Jumanji: Vítejte v džungli!

Žadný velký překvápko. Není to v tomhle kroužku ani úplná bezpohlavní nuda typu GOOSEBUMPS, ani svěží nadstandardní oddychovka jak u loňskýho KONGa, nýbrž trefa někam do průměru mezi. Opřeno jednoznačně o charisma Rock - Hart - Black, kteří jsou zábavní cca stejně jako ve svých rolích okoukaní. Ve výsledku ano - plus mínus zbytečnost. Ale snesitelná. A cením, že se nejednalo o remake. (16.01.2018)

Nerad hodnotím filmy na základě srovnávání, ale u vykalkulovaných neoriginálních předělávek není zbytí. Původní Jumanji z devadesátých let mělo vedle dobře charakterizovaných postav, ztvárněných výbornými herci, ještě jednu velkou výhodu, celé to kouzelné dobrodružství totiž pramenilo v konfliktu těchto postav s hrůznými výjevy vylézajícími z deskové hry na půdu reálného světa. Plus fungovalo velmi dobře jak na komediální, tak na dramatické rovině a mělo dokonce i přirozeně vztyčeného záporáka, vzniklého rozbouřeným vztahem mezi otcem a synem. Co se týká Jumanji: Vítejte v džungli!, to stručně a jasně řečeno všechny tyto věci postrádá. Příběh je aktualizován a přesunut do videoherní konzole, čímž ztratil na kouzle, protože ve videohře se může stát už opravdu cokoliv a nikoho to neudiví. Děj je úplně nahodilý, prakticky směřuje jen z bodu A do bodu B, není prostor pro silnější zápletku a záporák (Cannavale) je zde jen z povinnosti a prakticky mohl být zcela vypuštěn. Humor je založen jen na tom, že slabý nerd se ocitne v avataru svalovce, povrchní bárbína v avataru tlustého akademika a podobně. Vlastně jde o strašně líně navržený remake, nezlobte se na mě. Jedinou přidanou hodnotou nového Jumanji je, že po jeho zhlédnutí snad více diváků docení původní verzi s Robinem Williamsem. (04.12.2019)

Kdo by to byl řekl, že se nové Jumanji takhle povede. Začátek je sice silně laděný na americké diváctvo zejména pubertálního věku a část zážitku mi stopro vyrušil dabing, ovšem jakmile se poprvé objeví the Rock na neznámém území a s partou začnou objevovat tajemství oné nebezpečné džungle, je to zábava, je to vtipné a skvěle to šlape. Hlavní čtveřice (Jack Black fakt válí!) si své role skutečně užívá a v našem malém okresním kině jsem byl svědkem toho, že se stejný efekt dokázal přenést i na diváky (v leckterých případech možná až moc). Zkrátka a dobře, moc jsem tomu nevěřil, ale polo-remake Jumanji se i díky neopakování zápletky původního filmu velmi povedl a rád si ho dám po nějaké době znovu v anglickém znění a možná to mé dojmy ještě vylepší. PS : Dabing není vyloženě "do-uší-bijící," ale řekl bych, že se v něm mnoho fórků úplně bezpečně ztratilo. (29.12.2017)

Tímto se zcela potvrzuje má sofistikovaná teorie, že optimální doba mezi dvěma čísly, aby to druhé aspoň trochu za něco stálo, je přesně 23 let. Ryba už může sice být kapku jetá a zteřelá, ale za to konečně řádně zkušená, po těch prvních unyle trapných eskapádách aspoň trochu pobaví a taky vás nenutí se hned za zcela regeneračně nedostačující chvilku opět násilně topořit. Pardon, chtěl jsem říct pitvořit. A tak po otravně dementní pičovině z pětadevadesátého přichází slaboduše zábavná pičovinka, sice plytká jako pupek s kýlou a prvoplánová jako přelíčená šlapka, nicméně tak nějak chytlavá, odsejpající a pěkně udělaná, až jí příliš neuškodilo ani Superanabolonovo gogoneherectví, ani kupodivu ten ultraslizský, peklotyčně trapný a odporně přehrávající rádoby hahanegr s teploušskou fistulí. (15.05.2018)

Nové Jumanji se docela povedlo. Ani by mě nenapadlo, že se dá tak snadno navázat na původní film a udělat to v moderním duchu. Naši hrdinové se dostávají do konzolové hry a v tělech svých avatarů plní úkoly. Obsazení je taky dost dobré. Postupně objevují mechaniky hry a přichází jí postupně na kloub. Skvěle se jim povedlo napasovat herní fungování do filmu. Nechybí ani humor. Každá z postav má své unikátní schopnosti. Nezbývá jim, než je je kombinovat a společně se dostat až na konec hry. Film se rozhodně nemá za co stydět. "Jeho předností je šplhání. Já vybouchnu po buchtě." :D (01.05.2018)