Suburra

Obrovské prekvapenie, a to i napriek tomu, že filmy kde vykukuje z každého kúta politika moc nemusím. Ide o čistokrvný mafiózo film s inteligentným krimi príbehom, ktorý je plný intríg, súperenia mafiánskych rodín, sexu, drog, usadených kočovníkov, korupcie, špinavej politiky, mafiánskych praktík, bezcharakternosti, bezcitnosti, pomsty... Film o tom ako to vo vysokej politike chodí a tiež o tom, čo sa stane, keď sa odpratanie mŕtvej prostitútky zverí do rúk prospechárskemu grázlikovi. Pritom všetko je tak civilné, tak naturálne a výborne zahrané. Len škoda tej muziky, ku snímku mi moc nepasovala, našťastie niektoré hudobné pasáže som si aj napriek tomu dokázal vychutnať. Celkovo na mňa film zapôsobil veľmi pozitívne, odporúčam. 85/100 (13.01.2016)

Co máte všichni s tím soundtrackem? Něco podobnýho jsem slyšel naposled u nějakého dokumentu o snowboardu, dyť se to k tomu vubec nehodilo. Jinak se jedná o fajn gangsta film z Říma, ve kterým se proplétají cigánští mafoši, převaděčtí mafoši, gambl mafoši, vysocí politici a drahý kurvy. Mě osobně mrzí strojená killa pointa, která mě hlavně ve vztahu k politickým kuloárům vůbec neuspokojila, a to protože na tuto notu ladí úvod filmu. Na Itálii OK. 75% (01.01.2016)

,,STAČÍ JEDNA KRAVINA A MILIONY JSOU V PRDELI A MY MRTVÍ... /// Pomalá rozehra. Hodně postav a za půl hodiny jen pár dramatickejch situací. Politik s prekérkou v podobě mrtvý děvky, chlápek s dluhem po fotrovi, snaživej magor, co by chtěl bejt kápo, cigoši… tož nepochybuju, že se jejich osudy protnou… Hodně slov provází tohle špinavý italský propojení politiky, mafie a církve. A (záměrně) trvá dlouho, než se začnou špinit ruce a někdo přijde k úrazu. Italskej Iñárritu navíc baví dominovým efektem a tím, že s postavama nemusím soucítit. Stačí věřit v osud. Nebo Boží spravedlnost? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2013 napsali Carlo Bonini a Giancarlo De Cataldo, neznám. 2.) Miluju filmy plný lidí. 3. Thx za titule „pablo_almaro“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (30.08.2016)

.......netrvalo to dlouho a máme tu kandidáta na film roku. Koukáš na film a chce se ti blejt, ne z toho filmu, ale z toho, že sleduješ realitu, že máš dojem, že takhle to přesně chodí, mafie + politici nad zákon, v Itálli, u nás, všude. Tvrdá bez servítek servírovaná mafiánka z reality dnešní doby. Výrazná hudební složka dává filmu takovej správnej drogovej opar, herci vedení "gomorovským" režisérem jsou přirozenost sama. Scény neslyšely o cenzuře ani z rychlíku, ale jejich smyslem není šokovat a uměle provokovat jediný jejich smysl je dokreslení asociálnosti lidí a krutosti světa ve kterým se pohybují. Tady není co vytknout, takže na film můžu s klidným svědomím aplikovat pětihvězdičkovou rovnici:,celková profesionální práce + vysoký emotivní zážitek = 5* (07.03.2016)

Přesně tohle mám na evropské kinematografii nejraději. Občas totiž vyprodukuje snímek, o kterém slyšíte jen letmo či uvidíte trailer na kanále, kam jste jenom náhodně přepnuli, přičemž Vás ve finále "semele" a zanechá v němém úžasu více než kdejaký holywoodský spektákl. Suburra je přesně tímhle případem, jelikož režisér Stefano Sollima na ploše čítající 135 minut rozehrává několik zdánlivě nesouvisejících epizod, které postupem času zapadnou dohromady jako přesně vysoustružený kus nádherně odvedené strojírenské práce. Po celou dobu stopáže jsem byl ohromen stylem, jakým režisér pracuje s reáliemi Říma, herci, lidskými osudy, a tím, jak se nakonec propletou dohromady ve skvěle napsaném příběhu. Celý tento výjev obestírá skvěle zvolený soundtrack, který mi rezonuje v uších ještě teď. Upřímně, ještě než jsem si film pustil, byl docela skeptický ke zdejším hodnocením, nicméně teď, pár minut po projekci musím uznat, že Suburra je filmem, který mi svým syrovým a nekompromisním přístupem k dané látce zcela vyrazil dech. Jsem moc rád, že jsem dal na radu (Lektor!), potažmo i na zdejší hodnocení a film si pustil. A pustit byste si ho měli i Vy, mohu ho totiž s čistým svědomím vřele doporučit. (01.02.2016)