Man in Outer Space
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Vladimír NovotnýHrají:
Miloš Kopecký, Anita Kajlichová, Vít Olmer, Lubomír Lipský st., Radovan Lukavský, Vladimír Hlavatý, Drahoslava Landsmanová, Otomar Krejča st. (více)Obsahy(1)
Satirická komedie Oldřicha Lipského se odehrává v budoucnosti, v roce "508 po Sputniku". Do této doby se nedopatřením dostává muž z poloviny dvacátého století, čalouník Josef (kterého skvěle zahrál Miloš Kopecký). Jeho přízemní konzumní touhy se v době ideální společnosti jeví natolik podivné, že se octne na psychiatrické klinice. Společníkem Josefa na Zemi se stává Adam (Radovan Lukavský), obyvatel Modré hvězdy, jehož technické myšlení s údivem sleduje lásku mladého výzkumníka Petra a psychiatričky Evy... S realizací překvapivě svěží komedie podle námětu Miloše Fialy, Jana Fišera a Oldřicha Lipského to bylo jednu chvíli nahnuté, protože uprostřed natáčení se do vesmíru vznesl Jurij Gagarin a jakákoliv satira se hned jevila v jiném světle. Pro Miloše Kopeckého to byla první titulní postava, do té doby hrál jen menší a střední role. Komedie je i přes nezbytné "výchovné momenty" díky režijnímu vedení a výborným hereckým výkonům natolik zábavná, že se těší dodnes přízni přátel českých filmů. (Česká televize)
(více)Recenze (122)
První český pokus o sci-fi. Na tehdejší dobu dobré, dnes budí spíše úsměvy. Z nostalgie průměr. ()
ocenenia : MFF Cannes 1962 - Nominácia na 1. cenu ()
V první polovině filmu jsou satirické části skvělé, ale v jeho druhé polovině, když se všechny vtipy točí stále kolem toho stejného, to nějak ztrácí dech. "Automobily se rozlišovaly osobní a nákladní. Osobní byly velmi nákladné a nákladní se používaly velmi osobně." ()
První polovina byla podle mě dost dobrá a zajímavá. Měla vtipné momenty, bavilo mě zjišťovat, jak vypadá život v budoucnosti a docela mě to i bavilo. A pak přišla druhá polovina, která mě nudila, vtipné chvíle tam pořád byly, ale začaly se objevovat i ty trapné a jelikož se ten film dost pomalu posouval, poněkud mě to nudilo. Navíc svoji myšlenku ten film říká strašně doslovně. Ale jinak se mi to docela líbilo a být druhá polovina záživnější, dost příjemně by se na to koukalo. Asi bych i rád viděl něco podobného jako čisté drama (což už jsem asi i viděl). 3* ()
Nezajímavá hlavní postava Miloše Kopeckého, která je v podstatě padouch ze současnosti (naší minulosti), jenž přilétá do ráje socialismu, kde peníze neexistují, stejně jako kariérní žebříček, majetek či závist. Tyto neduhy se úspěšně léčí, a to co bylo dříve je přežitkem starého letopočtu. Aneb Oldřich Lipský natočil jeden ze slabších kousků své bohaté kariéry. Muž z prvního století je neřečenou komunistickou agitkou, jak jednou bude vypadat svět pod jejich vedením za 500 let. Přímé náznaky, že je film takto zamýšlen padnou pouze jednou u otázky: "Kdy byl zaveden socialismus v Lucembursku." Přesto ale se mi při pohledu na ten svět ježí chlupy na těle. Není totiž nijak zajímavě vykreslen. Interiéry jsou veskrze odporné. Postavy jak v hlavních, tak vedlejších rolích zajímavé jako děravá ponožka a zcela zbytečná byla tu postava mimozemšťana. Suma sumárum: podprůměrný sci-fi kousek, který výrazně zestárl, jak praktickými efekty, tak myšlenkou. Dvě hvězdy dávám za kostýmy (ty jediné ušly) a občasné pousmání se nad myšlenkou zde propíranou, že budoucnost je skvělá a my v minulosti jen tupí barbaři patřící na tvrdou léčbu. 50% ()
Celkem příjemně mě tento film pobavil. Je to utopistická vize o budoucnosti bez překážek pro všechny. Kde už ani nerozhoduje kapitalismus, či socialismus. Samozřejmě, že díky místu vzniku, musel zvítězit socialismus, ale vzhledem k tomu, že ti lidé museli urazit obrovskou vzdálenost při změně myšlení, je jedno, jestli jde o to, či ono. Tento utopistický ráj je konfrontován se součastností, když se do roku 508 po sputniku (to je přibližně polovina 25. století) omylem dostane muž ze současného socialistického státu. A naplno se projevují myšlení i jednání člověka postiženého daným systémem a "konzumem". Pracuje se jen z nutnosti a z důvodu, aby člověk obdržel peníze, které může směnit za věci. Když se něco nabízí zdarma, neptáme se a bereme všechno. Hlavní roli člověka z prvního století fantasitcky ztvárnil Miloš Kopecký. Člověka, který si rád užívá zájmu a výhod, ale v tom mu nikdo nerozumí. Nakonec utíá pryč, protože je sám se svýma vlastnostma spokojen a nikdo mu nemůže závidět. "však si ty svoje možnosti můžou nechat, když je má každý." Výborná satira na stav socialistické společnosti, kde se hlavně kradlo. Kdo nekradl, ani nijak jinak neochcával všechno, byl blbec. Pobavil mě ještě Otomar Krejča v roli akademika, který nechtěně a sladce zlehčoval všechny touhy a přání Muže z prvního století. a Lubomír Lipský v roli montéra, který Muži z prvního století plní všechna vrtošivá přání. Příjemně satirická komedie. ()
Oldricha Lipskeho mam rad za jeho originalitu, nadsazku a humor. Tento film se ale vubec nepovedl, strasne protivny film, ktery nezachrani ani Kopecky. Uz nikdy tento film nechci videt! ()
Oldřich Lipský svou éru bláznivých komedií nenačal zrovna dobře. Bohužel tohle je dnes již dost vyvětralá satira, jejíž myšlenku mnohem lépe využil o dvanáct let později Woody Allen ve svém Spáči (když už jsem u té inspirace, mám dojem, že i Jirešův "Velký Malíkov" se tomuto filmu chtěl vyrovnat, ale vzhledem k propadu díla se o něm bavit dále nebudeme) - například mnohem lépe mi sem pasoval Allenův nerdismus než Kopeckého extrémní češství, které mě v některých scénách iritovalo. Stejně tak to vykreslení budoucnosti mi v americkém díle přišlo mnohem sympatičtější, a to i po stránce extrémní orwellovské totality. Jediné, co nezklamalo, byla (byť monotónní) hudba Zdeňka Lišky, ale bohužel mi nestačí ani to, ani fakt, že se jedná snad o první tuzemský pokus o sci-fi. 40% ()
Osobitá lehkonohá satira z oněch dob, které ještě věřily v ideály ... a ve světlé zítřky ... a ve sjednocení lidstva - pod praporem socialismu, pochopitelně. Nebo se alespoň tak tvářily. Nicméně ten prapor tady není svatý, neboť přicházejí uvolněná šedesátá léta, která se nesměle nadechovala a vynalézavě si hledala cestičky ke svobodnějšímu projevu. Ovšem co se mě dotýká, vyzkoušela jsem si socialismus i kapitalismus ... s jejich klady i zápory - a mám za to, že člověk se jim přizpůsobí a v podstatě se chová pořád stejně, poněvadž není anděl a jeho prapůvodní genetická výbava zůstává pořád stejná ... navzdory všemu technologickému i společenskému pokroku (či úkroku). A tak je mu nejspíš souzeno navěky intelektuálně zamrznout v prvním století ... i když bude žít třeba v roce "508 po Sputniku". ()
Obávám se, že tenhle Josef stále je, a ještě pár generací bude, esencí typického českého voliče. Tak trošku horor :-D ()
Herecký koncert Miloše Kopeckého, který ani 508 let po Sputniku nezapře svůj "osvědčený šarm". V beztřídní společnosti začne statečně shromažďovat majetek, škodit, závidět, chlastat a vůbec to rozjíždět na všech frontách, jen aby z pobytu v jiném čase vytřískal maximum. Scénář v podstatě neexistuje (je velmi prostinký), z pobytu sobeckého maloměšťáka z 20.století v dokonalé budoucnosti bez špatnosti však vyplývá dlouhá řada dost vydařených vtipů. Navíc stavby, zvuk a animace jsou natolik prehistorické, že rámec komedie ještě podtrhují. Kopecký řádí jako tajfun, zábava jak má být. Když prchá v raketě zpět do 20. století, vykřikne ještě: " Na co jsou mi vaše možnosti, když je mají všichni!". 80% ()
Peníze to je půl zdravý....500 let Před Kristem nebo po, Kristu ?---po Sputniku...Cože zadarmo ?!..tím jste si mě tedy koupili...Bar kultury a oddechu...Máte nějaké potíže? Ano s kádrovým materiálem..a kde vás to bolí ? ()
Na tomto filme mi silno prekážali dve veci. Miloš Kopecký pôsobil ako šašo, bol ukričaný a chaotický. Mám ho oveľa radšej v jeho neskorších úlohách, aj komédiách, kde už bol vyzretejší herec. (Ako som sa dočítala, toto bola jeho prvá hlavná úloha a asi sa v nej chcel poriadne predviesť.) Druhý fakt je predstava budúcnosti – rok 508 po Sputniku vyzeral ako komunistický raj. Aj to má logické vysvetlenie, inak by súdruhovia v roku 1961 tento film nedovolili. Zhrnuté – nebavila som sa. ()
Není možné se na to dívat jako na blbůstku, kde si každý jen tak pro nic za nic přeje celosvětový mír. - Tehdy reálně hrozil jaderný konflikt! - Kubánská krize zakrátko vrcholila (viz film Třináct dní). Já se na to dívám jako na blbůstku, u které mě mrazí, když si představím dané souvislosti. ()
...starší filmy mám celkem ráda,ale je fakt,že některé se mi do nálady ne a ne trefit...což je případ téhle komedie s obsazením,které přestože avizovalo celkem zajímavý zážitek,tak film sám mě nakonec zklamal ()
Velmi podřadná scifikomedie, kterou nezachránil ani Miloš Kopecký díky velmi trapnému komunistickému scénáři. Komediální scénky jsou komedii velmi málo podobné, je to vytažený sopel z paty, kterému se měli diváci smát a být vděční, že jsou za oponou směrem východním. Budovatelské filmy s Otomarem Krejčou vysloveně žeru a když se tam objeví Jiřinka švorcová v montérkách, tak štěstím doslova pláču. Toto je ale tak nesmírně pitomé, že jsem vydržel 13 min. ()
Drsná satira socialistického člověka a utopického komunismu. Divím se že tenhle film neskončil v trezoru, protože takhle tvrdá kritiku poměrů se tehdy netolerovala. Porovnání každodenní všednosti a vysněného ideálu výsměšně ukazuje, jak pokrytecká byla rétorika komunistických mocipánů. V šedesátých letech nebyl ráj na zemi nikde, a tím méně ve Východním bloku. Čalouník Josef - "průměrný člověk tehdejší doby", působil mezi nekonečněkrát vyspělejšími lidmi z 25. století jako zjevení. Z jeho jednání a myšlení je jasné, že v myslích lidí komunistické ideály nejenže nezvítězily, ale navíc posloužily jako zástěrka pro obvyklé touhy po majetku a nadvládě. Marx sice promyslel spoustu věcí, ale jeho víra že vyšší morálka přirozeně vzejde ze změněných poměrů byla úplně mylná. Muž z prvního století to vystihl dokonale. ()
Úžasný herecký koncert Miloše Kopeckého, jako typického čecha - úlisného a falešného požitkáře. Pomluvami a podrazy se mu téměř podaří rozložit dokonalou společnost bez válek, peněz a osobního vlastnictví. Na některých místech je vidět tlak na černobílé vykreslení socialismu, ale na druhé straně se skví geniální "hlouposti" jako jsou ŠkodaLety, automat na jídlo jež dává místo knedlíků humry, číslování vkusu atd, atd... ()
Sci-fi blbinka, ktorá v archíve trochu zapadla prachom a tak je pomerne neznáma. Zachraňuje ju hlavne Miloš Kopecký svojím nonstop hereckým výkonom, keď ani na chvíľu nezíde z obrazu. Od absolútne prvého čs sci-fi netreba čakať zázraky, ale nie je to ani žiadny průser. –––– Jsem rád, že jsem poznal lidi. I když mají kulatou chlupatou hlavu. ()
Úsměvná česká sci-fi komedie, na které sice dost zahlodal zub času, ale přesto koukatelná. Výkon Miloše Kopeckého je jako vždy geniální. ..."není to ten pověstný faux-pas?" ()