Telefon

Frekvence/Butterfly Effect/Saw (tím vizuálem a zaměřením primárně na wow efekt jsem si na něj nějak vzpomněl). Vlastně mě bavila spíš ta první půlka, pak jak už se rozdaly karty a ta na druhém drátu se vybarvila, tak moje nadšení opadlo. Hledat logické lapsy v něčem co neexistuje (jak tu trefně někdo poznamenal) je asi fakt blbost, ale tady prostě haprujou i věci mimo ten motýlí efekt. 6/10 (02.04.2023)

Kol, no zďaleka nie kúl. Príliš sústredené na telefonický súboj minulosti s prítomnosťou. Divák staraj sa, čo a ako. Istoty sa rozpadajú ako domček z karát. Scenáristicky jemne obdobný námet ako román Ursuly K. Le Guinovej Smrtonosné sny, len taký čiastočný a vééľmi zjednodušený. V románe sen hlavného hrdinu každý deň totálne menil skutočnosť celého sveta, tu následky zavolania (alebo nezdvihnutia) telefónu menia maximálne tak osobný svet hrdiniek. Ale dobre. Ako jednorazová zábava dobré. Navyše, charaktery hrdiniek nejednoznačné. Osobne som fandil skôr týranej dcére, držanej nakrátko doma, nútenej pojedať na prvý pohľad nepožívateľné blafy. (30.11.2020)

„Ha-Loo? Tady Yoo-Soo Chooj, s kým mlufim?“ „Tady Kvajd, ty plagiátorká jebko! Volám z roku 2000, abych ti řekl, že bezskrupulózně vykrádat jeden z největších skvostů milénia, nepřiznat mu kredity a navíc ho ještě napajcovat slizkým ťamanským patosem a už opravdu megakokotskými dementparadoxy, to je přinejmenším na anální znásilnění neopracovanou bambusovou tyčí! A tak jsem Ti zrovna něco nechal v ledničce v misce s kimči, je to hnědé a po těch dvaceti letech už to bude i solidně fermentované. Dobrou chuť.“ „Ne ne ne, neumym šeški a ty folat omil, špatna frekfence, asiii…“ „Já mluvím anglicky, debile, a vím přesně, že volám do lupičství v Soulu! Ale máš pravdu, fuckt špatná Frekvence.“ „Ja končit, palit se mi tu pes a nemit čas, bo psat zrovna orikinalni scenaš k Obfyklym lakosnikum. Chtit nasrat Ferbala, fiš. Joesonghabnida-a-a-a… Cvak“. Naprostá bezostyšnost, ale zase ruku na rýžoviště, kdybych neviděl jeden z mých nejoblíbenějších filmů, asi bych jeden žlutý puchýř přistřelil. (19.12.2020)

Kórejcom by už niekto mohol povedať, že každý film nemusí trvať dve hodiny. Inak kvalitka, taká jak keby Frekvencia naruby. Inšpirácia zrejmá, ale naložia s tým značne rozdielne a nemilosrdne. Fakt to pretrpíte s hlavnými postavami. V prvej hodine mi tam navyše dobre fungovali emócie a aj zahrané je to fajn, len, ako hovorím; mohli to trochu skrátiť. Ona tá prvá hodina, než vyjde najavo pointa, sa mi páčila viacej, akurát vzhľadom na tú pointu nebolo potrebné, aby trvala toľko. 75% (04.12.2020)

Ty inspiraci různými filmy jsou tam cítit, ale co už - Američani taky sprostě zremakovali Dům u jezera, jehož obrácenou a poměrně hororovou verzí Telefon v podstatě je. Zatímco v původní korejské romantice si zamilovaně pár napříč časem posílal dopisy, tady se telefonuje a je to pořádně napětí po drátě. Už proto, že Korejci se s padáním hlaviček nemažou a mají tu svou obrazovou lyriku prostě jinde, než je oko západního fanouška zvyklé. A to je jedině dobře, protože když na Netflixu statečně na podobnou věc kliknete, příjemně vás to překvapí. (13.01.2021)