Zběsilost v srdci

Již po několika minutách lze zcela jistě určit Lynchův charakteristický rukopis. Spousta mlžení, temné budování atmosféry s patřičně vybičovanou psychikou hlavních postav (jak záporných tak kladných), občasná nelogičnost se spoustou symbolů, amorálnost světa a mnoho jiného. Tato témata, stejně jako spousta dalších, cyklicky proplouvají většinou Lynchových filmů a přesto nezavání stereotypem, i když... V případě Zběsilosti v srdci se již o jistém stereotypu dá mluvit. Typické režisérovi figurky se mění v kýčovitou vrstvu neobvyklých povah a fyzických disfunkcí (jednonohá vražedkyně, Peru a jeho vyviklané zuby). I lehká symbolika tu jaksi nejde dohromady se syrovou estetikou. Zůstává jen obyčejný příběh v oduševnělém kabátku. Lynch buď stárne (případně se u něj projevuje sentimentální akcent) nebo se mu nedostává nápadů. (04.04.2004)

V srdci nosím spíš Mulholland Drive či Modrý samet a Zběsilost jsem (ač Lynchův fanda) několikrát vypnul po úvodní čtvrthodině, přesto ale nakonec stála za to. Zatím jsem schopen jen trochy dojmologie: přes všechny násilnické excesy se mi zdála podezřele přehledná, pohádková, neměl jsem ten pocit tajemna jako u výše jmenovaných snímků. Snad mi chybí ty typické rudé závěsy a trpaslíci... Víc po další projekci. (13.01.2008)

Nejspíš poslední normální film páně Lynche, který začne tím, že maniakalní Nicolas rozšmelcuje chlapovi mozek v lebce za provokaci s š*káním matky své milé. Jako by tom psal scénář Tarantino a bylo to o bratránkovi Woodyho z Takových normálních zabijáků .Tohle je nejlepší neřešit, jen tak se kochat. (30.08.2020)

Ani po letech neztratil tenhle film své typické lynchovské kouzlo. Jak z dnešní doby zní otázka: ,, Všiml sis, jak pořád přibývá aut?" Za doprovodu tradiční hudby, rocku, metalu i podmanivé Wicked Game od Ch.Issaka spřádá režisér příběh plný útěků, vzpomínek, návratů, rudých nehtů a rudých bot na jehlách, rudé rtěnky a rudých konců cigaret. Oheň a kouř, život a smrt. Rudá je krev tryskající většinou z hlavy - zfackované, roztlučené, ustřelené... Práce s barvou připomíná Almodóvara i Argenta. Smysl pro detail, symboliku a výtvarné komponování obrazů má Lynch v krvi. Když se zdá, že se plynulost děje začíná ztrácet v podivných rozhovorech, škrtne sirka a plamen nás přenese o kus dál. Ač se vše různě zašmodrchává a svíjí jak klubko hadích ocásků, je téma Lynchova příběhu velmi prosté. Láska. A pro tu se umírá, zabíjí a především žije. (22.10.2011)

Jo, to bejvaly časy. Chlápci chodili v saku z hadí kůže a zpívali svým holkám Elvise, láska byla velká jak trám, kladní hrdinové kouřili, Lynch točil srozumitelný filmy a Nicholas Cage byl skvělej herec. Lulina matka je bez konkurence druhá nejděsivější ženská postava filmové historie. Hned za velkou sestrou Fletchrovou. I want to fall in love. (02.04.2007)