Zběsilost v srdci

Rozmýšľal som od ktorého filmu začať pozerať Lyncha aby som ho pochopil. Asi najpochopiteľnejší film od Lyncha aký som kedy videl, no aj tak je to proste osobitý štýl. Totálna uletenosť, nechápal som jedine pohľady kamery cez veštiacku guľu. Proste tak ako niekomu nesadne suchý Allenov humor, tak mne nesadnú Lynchove filmy, ktorým sa snaží dávať až nejaký siedmy zmysel. Ale Cage spolu s Dafoem boli bohovskí démonickí. 70%. (25.10.2006)

Lynchovy trademarky do filmu znatelně prosakují, ale jejich využití je menší, než by se po sugestivním úvodu očekávalo. Příběh se přes smyslné zakomponování násílí a sexu line po dobrodružné cestě road movie, přes pološílené postavy až k milému, ale poněkud obyčejnému konci. Nevím, zda za tím spatřovat Lynchovu podvratnou práci s diváckými očekáváními, ale vzdává se tak filmové pointy a dobře načnuté práce s bizarní rovinou filmu. Zběsilost v srdci dobře pracuje s konotačními významy scén - dějová linie je prokládána zprvu nepochopitelnými vsuvkami (škrtnutí sirkou, oheň, scéna na záchodě), které si však později navzájem dodávají smysl. Jakkoliv je sledování Zběsilosti v srdci záživné, postrádám výraznější tah na branku, čímž nemyslím ani tak závěr samotný, jako to, že film nikam pořádně nesměřuje. 7/10 (11.06.2009)

Ujetá svobodomyslná road movie krimi-romance plná odkazů na Wizard Of Oz, zvláštní komedie, tromácky groteskních brutalit, přepjatých rodinných dramat a vypalovaček typu "Wicked Game", kam krásně zapadá Cage a skvěle se blýskne gauneří Dafoe. Ustál jsem i moji neoblíbenou Lauru Dern. Závěr už vyloženě WTF, ale nějak podivně mi smysl dal. Interpretovat se to dá jen klasicky lynchovsky -- všelijak a nejasně -- bylo to ale zábavný a mělo kouzlo, je cítit tvůrčí zápal a radost. (18.09.2017)

David Lynch pojal povídku Barryho Gifforda po svém. Nejenže si ji prodloužil, aby z ní mohl být celovečerák, ale přidal i další postavy. To celé natočil svým osobitým stylem, takže v konečné fázi vypadá "Zběsilost" jako jeho další autorský film. Rozhodně se víc než kdy jindy zaměřil na detaily (sirky v symbolické roli) a násilí, které zde není samoúčelné. Oproti knize je víc rozebrána postava matky, jež spolu s Willemem Dafoem zůstane v paměti asi nejdéle. Bohužel si David dobré vyznění filmu pokazil u něj až příliš "komerčním“ zakončením....podruhé plný počet, o dost lepší. (01.04.2006)

Wot da fak? Celé moje šílenství a hladovění po filmu začalo tím, že mi někdy ve třinácti letech v horečce pustil tatínek Lost Highway a tento film byl od té doby mojí modlou, ultimátním psychopatickým filmem, nepřemožitelným, nejmocnějším nemocným snem. No, a teď se ledy třesou. Jak to udělat, aby film komplexně působil jako sen, je můj dlouhodobý studijní cíl (Mám potřebu na tomto místě prohlásit, že Inception smrdí, to nemá se sněním nic společného, maximálně tak s Matrixem a jeho pojetím "spánku".), a Wild at Heart dynamiku a znepokojivost snění, možná zase nutno prohlásit alespoň mého snění, ztělesňuje velmi přesně. Co přesně. To je ku*va ono! ♥ (12.01.2012)