemském prostředí). Jednoduše řečeno - dokonalá filmová provokace, neboť dekadence nemusí být přítomna jen ve zde tak časté explicitnosti. 100% ()
29. Zlatý Glóbus za rok 1971 - nominace (3) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herec (drama) - Malcolm McDowell, Nejlepší režie - Stanley Kubrick ()
Jestli lze říct o nějakém filmu, že je to psycho, tak je to tento film. Sice ve mě vyvolává hodně emocí a dává to celkově smysl, ale přesto mě to nebavilo, bylo to moc dlouhé, stereotypní a nechci už s tím mít nikdy nic společného. Jednoznačně zajímavý způsob zpracování, ale mimo hranice mého vkusu. ()
Související novinky
Zemřel představitel Darth Vadera David Prowse
Ve věku 85 let zemřel po krátké nemoci britský herec a bývalý bodybuilder David Prowse. Prowse budou fanoušci nejlépe znát jako muže, který na sobě v původních Star Wars nosil ikonický kostým Darth… (více)
Projekt 100 / 2007
Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)
Přepsáno v květnu 2018. Mechanický pomeranč je nejstylizovanějším Kubrickovým filmem a z pohledu filmové estetiky se lze tímto jeho dílem opájet opakovaně. Obrazová stránka je využita v plné míře do nejmenší podrobnosti k vyniknutí aspektů probírané myšlenky, vícestupňová výpověď má elektrizující atmosféru. Mechanický pomeranč je filozofickou abstrakcí, nebezpečně a odvážně balancuje na hraně temné stránky lidské duše a svou ideou přesahuje až do kontroverzně chápané osobité jízlivé satiry společnosti, která s nevybíravou upřímností skládá jednotlivé kamínky do ojedinělého uměleckého prožitku. Metafory a symboly jsou dekorovány osobitou mluvou a vyhraňují se i ve vzájemné spojitosti, atmosféra fascinace vlastní silou moci se stává opojným rejem vlastní fyzické převahy a nadvlády. Pach krve a prvotní impulsy civilizačního průboje i primitivní pudovost čerpá ze stejné konzistence podstaty. Přetvářka společenského uspořádání a politického boje je základním instinktem, odcizení jednotlivců, vykořeněnost spotřební psuedohodnoty a nutkání k extrémnějšímu způsobu vymezení jsou průvodní výrobkem i nejkrutější životní absurditou spořádanosti. Ultranásilí v celistvě stylizovaném spojení s Ludwigem dostává jiné, vyšší rozměry, pokušení je zdeformováno pokrytectvím morálních zásad a jeví se být božským dotykem. Boha jsme přesto pohřbili a ke slovu se dostává ctižádost jedinců a opojení mocí. Pachatelé se zaměňují za oběti a oběti za zrůdy, systém se nezajímá o skutkovou podstatu, nýbrž o iluzi nastoleného a vyžadovaného práva a pořádku a demonstraci moci a politické korektnosti. Mechanický pomeranč je nejextravagantnější podobou společensko-politické satiry, jeho výsledná stylizace mě uchvacuje svou vizuální podobou i způsobem výpovědi. Hlavním bodem provokující filozofující kritiky je Alex DeLarge (vynikající Malcolm McDowell), vůdčí člen revoltujících výrostků. Generační rozkol, všudypřítomná účinnost fyzické bolesti je na odvrácené straně zdrojem rozkoše. Všechny éterické vlny, nehledě na původ, se v těle mísí s vlastní zkušeností a slastná zvrácenost hodnot povznáší v nejpronikavější rozkoši. Život je hrou a králem je nejsurovější vítěz civilizační džungle. Zkoumá se jedinec, zkoumá se společnost, zkoumá se systém. Výsledek je znepokojující ve své neodvratné zhoubnosti, skutečnost je ohýbána. Výraznou postavou je Frank Alexander (velmi zajímavý Patrick Magee), postižená oběť, ideologický spisovatel, vzdělaný politický oponent a uspokojený mstitel. Důležitou postavou je Dim Corby (zajímavý Warren Clarke), ambiciózní člen násilnické party s největší touhou k vymezení se vůči autoritářskému Alexovi. Jeho společenský přerod je lahůdkou. Výraznější postavou je také Georgie (pozoruhodný James Marcus), prostoduchý člen výtržníků s rozhodující podporou Dimitrije. Více zaujme také drsný a pokořující kurátor mladistvých Deltoid (dobrý Aubrey Morris), na etické rozpory upozorňující šlechetný vězeňský kněz (příjemný Godfrey Quigley) a nefunkční a necitlivá Alexova rodičovská autorita (dobří Sheila Raynor a Philip Stone). Z dalších rolí: nedůvěřivě ostražitý a disciplínu vyžadující hlavní vězeňský dozorce Barnes (zajímavý Michael Bates), nezvratně zneuctěná spisovatelova manželka Mary Alexander (Adrienne Corri), novátor vězeňské převýchovy Dr. Brodsky (Carl Duering), zbitý a mstící se bezdomovec (sympatický Paul Farrell), náhradní syn Alexových rodičů Joe (Clive Francis), ředitel věznice (Michael Gover), odhodlaně se bránící chovatelka koček slečna Weber (Miriam Karlin), politické body nahánějící ministr vnitra Frederick (Anthony Sharp), léčicí psychiatrička Taylor (Pauline Taylor), čtvrtý člen party Pete (Michael Tarn), či vůdce konkurenční party Billyboy (Richard Connaught). Mechanický pomeranč je úchvatným filmem po stránce filmové estetiky, obsahu i způsobu sdělení. Stylová poetika syrové krutosti a originálně pojaté provokující alegorie. Odvážné, stylové, neklidné. () (méně) (více)