Sully: Zázrak na řece Hudson

Dobře vystavěné drama, které relativně úsečný příběh zpestřuje několika chytře načasovanými změnami perspektivy. Eastwood režíruje konzervativně a drží na uzdě patos, což se v průběhu hned několikrát zúročí, když se ze "současnosti" vrátíme na palubu letu 1549. Jediný problém je vlastně postava Sullyho, která je tak jednorozměrně pokorná, dobrá a sebe-pochybovačná, že aby film vůbec mohl fungovat jako drama, musí démonizovat vyšetřovatele z NTSB. Všichni kolem zázračného letu 100% vykonávají svou práci, film je doslova ódou na běžné pracující Američany, kteří věří svému zadku víc než počítačům nebo institucím. Mám ale pocit, že dělat z NTSB skupinu zaujatých, manipulativních a nepřejících kravaťáků, je i v případě "fiktivní dramatické rekonstrukce" hodně sporné. Hlavně když mezi nimi působí mnoho bývalých pilotů a prokazatelně obvykle velmi těžko nesou selhání svých kolegů. Takhle se zdá, že nehodu obklopovaly samí profíci krom samotných vyšetřovatelů. Proč tenhle exkurz? Sully je vlastně hodně řídký a jednostrunný film. Zábavný, ale prostinký. Budiž mu přáno, nemohl jsem od něj odtrhnout. (15.01.2017)

Keď som sa dopočul, že tento neskutočný príbeh sfilmuje Eastwood, vedel som, že to nemôže v žiadnom prípade dopadnúť zle. 90 minútový trhák sme tu už dávno nemali, pričom najmä vďaka tejto krátkej stopáži tempo neustále šliape na plné obrátky! Z vizuálnej stránky je samotný záber "plane crash" na Hudson river proste skvostný, takže kto sa najviac teší na tento moment, URČITE nebude sklamaný. Sám za seba musím povedať, že som neskutočne nadšený ako to celé dopadlo, pričom jedným dychom by som veľmi rád "pozdravil" (bez pardonu) všetkých "krátkozrakých" (pôvodne tu malo byť iné slovo!), ktorí udelili takej kokotine ako bol "Let", čo i len jednu hviezdu navyše tej prvej. Teraz sa môžte zamyslieť nad tamtou sračkou, a touto "realitou". Normálne sa cítim trápne aj za Vás ... (13.11.2016)

Hraje si to na dekonstrukci amerického hrdinství, i když ho to staví v té nejzákladnější a nejklišovitější formě. A vzhledem k tomu, že jde o adaptaci knihy samotného Sullyho, se nejde ubránit dojmu, že tenhle "hrdina od vedle" je dost full of himself. (Osobně mám vůbec problém s tímhle pojetím hrdinství - hrdinou je člověk, který dobrovolně udělá něco, co mu může přinést nepohodlí nebo újmu, aby pomohl druhým, ne pilot, který v krizové situaci dokáže přistát. To ho dělá mistrem ve svém oboru hodným ocenění za svůj úsudek a schopnosti, ale jestli hrdinou? Hrdinou by byl, kdyby věděl, že se to letadlo dostane do takové situace, a přesto se rozhodl do něj nastoupit, aby zachránil cestující.) Jinak vykreslení vyšetřovací komise jako antagonistických inkvizitorů (vůči němuž se vymezil i skutečný Sully, který sám říkal, že ti lidi jen dělali svojí práci a dělali ji zcela adekvátně a pro dobro všech) ukazuje, že Eastwood nic nedekonstruuje, prostě dělá rutinní soudní drama. (14.12.2016)

Škoda pro tento film je v mém konkrétním případě fakt, že jsem víceméně to samé již viděl v epizodě skvělého seriálu Mayday (Air Crash Investigations). A je to jeden z nejlepších dílů toho seriálu, na který jsem se už dopředu velmi těšil (přeci jenom ne vždy někdo přežije a ještě méně často přežijí všichni a už vůbec nepřežijí všichni při nehodách těsně po startu). Tady je to samozřejmě "profesionálnější", ale jen o trochu, a onen wow efekt trochu opadá a stopáž dokumentárního seriálu tomu sluší víc. Jediné, co je tady navíc, jsou scény o tom, co Sully prožívá před a po nehodě. A to ospravedlní samostatný film přecijen poněkud omezeně. Letecké nehody jsou moje úchylka, žeru to strašně moc, ale Sully pro mě byla jen povinnost. Věděl jsem, co dostanu, a dostal jsem to, ale všechno už jsem viděl i věděl, no. A toho umělého záporáka v podobě vyšetřovatele NTSB jsem neuvěřil, možná proto, že tam v reálu takový nebyl. (25.02.2017)

Důmyslně vystavěný portrét disciplinovaného profesionála, stíhaného pochybami, zda odvedl nejlepší práci, jakou mohl. Obraz ústředního „zázraku“ i portrét hlavního hrdiny Eastwood skládá z několika retrospektiv, z nichž každá akcentuje jinou rovinu události a všechny se pak „zrcadlí“ v Sullyho závěrečném proslovu, vyzdvihujícím zásluhy kolektivu. Sullenberger je sice díky Hanksovi charismatičtější osobností, než jak působí z toho, jak sám sebe popisuje v knize, podle které byl film natočen, ale pořád jde o docela obyčejného pracujícího člověka pevných zásad a neměnných rituálů, ne o hrdinu každým coulem, který by vtipně glosoval každou potíž a hravě zdolával všechny překážky. Eastwood díky němu muže koncept hrdinství nahlédnout opět v jiném světle. Hrdinou se bez ohledu na oslnivost svých povahových vlastností může stát každý, kdo „jen“ dobře vykonává to, v čem je nejlepší. Více zde. 80% (19.09.2016)