Plechový bubínek

Film podle předlohy Günthera Grasse. Syrový, trochu drsný, nepříjemný, občas nechutný, ale také zajímavý. Film, který se točí okolo jedné osoby, chlapce Oskara, který se rozhodne, že přestane růst na protest proti všem dospělým, jejich povinnostem, odpovědnosti, touhám, lásce a možná i tomu, aby mu nevzali jeho milovaný bubínek, který mu při narození byl slíben a on kvůli němu zůstal na světe. Oskar zažívá smutné i štastné chvíle. Před smrt jeho matky, jejího milence a možného otce v jedné osobě až po příchod nové slušky a jeho erotickým hrátkám nejen s ní. Jeho život je spjat s jeho bubínkem, jeho křik zabranuje, aby mu ho kdokoliv vzal. Miluje svojí matku, ale také ji nenávidí stejně jako jejího milence. Jeho erotické hrátky se sluškou jsou chvílemi nehorázně nechutné, osobně mě tam velmi vadili z důvodu odpornosti a možnosti jinak vyjádřit takovouto perverzi a hnusotu. Vylovení konské hlavy na kterou se chytali úhoři je silně zvláštní moment. Někomu (třeba jako vedle mě sedící slečny :))se tato scéna bude zdát nechutná, je to fakt, ale je to prostě způsob vyjádření a možná i menší výraz obětování. Celkově vztah Oskara k ženám je dost zvláštní. Jeho tělo odmítne růst, ale mozek a jeho "já" se dost mění. Dospívá uvnitř mladého těla. Jeho názory a to co udělá silně mění ideologie lidí okolo a jeho postupná silná nenávist k mnoha lidem. Jeho útěk za liliputány, kde objeví svou (asi)druhou ženu svého srdce je krátkodobou záležitostí, při které hledá kdo vlastně je a čím má být. Hledání sebe sama , je pro něj velmi těžké. Neni takový jako všichni okolo. Naštěstí potkává svého mentora(docela mě zarazila jak s ním mluví při jeho mládí). Hodně silný snímek s nejspíš životními výkony minimálně hlavní role Davida Benneta. Hraje postavu Oskara s neuvěřitelným vtělením a porozuměním. Běhá mi mráz po zádech, když si vzpomenu na jeho velké oči, jeho křik a bubnování. Pokaždé když vidím postavu chlapce s bubínkem, na půl červeným a napůl bílým, mám zvláštní pocit. Tento film ve vás nenechá žádné příjemné pocity, protože prostě žádné mít nemůžete. Ukáže vám hrůzu, nenávist, odpor, ideologii a myšlení jiných lidí. Ukáže vám trochu drsný, syrový humor připomínající anglické vtípky. Nemohl jsme se rozhodnout kolik dát, ale dám 4*, ikdyž je to někde mezi 4* a 5*. opravdu silný zážitek, který se někomu bude líbíit a někomu hodně znechutí. (16.02.2005)

Určitě je důležité vidět Plechový bubínek, protože jde o skutečně skvěle natočený příběh.To co předvedl David Bennent v roli Oscara je nezapomenutelné a jeho výkon je nejlepší co kdy dětský herec předvedl.Problém je v tom že jak píše DJkoma film je to nechutný.Skutečně se mi zdálo o nechutném pojídaní posliněného cukru, chytání ryb do volské hlavy, pojídání uzenáčů a vůbec celá atmosféra mě byla nepříjemná.Možná až to uvidím jako starší, změním svůj pohled. (27.05.2005)

Scénář: Jean-Claude Carrière .. Jako druhý film z Projekt 100 2005 jsem si po Metropolis vybral Plechový bubínek. Výběr to byl zdařilý. Sledoval jsem neobvyklí příběh malého chlapce (výtečně zahraná postava) jménem Oskar (nadaného křikem jakému ani sklo neodolá), který ke třetím narozeninám dostane červenobílí plechový bubínek a okamžitě si ho celoživotně oblíbí. Po zahlédnutí rodinné hádky se rozhodne, že nevyroste - jako symbolický čin na protest čekajícím povinnostem a zodpovědnosti světa dospělých. Příběh je převážně zasazen nejprve do předválečného a následně i bojujícího Gdaňska, tudíž nechyběly všudypřítomné hákové kříže a další "produkty" doby. Během filmu je několik znechucujících, ale také několik vyloženě zábavných (početí Oskarovi matky, narození Oskara, nacistická slavnost, ..) nebo erotických scén, takže film je dostatečně poutavý, nenudí a minuty ubíhají stejně rychle jako roky chlapcova zvláštního života. Knihu jsem nečetl, ale mít tu možnost asi bych neváhal. Rád bych se přesvědčil, jestli mě film neochudil o nějaké další zajímavé chvíle a dobrodružství.. Netradiční a rozhodně zajímavý film o hledání svého "já" a smyslu života v podivné době.. (21.04.2005)

Výborná adaptace Grassovy knihy. Naprosto neuvěřitelný výkon Davida Bennenta, kterému tehdy bylo jen třináct. Divím se, že nedostal nějaké speciální ceny. Některé scény byly pro diváky příliš (někteří se tvářili dost znechuceně při chytání úhořů na uřízlou koňskou hlavu nebo při "pití" polévky z žab a moči) - pravda je, že Schlöndorff si tyto scény vychutnává, rozhodně milosrdně kamerou neodjíždí kamsi mimo. Ale moje nej scéna: nepovedená nacistická slavnost, která se zvrhne v obecné tančení díky Oskarovu bubínku - nádhera (13.07.2003)

Plechový bubínek má nádhernou kameru, výborné herecké obsazení (tomu klukovi bylo prý jedenáct!), pedofilně-nacistický nádech a více než dvě hodiny délky. Když si k tomu připočtete začátek vysílání ve 22:00, navíc na konci náročného dne/týdne, dostanete bizarně krásný zážitek, jemuž nemohla být věnována potřebná soustředěnost. Jinými slovy – bylo to divné, chvílemi jsem usínal, ale přesto to na mne mimořádně zapůsobilo. Apendix: Kniha je ještě mnohem lepší. 85% Zajímavé komentáře: Melies, mm13 (28.05.2006)