Velký zátah

Sám proti všem. A tentokrát to bude osobní. Který americký režisér by si dovolil zatáhnout do světa zločinu rodinu? Narušení bezpečí domova, jenž zároveň představuje lehkou parodií spořádané americké domácnosti padesátých let, už lze považovat za dost pádnou příčinu blbé nálady. Glenn Forda má takové charisma, že by ani nemusel moc hrát. Jeho naštvaný správňák, vstupující na území těch nesprávných, je nekompromisní, ale zdaleka ne tolik jako Lee Marvin. Ten je ve své první větší roli coby Vince Stone stejně příjemný jako kůže poleptaná kyselinou. Nejvíc si od něj vytrpí ženy, jimž je ubližováno s podivnou samozřejmostí, ale týkat se stejné násilí mužů, nebude tolik šokovat. Lang režíruje s mistrovskou věcností, příběh nezatěžuje sentimentem (strohý střih po výbuchu auta), neříká víc, než potřebujeme vědět a na vizuální rovině chytře pracuje s kontrastem vina/nevinnost (Debbyina „rozpůlená” tvář). Drsné, jasné, sympaticky krátké. Noir jak se sluší. 90% (01.08.2010)

Noiry Fritze Langa jsou rozhodně těmi z nejlepších, což potvrzuje i Velký zátah. Zkorumpovaná státní správa, neochotní a podplacení policejní důstojníci a hrdina, který se musí uchylovat k ilegálním metodám. Pesimistické ražení příběhu je zesíleno kamerou, ponechávající postavy vesměs v polostínu, a přímým příběhem, který se příliš neohlíží na podružnosti. Skvělé je i herecké osazenstvo. Glenn Ford jako jasný, odhodlaný hrdina, který se musí zasadit o právo, ač ho to stojí skoro vše, co miloval. Lee Marvin jako psychopatický zabiják - jeho opaření vlastní milenky je jednou z nejbrutálnějších scén filmu noir jako takového. Jenom od pohledu hnusný Dan Seymour nedostal tentokrát svoji ultra-hnusnou (Mít a nemít, Key Largo) roli, nýbrž výborně ztvárnil zbabělce od přírody. (29.07.2006)

Pozreté po cca 10 rokoch znova, asi 4.raz a stále je to noirová jazda par excellence. Keď sa vyšetrovanie mení v osobnú pomstu v hard-boiled podaní Glenna Forda! Marvin je na minimálnom priestore dokonalý, Gloria rozkošná. Jedna z najnásilnejších noiroviek (spolu s Kiss Me Deadly, The Big Combo, Phenix City Story - to všetko je však až rok 1955): násilie síce nie je zobrazené explicitne, no jeho následky cíti divák azda rovnako nepríjemne. Pikoškou je, že počas prvého stretu Forda a Grahame hrá v podniku The Retreat ikonická pieseň z Gildy (1946) :). (22.02.2020)

Další ze skvělých noir filmů, u něhož si brzo získáte sympatie hlavního hrdiny a zápletka vás vtáhne do děje. Nechybí tu ani emotivnější scéna s výbuchem auta a následkem tohoto gangsterského činu. Glenn Ford je v roli Banniona skvělý, stejně jako Lee Marvin v záporné roli. Jednou ze scén, které utkví v paměti diváka je jistě ta s konvicí kávy či finální střet dobra a zla - zákona a zločinu. (25.02.2015)

Až příliš černobílý noir v každém slova smyslu. Hrdina je ze začátku vykreslen až nesnesitelně kladně a zidealizovaně, i proto se během vyšetřování chová jako slon v porcelánu, a to ještě dřív, než pro to má osobní důvody. Druhá polovina spraví chuť, na úplně čistý štít je ale příliš pozdě. Na Langa dost slabé a škrobené. 3 a 1/2 (18.09.2013)