Mulholland Drive

Je dost možné, že žádný jiný film ve mě ještě nevyvolal tak smíšené pocity. Zatímco první hodina a půl byla docela zklamáním, protože kromě nechtěné, komické vraždy přes zeď to byla trochu nuda, tak další hodina, počínaje skvělou lesbickou scénou konečně otevřela mé testosteronové oči dokořán a ponechala je bez mrknutí snad až do závěrečných titulků. Pocit lehké nechápavosti, chytání se zlomků reality a minimálních souvislostí jsem si maximálně užil, byla to typicky Lynchovská, vtahující, atmosferická "jízda". A navrch scéna v divadle byla dokonalá. Jenže teď babo raď, jaké celkové hodnocení zvolit? ... Baba poradila - 8/10 (25.02.2008)

Mulholland Drive je jako lucidní sen. Vypadá skoro jako realita, ale sem tam se objeví něco, co vám připomene, že se to neděje, že nejste úplně při smyslech, a že nemáte moc nad tím, co se kolem vás děje. Ať už jsou to podivné hlášky, bizarní postavy, nečekané události či černé kafe. Lucidní sny jsou často nepříjemné. Snažíte se z nich vzbudit, protože víte, že to je jen sen. Ale ono to nejde. Tak se snažíte ten sen pochopit, dát mu nějaký smysl. Po Mulhollandu budete určitě nějakou chvilku tápat. Budete ten smysl hledat. Za chvilku si uvědomíte, že už tomu přicházíte na kloub. Že zápletka je hmatatelná a že to nakonec přece jen dá smysl. Najdete tu nit, a budete se jí spokojeně držet. Budete sami sebe poplácávat po zádech za to, jak jste dobří. Ten prapodivný sen přece dává smysl, a vy jste ten smysl odhalili. Tak už si jen spokojeně žmouláte s nití v ruce a čekáte, kdy dojdete na konec. To se ale nestane, protože dříve či později se ta nit prostě přetrnhe. Ve snu je to ta chvíle, kdy stojíte nazí před tabulí nebo naprosto oblečení v sauně. Z těch snů se ale vždycky probudíte. Jen Mulholland Drive můžete s těmi naprosto stejnými a rozporuplnými pocity sledovat dokola a dokola. (13.05.2007)

Ten začátek, než to začne bejt tak podivně mystický, či jak by se tomu dalo říkat, to ujde. To má ještě jakous takous konzistenci potom se to mění na pitomou blbost, ani zábavnou ani nic jinýho. A vyvrcholení, kde by obvykle měla být pointa nebo aspoň rozuzlení zápletky mi nějak uniklo a zamotalo se ještě víc. Kdyby rejža možná upustil od toho motání hlavy a někdy natočil něco, na co se dá dívat až do konce i v případě, že nejste filozoficky a módou předimenzovaní mladí fagani. Takže ten začátek tři, ten konec odpad, tedy průměrně jedna Chvilku jsem nad tím ještě přemýšlel ve svým kyslíkovým stanu a už jsem přišel na smysl tohoto filmu. přece aby měli režiséři co točit, herci co hrát a kinosály co promítat a kvaziinteligenti nad čím řečnit. (16.12.2005)

Toto je moje 'prvýkrát' s Lynchom. To som ešte nevedel s kým mám tú česť, takže som len nesmelo aby som niekoho neurazil hodnotenie za štyri. Potom som to pozrel znova, vediac do čoho idem a znova ten istý výsledok. Na podobné herecké výkony, mätúci scenár, perfektná hudba. To všetko ale nedáva nič dohromady dokopy. Všetko je nadmieru roztrieštené a koniec je bez pointy. Občas sa zdá, že by to mohlo niekam viesť a ja sa stále pýtam, prečo to tak nemôže byť. Aspoň pokus o nejakú súvislosť. A on ten David nie a nie. Škoda, možno nabudúce, aj keď pochybujem, že sa do toho ešte raz pustím. 60%. (08.10.2007)

Klíčem k mlhavému pochopení Lynchova Mulholland Drive je tradičně snění. Odporná realita v bolestné konfrontaci s krásným snem, který není stejně jako děj filmu důležité doslovně pochopit, ale prožít.. Mysteriózní, temné, hypnotizující dílo a že to hlava mazací nebere není důvodem k hanobení, proto volte raději Silencio.. Naomi Watts poklekl filmový svět k nohám při "vysněné“ herecké zkoušce s Chadem Everettem. „This is the girl!“ (16.01.2009)