Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Pořád dávám českým komediím šanci. Pořád to nevzdávám, že se konečně někomu podaří natočit něco fakt super. A pořád jen smutně konstatuji, zase neee. Jako komedie to nefungovalo, jako drama také ne. Koukat se ale na to dalo a oproti soudobé české konkurenci je to lepší průměr. Může za to plejáda známých a oblíbených herců a to i v minirolích. Martin Pechlát to celé táhne a byl zvolen výborně. V těch zlatých šatech s parukou mne ještě bude asi dlouho strašit. Už jsem chtěl zaplesat ač ho mám rád, konečně film, kde nehraje Langoš... A pic, už tam byl. Jinak další film pro čtyřicátníky co mají tu svoji krizi. Jeden má to, druhý ono, lehce si to závidí, ale nikdo neví co by vlastně chtěl, jejich momentální stav ať už v intimních životech či pracovní je ubíjí a oni cítí, že potřebují změnu. Nápad s úkoly byl celkem zajímavý, ale dalo se z něj vytřískat víc. Závěr docela potěšil, někdy vás nějaká událost nakopne k opravdu velké změně, nebo udělání něčeho co už jste dlouho odkládali. Jo, kde ty loňské sněhy jsou řekl si asi Hartl a řekne si to nejeden divák. Ona je vlastně klika už jen z dob studií mít takovou partu přátel podobné té z filmu. Partu co zestrárla, zešedivěla, přibývá jí vrásek a leckomu ubývá vlasů, která tu ale stále je. Kdykoliv. Už jen to je obrovská výhra. Já takovou mám! Dávám za 3 úkoly. * * * (17.12.2021)

Muži na tahu za ideály z dob studií, jenže „nebýt sráč“ nyní naráží na dříve neznámý limit zodpovědnosti k blízkým i k sobě.. Kombinace třeskutého, sexismem uleptaného humoru Kolečkova typu a dramatu ve stylu Soukromých pastí, kterému k životnosti bolestně schází plastičnost ženských postav. Nějak extra mi nesedla, teda kromě Lenky Filipové kašmírované zepelíny.. (30.08.2021)

To se takhle sejdou 4 kamarádi na třídním srazu, je jim všem kolem 40ti let a chovají se, jako kdyby jim bylo 6 roků. A já měla pocit, že mě stroj času vzal do doby Poledňákové, kdy všichni muži – bez ohledu na věk – zůstávali pořád „roztomilými kloučky“. Akorát, posun tam byl u žen. To nebyly poledňákovsky moudré a chápající maminky (i když jedna taková aspirantka na Gándhího cenu tam byla taky), spíš byly uštvané, vyděšené, naštvané nebo vlezlé. Zápletka nedává smysl a vedlejší peripetie většinou taky ne, dramatická vsuvka do tohoto typu filmu nepatří a ještě to podrazily výkony adorovaných herců, kteří však neumí v žádném filmu zahrát jinou polohu než věčnou nasupenost. Takže tady taky nic jiného nepředvedli. SHRNUTÍ: Kterak ze sebe dobrovolně udělat pitomce, abys vyhověl svým spolužákům ze střední… Aha, no jo vlastně… Takže udělat ze sebe pitomce asi není pro hrdiny příliš velká námaha. (23.03.2023)

Jsou tu vsechny stereotypy filmovych valek pohlavi. Muzi komplikovani, ale v jadri cestni, kterym nejde o penize, ale o vernost idealu mladi. Sice dozravaji dlouho, ale mysli to dobre. Sazi se na humor okolo varlat. Skoda, ze v zaveru vse jak je u nas zvykem sklouzava do melodramatu s moralnim kazanim. (22.03.2022)

Tak mám za sebou první setkání s panem Hartlem. To píše takový kokotiny? A čte se to aspoň líp, než se na to kouká? Oblíbený téma o krizi středního věku a věcech kolem, nějaký to bilancování... blabla. Dramatická linka jakž takž, ale komediální totálně selhává. Nejvtipnějším momentem bylo vyprávění tlustý zdravotní sestřičky o tom, jak se jí zdálo že je ještě tlustší a ucpala svým velkým zadkem otevřený tramvajový dveře. Dobrý, ale trochu málo. Zbývá mi jen vyzdvihnout skvělej výkon paní Kolářový a trošku se pousmát nad castingem, ve kterým nechybí snad ani jedna ze současnejch hvězd českýho filmu (tohle spojení mi prochází klávesnicí s tuhým odporem mojí mysli), byť se většina z nich mihla jen v nějakým bezvýznamným štěku. A ne, ani tohle nebylo originální. (25.03.2022)