Režie:
David SladeScénář:
Charlie BrookerHudba:
Brian ReitzellHrají:
Fionn Whitehead, Will Poulter, Alice Lowe, Asim Chaudhry, Craig Parkinson, Tallulah Haddon, Jonathan Aris, Suzanne Burden, Sandra Teles, Tom McCall (více)VOD (1)
Recenze (180)
Nevyužitý potenciál. Žánr sci-fi cestování v čase přeci naráží na paradox mrtvé babičky. Když se vrátíte v čase a zabijete ji, nemůžete se přece narodit. ()
Pro první interaktivní seriálovou epizodu představenou pro široké mezinárodní publikum nemohl existovat lepší seriál než Black Mirror a lepší platforma než Netflix. Nejde však jen o naprosto brilantní technické provedení, díky němuž může divák intuitivně zasahovat do děje, epizoda, komorněji cílící na podobné nostalgické publikum jako Ready Player One, zároveň tematizuje onu možnost volby na nápadité meta úrovni. Zmatení reality, spousta alternativních vesmírů a konců vytváří naprosto strhující mozaiku, která postupně dojde až k samotnému divákovi u obrazovky. Odzbrojující zážitek pro prozkoumávání během dalších zhlédnutí. ()
Zajímavé. Ne úplně dobré, to ne. Ale zajímavé. ()
Geniální. Bylo mi jasné, že můžu čekat nějaký twist a ne klasický "interaktivní" film, když jde o Black Mirror, ale je to natočený a naprogramovaný fakt geniálně a nasazený na příběh, který mu to neuvěřitelně sedí, protože by sám o sobě asi tak mindfuck nebyl. ()
Klobouk dolů za skvělý nápad, který Netflix přinesl na svou platformu. Rozhodování, která divák dělá, jsou zprvu nevýrazné ve stylu "jakou písničku si pustit" ale časem se mění v dost výživné volby "zabít/nezabít" a děj se ubírá fajn směrem. Trochu mě zpočátku štvalo, že když udělal člověk špatnou volbu, vrátilo jej to pak po několika minutách zpět a působilo to jako špatná volba a slepá ulička, ale po zjištění, že šlo o jeden z 10 alternativních konců se mi to zpětně vlastně líbí a dává mi to smysl. Velmi zajímavá interaktivní podívaná s obstojným příběhem a dokonce i s těžkými podmínkami, které musí divák splnit, aby se dostal do "zlatého" konce. ()
Maximální hra s diváckou trpělivostí, kterou chápu v rovině intence, z diváckého hlediska u mě ale převážila frustrace nad oceněním tvůrčího záměru. Brooker a Slade si udělali dobrý den z diváckých očekávání postavených na zdánlivé svobodě volby, jejíž (ne)možnosti jsou vtěleny do každé vteřiny Bandersnatch. Místo labyrintu, ve kterém můžeme objevovat, ale dostáváme jen sérii slepých uliček, kterými nám tvůrci omlacují o hlavu, že jsme jen loutkami v jejich "rafinovaném" podvodu na spotřebitele. Mohlo by to fungovat ve chvíli, kdyby nás ty slepé uličky nenutily se opakovaně vracet ke stejným volbám a tím pádem si některé situace pro jistotu prožít třeba čtyřikrát. Divácký diskomfort na entou, který bych přijal lépe, kdyby byl skutečně tak chytře vymyšlený, jak se snaží tvářit. Což není. 55 % ()
Tento seriál ma donutil k zamysleniu. To mám rada. Málo serialov to dokáže, takže rozhodne doporučujem. Nie je to taký druh seriálu, ktorý skuknete rychlostou svetla. Zvolte pomalejší prístup. ()
Psycho depresivní příběh pro typické fandy série Black Mirror. ()
Já upřímně absolutně nevím, jak tenhle počin hodnotit. On je ten samotnej nápad tady hrozně dobrej, udělat interaktivní film, kde to každýmu skončí nějak jinak podle toho, jak se rozhodne. Taky že na jednu stranu se mi to hrozně líbilo, ale na druhou mi to přišlo takový nic moc. Ty psychedelický momenty byly kurva dobrý, ale jinak samotnej příběh nic moc. Hodnocení: 6/10 ()
Jako zajímavý projekt, ale prostě nic není dokonalé... ()
To je tak blbé, až je to skoro dobré. Zřejmě mi to nesedlo proto, že jsem viděla 5-ti hodinovou verzi. ()
Není tajemstvím, že mám rád CYOA knihy a zejména počítačové hry s podobnými mechanikami - Mass Effect, Life is Strange, Stanley Parable, Walking Dead, Late Shift, atd. Tohle dílo mě ze začátku však ničím nelákalo - poslední řada BM mě nudila a z osobností a vzhledu ústředních dvou postav (Stefan a Colin) jsem také moc unešen nebyl (ačkoliv je nutno uznat, že v dané době moc jiných archetypů programátorů asi nebylo). Dílo to však bylo podařené - cesty se krásně větvily a konce byly uspokojivé nejenom co do ztvárnění, ale i do způsobu jak se k nim dostat. Nejhorší na celé záležitosti tak byla hlavně nemožnost uložit si pozici v ději nebo již viděné scény přeskočit. Osobně doufám, že se Netflix konceptu nezbaví a bude ho prozkoumávat dále, méně jako meta komentář a více blíže skutečným příběhům. Když nic jiného, tak je to vynikající způsob, jak zamést s piráty. ()
Super koncept a velice plynulé přechody mezi jednotlivými možnostmi. Celkové zpracování je tedy dobré. Bohužel velice záleží na tom jakým směrem se v rozhodování vydáte. Pokud se vydáte směrem špatným film vás nepustí jít tím špatným směrem a musíte akci opakovat což mě velice zklamalo. Pokud se však vydáte víceméně správným směrem nemusíte si toho ani všimnout a výsledný dojem bude velice dobrý. Při opakovaném průchodu s pokusu o jiné konce však velice tvrdě narazíte na nutnost opakovat sekvence dokud je neuděláte podle plánu a dokud neprojdete všechny potřebné byť v jiném pořadí. Znovu "hratelnost" je tedy mizerná. Určitě objevíte nějaké nové sekvence které jste neviděli a jsou však pouze řekněme kosmetické a spíše prohlubují příběh než že by to mohlo dopadnout jinak. Je tu však možnost, že to byl všechno záměr jelikož se přece jenom jedná o Black Mirror a kdo ví co si tím Netflix testuje :) To je také důvod proč se nad tím dají přimhouřit oči a přijmout to jako záměr. Zajisté by to šlo však udělat více na oko svobodné a zamotaně spletité v což jsem doufal a bohužel nedostal. ()
Kinoautomat 2.0 ()
Jako musím říct, že mě to zklamalo, čekala jsem, že když se spojí interaktivní film, Netflix a Black Mirror, vyleze z toho něco epickýho. Ale nestalo se tak. Za svůj život už jsem pár těch interaktivních filmů viděla, takže mám s čím porovnávat. Žádnej teda nebyl celovečerní a chápu, že když to nemá patnáct minut, ale hodinu a půl, tak to dá o mnoho víc práce, ale možná bych upřednostnila patnáctiminutovou verzi, kde mají vaše rozhodnutí na děj nějakej skutečnej dopad. U tohoto filmu máte ale jen iluzi svobody (což sice krásně koresponduje se životem hlavního hrdiny), ale je to neskutečně otravné. Dějová linka vás totiž neustále svádí na jednu a tu samou cestu a přestože se ve filmu vyskytuje několik konců (více či méně podobných), stejně máte pocit, že jen jeden z nich je ten správný a jste nuceni se k němu probojovat, ačkoliv musíte udělat rozhodnutí, pro která byste se jinak nerozhodli. Bez toho ale nemáte pocit toho správného ukončení a bude vás to vnitřně hryzat. Jenže když k tomu konci nakonec dojdete, stejně vás to vnitřně neuspokojí, naopak, akorát vás to naštve a budete si vyčítat, že jste ten čas tomu věnovaný mohli strávit jinak a lépe. Místní vysoké hodnocení nechápu, mám pocit, že půlka hodnotících se s interaktivním filmem setkala poprvé a tak tam napálila pět hvězd, protože je to přece něco nového, hrozně průlomového a navíc je to Black Mirror, že jo, tak tomu těch pět hvězd napálíme, protože je to hroznej hype (a to nemám nic proti Black Mirror, naopak, je to jeden z nejlepších seriálů co jsem kdy viděla). Ti uživatelé, kteří hráli třeba Heavy Rain ale asi úplně spokojení nebudou, protože jsou přece jen zvyklí na úplně jinou ligu. ()
Díky interaktivnímu větvení a meta rovině velmi inteligentní a chytlavé. Věřím, že když to někdo poskládá pirátům do ripu, možná to i ocení, ale nemyslím, že to stahovače nadchne tak, jako lidi sledující to v původně zamýšlené formě na Netflixu. Mindfuck, kdy s vámi v začne děj komunikovat, je úžasný. Jako člověk, co programoval na ZX Spektru (respektive jeho socialistické kopii Didaktiku Gama) z toho mám samozřejmě navíc nostalgii jak prase. ()
Když váš život ovládá Netflix, můžete dělat i dost šílené a/nebo amorální věci, které by vám v běžném životě byly proti srsti. Chápu paralelu divák-hlavní postava, kdy jsou oba pouze loutkou vyšší entity zvané Netflix (ať už je to nějaká hra, cizí planeta či mimozemská forma života), která řídí jejich životy, třebaže jim dává zdánlivý pocit svobody a vlastní volby. Chápu také fakt, že tvůrci mají vytvořený určitý příběh a konkrétní dramatický oblouk, jenž má vyvolat určitou emocionální reakci, takže vás „nenápadně“ vedou k jednomu z očekávaných konců. Přesto se však musím ptát – nebylo by v rámci prozkoumávání možností média a narativních principů, k čemuž samotná futuristická premisa Black Mirror více než vybízí, lepší umožnit divákovi rozbít příběh natolik (ať už záměrně, či nikoliv), že by skončil s pátou vedlejší postavou na dovolené v Burkině Faso, třebaže bez jakékoli původně zamýšlené katarze? Podobně (blbě) jako Bandersnatch to totiž už řadu let dělají/dělali například David Cage nebo Telltale Games (a mnozí další dávno, dávno před nimi). ()
Budoucnost. ()
zatím sem viděl jen neinteraktivní verzi a přiznávám,že sem část vůbec nepobral...teď se chystám na tu interaktivní a třeba to bude o něco menší mindfuck...70% edit : interaktivní verze dává v tomhle případě mnohem větší smysl.Ne,že by to bylo samospásné,jelikož se divák díky některým rozhodnutím dostane do smyčky a seriál ho tak díky tomu dotlačí k rozhodnutí které sám chce,ale jako celek je Bandersnatch v téhle verzi nejen pochopitelnější,ale hlavně mnohem intenzivnější zážitek.I když jsem rád,že jsem viděl obě verze abych měl srovnání,musím uznat,že ta neinteraktivní kterou netflix nějak sestříhal (nutno podotknout že místy opravdu divně) je zhola zbytečná...interaktivní 85% ()
Nie som fanúšik Black Mirror, popravde, doteraz som ani netušil, že také niečo existuje. Takže asi nebudem z tých, čo by to vedeli nejako extra oceniť. Aj keď sa mi to spočiatku pozdávalo, no neskôr ma tá dilematická kompozícia čím ďalej, tým viac otravovala a prišlo mi to celé ako poriadne psycho. Ale verím, že pre mnohých to bude kus skvelého filmu. Bohužiaľ, nebol to môj šálok kávy, ktorý by ma oslovil. Dávam 1* aspoň za originalitu a snubný začiatok. ()
Související novinky
Netflix chystá další interaktivní seriál
Streamovací služba Netflix v roce 2018 nabídla divákům svůj první interaktivní zážitek pomocí epizody Black Mirror s názvem Bandersnatch. V té si lidé mohli na obrazovce sami vybírat, jak má hlavní… (více)