Režie:
Volker SchlöndorffKamera:
Franz RathHudba:
Hans Werner HenzeHrají:
Mathieu Carrière, Marian Seidowsky, Barbara Steele, Bernd Tischer, Fred Dietz, Lotte Ledl, Herbert Asmodi, Fritz GehlenObsahy(1)
Tento film ze zlatého fondu světového filmu nás zavede na počátek 20. století o prostředí chlapeckého internátu v Rakousko - Uhersku. Na internátě vládne nepřátelský vojenský režim a šikana není výjimkou. Hlavní hrdina Törles je střídavě fascinován a odpuzován násilím, které zde vládne, ale zachovává si svůj morální kredit i schopnost nést odpovědnost za své jednání. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Jeden z najznámejších zastupiteľov nemeckého nového kina nie je paradoxne politickým filmom zo súčastnosti, ale metaforicky sa zamozrejme k dobovej politike a nemeckému uvažovaniu známemu z druhej svetovej vojny vyjadruje. Jeho ústredná téma zneužívania moci je poplatná vždy a všade a tak je film veľmi univerzálny. Záverečná mladíková reč mi vyrazila dych kombináciou chladu prednesu a jeho pravdivosti. ()
Určitě se jedná o zajímavý námět. Svým způsobem předběhli jak Robert Musil, tak Volker Schlöndorff dobu. Oba se svým dílem zamýšleli nad krutostí, která se může vyskytnout v každém z lidí a to ještě před tím, než se něčím takovým začal vážně zabývat sociolog Zygmunt Bauman. To je určitě obdivuhodné. K filmu mám však jednu výhradu. Myslím, že mladí herci nejsou tak přesvědčiví, jak by měli být v tak vážném filmu. Vše ostatní funguje, melancholická hudba, poutavý scénář atp. ale herci snímku tak trochu podrážejí nohy. ()
Jednoducše pojatý snímek pracují s poměrně složitou psychologickou problematikou - snaží se totiž odhalit skryté sémě fašismu v každém z nás a také vnější podmínky, napomáhající jeho rozšířování a tolerování. A rovněž i fascinaci tímto fenoménem, jež se nedá považovat za nic jiného než další příspěvek k v závěru výborně předznamené blížící se katastrofě, které nejsou do cesty kladeny žádné překážky. Výborný hlavní představitel a také originální vztáhnutí sondovaného jevu do světa abstraktních čísel. Zajímavý je také metaforický prostor rakousko-uherského města, který danému problému dává větší dosažnost a neomezeju se jen na německou "odchylku". Určitě hlavní devizy jsou přítomny v předloze, ale adaptace, která vypreparovala pro nevelkou stopáž ty nejvýmluvnější motivy a situace a umně je seskládala do působivého celku si určitě zaslouží také ocenění. ()
Podmanivý vhled do světa chovanců v internátní škole, ze kterého čpí tradičnější forma, leč metaforické hodnoty vázající se k nacistické minulosti a obecně k jakémukoli útlaku a šikaně (též šikaně menšin: onen mladík je podle všeho homosexuál) z celku vytváří strhující a rázně pravdivé dílo. Perfektní jisté herectví kluků a režie, která výtečně potlačuje hrozbu přílišné literárnosti, když film vychází z podle všeho autobiografického románu Roberta Musila. ()
Zvláštní, poněkud odtaživý film, u kterého mi to filozofování mladého hrdiny příliš nesedlo. A odkaz na libování si v násilí směrem k II. světové válce mně nepřišel dostatečně asociovaný. Celkově to vidím na průměr, snímek mě do sebe nedokázal plně vtáhnout (možná kvůli mé neznalosti knižní předlohy). ()
Galerie (42)
Photo © Nora-Filmverleih
Zajímavosti (2)
- Během promítání snímku na festivalu v Cannes odešel ze sálu německý kulturní atašé. Obával se, že by film mohl být pokládán za důkaz, že sadismus je Němcům vrozený. Cítil tak potřebu se od filmu nějakým způsobem distancovat. (Komiks)
- Předlohou filmu, jehož scénář napsal režisér spolu s Herbertem Asmodim, byl románový debut rakouského spisovatele Roberta Musila „Zmatky chovance Törlesse“ z roku 1906. (Caminzind)
Reklama