Tábor tygrů

U mě se tento film rozhodně neřadí na první pozici mezi Sumachrovými filmy, u mě stále vládnou volný pád, telefonní budka a 8mm. Stejnětak se to nemůže rovnat s olovenou vestou, ale naštěstí Tábor tygrů je brán ještě z trochu jiného úhlu než právě zmiňovaná Olověná vesta a to je jen dobře, hlavně nedochází k žádnýmu napodobování. Tábor tygrů stojí sám na vlastních nohou a na celkem originálním příběhu, sice mě až zas tak moc nezaujal, ale mezi filmy se zaměřením na výcvikový tábor se řadí mezi ty nejlepší. Největší hvězdou filmu je bezesporu Colin Farrell, zastiňuje všechny ostatní a to i když tam rozhodně nejsou do počtu a hrajou na hranici svých možností, ale Colin je prostě ještě lepší. Jedná se určitě o kvalitní film, ale nakonec jsem se neubránil pocit, že se nevyvaroval několika klišé (04.06.2006)

Vcelku zajímavé nahlédnutí do výcviku skupiny vojáku s parádně přirozeným Colinem Farrellem v hlavní roli. Příběhově úplně jednoduchý film, ale zapůsobit umí: krásně ukazuje, jak udělat z party kluků nemyslící zelené mozky a fakt, že ne každý tenhle tvrdý drill snese a buď se psychicky zhroutí a nebo mu rupne v palici. Celé je to točené ruční kamerou, s čímž nemám problém, ba naopak. Ovšem vadila mi mizerná kvalita obrazu. I při 1080p rozlišení je obraz rozmazaný a místy až kostičkovaný, což mi víc sedí k found footage hororu, než-li k válečnému dramatu. (09.05.2015)

Tak tady mi něco chybí. Joel Schumacher je režisér, jehož výkon a celková kvalita filmu se zvyšuje s menším rozpočtem. Za málo peněz slušná muzika to on přesně umí. Bohužel Tábor tygrů jako antiválečný film nebo napodobenina Full Metal Jacket opravdu nezvládá svou roli a i přes výkon Colina Farrella a jeho postavu, si pouze odnesete poučky o tom, jak se dostat z armády a nebo jak umí někteří vojáci pomáhat druhým a jiní do druhých rádi střílí. Škoda je také, jak moc se ve filmu o Táboře tygrů mluví a divák se do něj podívá na posledních 20 minut a všechny ty silné řeči z předchozích minut vyzní do prázdna... Herecky slušné, příběhové velmi prosté. (26.07.2008)

,,MŮJ OTEC ŘÍKAL, ŽE ARMÁDA DĚLÁ Z RŮZNÝCH MUŽŮ JEDNOHO. ALE NIKDY NEVÍTE KOHO. NEZNAL ROLANDA BOZZE...“ /// Všichni, co maj rádi válečný filmy, tak tohle už viděli (KROMĚ MĚ!). Píše se rok 1971, ve Vietnamu 6 let umíraj američtí vojáci (a maj za sebou i zážitek z My Lai…), a Schumacher ve výcvikovým táboře sleduje vojína Bozze, chytrýho pitomce (jakoby četl Švejka!), kterej zná skulinky ve vojenským právu, ale hlavně je dokáže využívat v boji se systémem. Je tu dril, výplach mozkoven, chlapci, co nezvládaj situaci. Příběh se ani tak nesoustředí na nesmyslnost války, jako na to, koho armáda cvičí a následně posílá do akce. Vrcholem výcviku je Tigerland – poslední místo na vymejšlení veselejch příběhů a naučení se respektu. Nejen k druhejm… Film plnej takovýho toho chlapskýho přátelství (a srabský nenávisti), kterej (mě) nutí se zamyslet. Navíc nejen C.Farrell, ale celej ten příběh s narůstající délkou nabírá na zajímavosti. A vůbec, celý to obsazení je s odstupem času dost zajímavý… TAK POHYB ČURÁCI, VÁLKA NEPOTRVÁ VĚČNĚ! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád, když se hraní na vojáky mění ve válku. 2.) Nemám rád armádu! (válka mi nevadí…) 3.) Thx za titule ,,aan“ a ,,drSova“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (07.04.2014)

Silný americký protiválečný, ale možná ještě specifičtěji protiarmádní film. Antimilitarismus z něho doslova sálá. Joel Schumacher použil osvědčený přístup Stanley Kubricka a první půle jeho Olověné vesty, ale šel ještě dál tím, že chce vypovídat o vietnamském syndromu, ale celý příběh se odehrává ve výcvikovém táboře a končí ve chvíli, kdy jsou vojáci převeleni přímo do Vietnamu. Vietnam je pro tuto výpověď vůbec jen zástupný symbol - Tábor tygrů hovoří spíše o Američanech samých a o absurdnosti systému založeného na přehnaném militarismu. Bozz Colina Farrella je přirozený vůdce (nomen omen boss), který má ale vnitřní etický problém přijmout svou vůdcovskou roli právě v prostředí subordinace a armádní mašinérie. Nesdílí většinové ideály amerického patriotismu a válku chápe jako selhání a příležitost pro psychopatické jedince, střet s nimiž mu je také málem osudový. Střet lidského humanismu a perverze trochu připomíná Stoneovu Četu, Schumacher nevolí ale tak expresivní dějovou synopsi. Přesto natočil velmi silný film, který do mozaiky o podstatě konfliktu mezi USA a Vietnamem přináší další zajímavý střípek. (25.07.2008)