The Hound of the Baskervilles
Pes baskervillský
Obsahy(1)
Duo Peter Cook a Dudley Moore se mírně nemravně a zároveň velmi humorně vyřádilo v této parodii na známý případ Sherlocka Holmese. Impulsem k realizování této verze slavné záhady neméně slavného detektiva byl nápad, aby jí "undergroundový" režisér Paul Morrissey dal humorné ladění, z čehož také vyplynulo obsazení Holmese a Watsona komiky Cookem a Moorem (jenž si ve filmu zahrál kromě dalších rolí i Holmesovu bláznivou matku). Dále se film opírá o spolehlivé britské herce ve vedlejších rolích - objeví se zde Terry Thomas, Joan Greenwood, Denholm Elliott, Hugh Griffith, Spike Milligan a Roy Kinnear. Projektu se ujal producent Michael White, který měl už dostatečné zkušenosti s kombinováním fraškovité parodie a zároveň dodržením linie předlohy, jak je vidno z vydařeného montypythonovského snímku Žvahlav. Příkladem všudypřítomné nadsázky v tomto filmu budiž obsazení přátelského až roztomilého irského vlčáka do role "smrtící" baskervillské stvůry, nebo například i fakt, že v původním znění mají Holmes i Watson silný přízvuk, jenž se rozhodně neslučuje s jejich společenským postavením. Nechybí samozřejmě ani řada vtípků a humorných situací, často na účet jiných filmů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Měl jsem dnes díky televizi MGM jedinečnou možnost porovnat dvě zpracování stejného příběhu z celkem šesti verzí, které tu na csfd jsou. Možná to bylo dobře, možná že ale právě bezprostřední srovnání způsobilo trochu zkreslený úhel pohledu. Tento "komentář" přidávám k oběma verzím.. 1) Velká Británie, 1959, 87 min Napínavé zpracování, přesvědčivý Sherlock Holmes, sympatický Wattson, nabubřelý a hrdopyšný dědic Baskervillského dědictví sir Henry, velmi krásná "Španělka" ze sousedství. Spousta umělé mlhy a laciný trik živého a mrtvého psa, s ohledem na rok natočení ovšem pochopitelný jev. Neříkal bych tomu horor, ale možná, že ve své době to bylo strašidelnější, přeci jenom jsme už kapánek zvyklí z dnešních drasťáků ala Freddie.. U mě dost dobrý film bodující svou seriózností a také vynikající atmosférou, protože prostě filmy z té doby, pokud za něco stojí, miluju. **** 2) Velká Británie, 1978, 85 min Tak tady je zařazení mezi horory špatným vtipem. Film bych určitě ocenil mnohem víc, nedokoukat pár minut před tím starší verzi. Možná, že tvůrcům komedií v té době došly už nápady, že je napadlo pomoci si zpracováním tohoto tématu a převedením vážného a tajuplného příběhu do říše skečů a gagů. Já mám rád anglický humor, výborně jsem se bavil u seriálu Randall a Hopkirk, pochutnával si na Demseyho provokacích k Makepeacové, ale tady se tvůrci trochu utli. Tenhle film se víc tváří být vtipný, než že vtipný je. Poprvé jsem se zasmál až u čůrajícího čivavy (nebo snad čivavi, kdoví) a to už film skoro "vrcholil". Ani mi tu tak nevadil Holmes (i když ty nalepené vousy na dražbě byly příšerné) jako Watson, který mě, bůhví proč, hrozně rozčiloval (asi taky svou dvojrolí matky Holmese). Připomínal mi Christiana Claviera z Návštěvníků, toho jsem ovšem v tom filmu "žral". Celkově by to byla slabota i bez srovnání, takhle je to ale kapánek horší. Když to ale na druhou stranu zařadím do celkového kontextu (či paradigmatu) mnou hodnocených (a před tím viděných) filmů, dávám tomu dvě hvězdičky- jednu za čůrajícího čivavu (ta konev na zalévání květin neměla chybu); druhou za opravdu přebujelé Maryino poprsí. ()
Zdá se mi, že jsem viděl více Holmesovských parodií než skutečných adaptací i když u Psa baskervillského už jsem dvě verze kdysi viděl při procházení hororů. Hororem nebyly ani starší verze a už vůbec ne tenhle film. Ostatně ani krimi to v podstatě není, je to komedie či spíše parodie toho nejhrubšího zrna. Dementní postavy, které do jedné vypadají jak kdyby utekly z blázince, dementní humor. Nakonec ale ten přístup práskneme tam jakýkoliv vtip ať už je sebe víc nevkusný celkem fungoval a já se s chutí zasmál na poště, u jednonohého na pohovoru či u nekonečně čúrající čivavy :) Jako bonus posedlá z Vymítače ďábla (takže přece jen trošku horor) a na konci jako deus ex machina vulkán :) 3* za to že jsem se nakonec celkem pobavil. ()
Když jsem si včera vytáhl jedno z DVD, na které jsem si nahrával filmy z televize a zjistil, že na něm jsou tři filmy s legendárním detektivem „Sherlock Holmes“ dostal jsem velkou chuť si je pustit a zatímco stanice Hallmark a jejich The Hound of the Baskervilles (2000) a The Case of the Whitechapel Vampire (2002) nedopadli zas až tak zle (průměrná oddechová záležitost), tak tato stará sedmdesátková komedie (parodie) mi docela dost hnula žlučí. Mám rád nejznámější případ – který napsal Arthur Conan Doyle - "The Hound of the Baskervilles", ale dva spolužáci z Oxfordu a v jedné době nerozlučná dvojice komiků Peter Cook a Dudley Moore z toho udělali pěknou frašku. Chápu, že Britové jsou pověstní svým humorem, který mi v mnoha filmech či komediích vůbec nevadí, ale tady mi teda moc nesedl. Zesměšnění kultovního příběhu se mi hnusilo, stejně jako to co udělali z „legendárních“ postav v tomto příběhu. Někomu to možná přišlo srandovní, ale já v tom viděl pouze trapnost. Je sice pravdou, že některé situace mě skutečně rozesmály, stejně jako pár hlášek (zajímavá masáž, policajt a jeho suspenzor, či čůrající čivava), ale jako celek se to mílovými kroky přiblížilo odpadu a od zapáchající stoky tento film zachránilo jen několik málo okamžiků (viz. napodobování a hlavně zesměšňování jiných filmů). Za docela povedenou „recesi“ beru příjezd a následné seznámení s panstvím rodu Baskervillů. Jak Sir Henry, tak Watson tu byli za magory (co mají rádi růžovou a hlavně karafiáty), takže ten speciální pokoj v podkroví jsem jim opravdu ze srdce přál. Leč zároveň to byly i jediné alespoň trošku zajímavé postavy (vzhledem k jejich nevelké inteligenci a hlavně projevu), pokud tedy nepočítám dekolt Dany Gillespie. Bohužel tohle určitě nebudu nikomu doporučovat a už teď vím, že se na to nikdy znovu nepodívám. Ten otřesný závěr jen podtrhl celkový zmar, který si nezaslouží ani průměrné ohodnocení. 30% ()
Na začiatku dvadsiateho storočia napísal škótsky spisovateľ sir Arthur Conan Doyle jednu zo svojich najznámejších noviel z cyklu príbehov geniálneho súkromného detektíva Sherlocka Holmesa. Svetlo sveta uzrel "Pes baskervillský". Tajomný prípad starej smrtiacej kliatby šľachtického rodu ho zavedie, spoločne s jeho oddaným asistentom doktorom Johnom Watsonom, do nevľúdnych močiarov v juhozápadnom Anglicku, kde sa nachádza starobylé sídlo Baskervillovcov. Existuje viacero filmových adaptácií tohto horrorovo ladeného detektívneho príbehu. V roku 1978 sa chopil tejto témy režisér Paul Morrissey. Ten to však celé pojal v duchu parodickej komédie. Do hlavných úloh obsadil komikov Dudleya Moorea a Petera Cooka. Mne táto komediálna fraška vôbec nesadla. "Pes baskervillský" je pre mňa klasika, ku ktorej vyžadujem seriózny prístup. Toto bola nudná a trápna blbosť. * ()
No je to nářez. Sir Baskerville v podání Kennetha Williamse má tak... ehm... charismatický pohled, že jsem měl při každém jeho mrknutí neodbytné nutkání se smát. Jakoby bezděčný, ale opravdu řízný anglický humor, posouvá kriminální linii někam do šedi 3. - 4. plánu. Nejdůležitější jsou tu brilantně zahrané postavičky, takže si "Wattyho", Holmesovu matku (i její podržtašku), bahenního lovce a další prostě zamilujete. Celkem vzato žádný zázrak, ale docela obstojná sranda. ()
Reklama