Režie:
Martin ScorseseKamera:
László KovácsHrají:
Liza Minnelli, Robert De Niro, Lionel Stander, Barry Primus, Mary Kay Place, George Memmoli, Dick Miller, Leonard Gaines, Dimitri Logothetis, Frank Sivero (více)Obsahy(2)
Láska je jako jazzová píseň. Je krásná, dokud se nezačne chýlit ke svému konci… Píše se rok 1945 a „Velké jablko“, které nikdy nespí, New York, se právě zmítá v opulentních oslavách válečného vítězství nad Japonskem. Zábava je v plném proudu také v nočním klubu, kde na sebe narazí nafoukaný saxofonista Jimmy Doyle (Robert de Niro) a zpěvačka organizace amerických ozbrojených sil Francine Evansová (Liza Minnelliová). Navzdory nezájmu ze strany Francine se Jimmy do půvabné umělkyně v uniformě zamiluje a začne ji bez úspěchu stíhat. Osud dvojici později přeci jen svede dohromady, aby skončila jako hudební pár, který se nakonec promění v pár milenecký. Jakmile ale začne jejich vztah prohlubovat a sláva mohutnět, láska začne pohasínat… Méně známý a neprávem opomíjený film v kariéře velikána americké kinematografie Martina Scorseseho. 34letá vycházející hvězda se pečlivě stylizovaným snímkem rozloučila se syrovým realismem, jenž proslavil jejího Taxikáře. S výpravným dílem New York, New York vykročil Scorsese sebevědomě stranou a rozmáchlou jazzovou freskou, zasazenou do poválečné Ameriky, vzdal výtvarně i dějově hold tradici klasického Hollywoodu s žánrem muzikálů 30. – 40. let. Ke zvláštnostem filmu patří skutečnost, že po vzoru jazzové hudby byla řada dialogů vedena formou improvizace, což nakonec obnášelo zvýšené nároky na střihovou skladbu, aby se zachovala vnitrozáběrová soudržnost i plynulost vyprávění. Píseň New York, New York se stala klasickým šlágrem a hymnou stejnojmenného města. „Noirový muzikál“, jak jej nazval Scorsese, bohužel nenaplnil očekávání divácké návštěvnosti a produkce skončila v hluboké ztrátě. S ohledem na dobový neúspěch filmu na Scorseseho dolehly deprese; roku 1978 na pokraji smrti skončil v nemocnici, a to kvůli předávkování drogami. Záhy jej však vyléčil jiný projekt, který Scorseseho opět vyzdvihl na výsluní americké žánrové kinematografie: Zuřící býk. (Česká televize)
(více)Recenze (111)
Scorsese opäť využíva ako ťahúňa filmu De Nira podporeného svojimi režisérskymi zručnosťami. Taká trpezlivosť na získanie ženy musí byť jednoducho vymyslená, nikdy som takúto fantáziu nevidel byť realitou. Ale jeho balenie a tradičná neústupnosť baví. Lovestory dvoch hudobníkov, horlivého saxofonistu De Nira (top pain in the ass) a váhajúcej speváčky pôsobí príjemným ukľudňujúcim a osviežujúcim dojmom. Vyvíja sa tak zľahka, až si myslíte, že to je priveľká oddychovka na Martina Scoreseho. Postupne Scorsese zobrazuje cholerickú povahu hlavnej postavy ako problém, ktorý strpčuje život všetkým naokolo a snaží sa to stupňovať vážnymi dramatickými scénami. Pritom používa vtipné dialógy a postavu zobrazuje tak ako na začiatku filmu, len jej správanie stavia do všetkých možných rovín a stupňov vážnosti. Jednotlivé scény bavia, ale taká prepracovaná, až dych vyrážajúca, nepríde. Ale De Niro získal skúsenosti ku Raging Bull. Humorné aj vážne a hudobne povznášajúce, taký je New York, New York. ()
Herecký koncert De Nira a Minnelliové, výborné písně a vrcholem je píseň New York, New York v podání právě Minnellové... ()
Chvílema zbytečně moc natahovaný film, kterému by pár minut dolu neuškodilo. De Niro a Minnelli opravdu skvělí, ale to je asi vše. Film mě nudil a část kde Minnelli je už superhvězda sem myslel že nepřežiju. Hodinu dolů a bylo by to ono. ()
Famózny film. Liza Minelli je podla mňa lepšia v Kabarete, ale aj v tomto filme zanechala svoju stopu. Robert de Niro zaujal, a zahral výborne svoju rolu. Hudba a výprava filmu je famózna. Hodnotím 80%. ()
Musím říct, že klasický hollywoodský muzikál 40-50. let a jazz není úplně můj šálek čaje, nicméně Scorseseho pocta je tak dokonalá, že mě to až bralo dech. Fantastická do posledního detailu vypiplaná kamera, výprava, styl, oblečení, atmosféra. Úvodní snad 20 minutová scéna oslavy konce války je úchvatná, stejně jako "retro muzikál v kostce" ke konci plný neskutečných pěveckých a tanečních čísel. Jazzmani tu opravdu válí, písničky pro mě neznámé mají švih i romantiku a když Liza Minnelli strhujícím způsobem na konci zazpívá titulní písničku, člověku je smutno, že si její slávu o pár let později "ukradl" Frank Sinatra. Za tyhle věci zaokrouhluji na 5*, ač je tu ještě druhá, civilní rovina, která mě tak nebrala. Je to romance dvou lidí z jiného světa. Liza Minnelli je jako jemná, mírně naivní, hodná zpěvačka famózní, přesně z onoho muzikálového vesmíru té doby. Robert De Niro je rovněž fantastický, jenže jeho jazzman je spíše z moderního filmu. Egoistický, trošku psychopatický, sobecký a ve finále neschopný unést slávu své ženy. Trošku mě to připomenulo Zrodila se hvězda ve verzi z roku 1954. Ty postavy se k sobě nehodí od začátku až do konce... ovšem klobouk dolů, že Scorsese nepodlehl vábení žánrového happyendu a udělal tomu celkem reálný konec. Takže mírně nadhodnocených 5*. ()
Bezstarostna povalecna leta, neony, jazz, swing, namodraly cigaretovy kour, De Niro, ktery vyznava lasku sve mile, jako kdyz v Casinu nekomu vyhrozuje zabitim. To cele v uzasne Martiho rezii tvori dokonaly muzikal. ()
Vzhledem k tomu, že jazz není úplně mým nejoblíbenějším hudebním žánrem, tak mne snímek nechytl tak, jako Eastwoodovi Jersey Boys. Přesto mne tu některé scény opravdu bavily – hlavně různé hádky hlavních postav, zkrátka dialogy tu byly velmi dobré. Na druhou stranu některá hudební čísla byla na mne až moc dlouhá. Celkově se Scorsesemu povedlo postavit hudbě a životu různých barů a hudebních klubů 2. poloviny 40. let velmi pěkný pomník, který bohužel shazuje jeho roztříštěnost, takže jsem nemohl dát více než ty tři hvězdy. ()
Popravde už som nečakal, že ma v takmer prelúskanej filmografii režiséra ešte niečo prekvapí. Stalo sa. Film je podľa popisku klasifikovaný ako muzikál, no s tradičnými hopsajúcimi číslami sa stretneme až v záverečnej polhodine. A aj tie nenesú značku načančanej zábavy, ale sú originálnym prerozprávaním sledovaného príbehu len s hollywoodskymi pravidlami. Hlavná linka je našťastie iná, viac si berie z reality a menej z toho čo bežný divák očakáva, už aspoň tuším odkiaľ bral inšpiráciu La-La-Land. Hudba je tu ale prítomná celý čas. Dej sa odohráva po konflikte Američanov s Japoncami a na jednej z osláv víťazstva dá dokopy dvoch hudobníkov. Energický jazz ústredný pár spája a zároveň rozdeľuje. A nebudem ďaleko od pravdy ak poviem, že to má na svedomí najmä De Nirov predobraz saxofonistu, ktorý sa doslova vnúti do priazne začínajúcej speváčke a nešetrí ju ani počas randenia s ňou. Často sa dostáva do konfliktov, potrpí si na poslednom slove a "nie“ nepovažuje za odpoveď, taký La Motta z budúcej Scorseseovky. Neraz mi pri jeho excentrických výstupoch nezliezol údiv z tváre, rovnako pri sebavedomej hre na pódiu, kde by som rodákovi z New Yorku uveril aj ten saxík v krvi. A posledná hádka v aute? To už bolo herecké ultimátum, kde svojim kúskom prispela aj filmová partnerka Minnelli. Tá záverečnú dilemu nemohla rozhodnúť správnejšie a ja neváham s hodnotením ani na sekundu. ()
Film o jazzu, o nostalgii na zlatý věk Hollywoodu a o nesmrtelném a věčném New Yorku. Bomba! ()
Doposud jsem shlédl filmy Martina Scorseseho věnující se mafií a podsvětí, tenhle snímek je pro mě příjemnou změnou. Je to velkolepá oslava jazzu a muzikálu. A závěrečná píseň New York, New York je úchvatná, mám ji však nejraději v podání Franka Sinatry. ()
6/10 ()
4,5 nakonec se zaokrouhlením nahoru za fantastický konec a píseň New York, New York. De Niro v roli cholerického hráče na saxofon exceluje, Liza Minnelli též své pěvecké výstupy ztvárňuje na jedničku plus jak už jsem říkal, závěrečné vystoupení, které je opravdu famózní. Jazz már rád, takže i když muzikály všeobecně nevyhledávám, tady jsem neměl problém. Nechápu, že u nás takovýto skvost není moc známý. Márty opět boduje. Díky. ()
Divím se, že jsem to vůbec dokoukal. Ale to bude asi spíše můj problém než filmu. Film je dost rozvláčný, i přes zachování dost velkého prostoru pro hudbu by se to dalo podstatně zkrátit. Navíc, neřekl bych, že jde přímo o muzikál, spíše o drama s množstvím hudby, kdy pořádně se zpívá asi posledních 20-30, kdy to teprve vypadá jako muzikál. Ale to mi až tak nevadilo. Každopádně, to drama je takové nijaké, celkově to působí docela ploše, nekompaktně. Navíc, postava Jimmy Doyla mě neskutečně iritovala, to bylo něco na mé nervy. De Niro ji ovšem zahrál výborně. I Liza Minnelli dle mého podala velmi dobrý výkon a po většinu filmu mi její postavy bylo celkem líto. Dokoukal jsem na to tedy spíše z důvodu, abych viděl, jak to dopadne a jestli se nestane něco velkého. Ale nestalo se v podstatě nic, jen to skončilo. Bylo to takové podivné, spousta scén či záběrů zbytečných, natahované. Dát tomu kratší stopáž, mohlo to být asi lepší, ale ne o moc, protože děj byl jaký byl. Jak jsem říkal, za velmi dobré herecké výkony a dobrou hudbu si to ty 3* zaslouží, ale když bych to neviděl, mrzet mě to nebude. Howgh! ()
Ach, ta hudba - v celém filmu vynikající. Hlavně ta černá kapela nádherně divoce "šlapala"..... stopáž o 20 min kratší by ovšem prospěla....při vší úctě. ()
Tak tohle nebyl u mě krok správným směrem. Muzikál není a nebude můj šálek kávy ... i když ten jazz mezi tím byl chuťovka. Ovšem nebýt tam ty muzikálové věci, byl by ten příběh řídký jako látka na zadku stokrát praných spoďárů. Ale dokoukala jsem to. Z úcty ke Scorsesemu, který mě jinak většinou baví...a protože De Niro byl správně impulzivní rapl a s tím ságem mu to fakt seklo. Tři celkem, i když prvních 45 minut a některé občasné světlé okamžiky byly na víc. ()
I přes delší stopáž, kde zejména ke konci hudební (i když velmi dobrá) čísla působí zdlouhavě, dám plný počet bodů. A to proto, neboť tyhle zdlouhavosti jsou přehlušeny mnoha fantastickými momenty. Plus samozřejmě geniální Robert de Niro a skvělá Liza Minnelli. ()
Film by mohl být kratší, (protože někdy je to zbytečně natahované) jinak je to fajn :) 7/10 ()
Scorseseho už mám skoro celýho nakoukanýho. Před Killers of the Flower Moon ještě doháním nějaké resty. New York, New York byl jedním z nich, protože se o něm vůbec nemluví (tak jako třeba o Taxikáři nebo Casinu) a také je to 160min muzikál - k těm jsem měl zprvu odpor, ale později si k nim našel cestu přes La La Land, Singin' in the Rain a All That Jazz, ale stále jsem měl asi pocit, že to nebude dost vychytané. Jenže ono je! Prvních 20 minut je vyloženě dokonalých. Říkal jsem si, že pro svou živelnost a sebejistotu je to snad jeden z nejlepších De Nirových hereckých výkonů. Z první hodiny jsem byl každopádně unešen. Skvělí herci, dialogy i stylizovaný vizuál, který esteticky připomíná staré muzikály ze 40. a 50. let, ač zrovna odbočuje z jejich tradice. Prý to není první muzikál, který nechává střetnout žánrovou idylku s realitou, která ji narušuje, ale rozhodně je to v tomto ohledu dost dotažený (vidno je, že Chazelle se jistě dost inspiroval). Hudební čísla zde často nebývají jak pěst na oko, protože jsou přirozeněji včleněny do příběhu tím, že oba protagonisté se hudbě věnují a chtějí skrze ni kariérně uspět. V HČ se rovněž toliko nerozvíjí děj, což je považováno za největší muzikálový prohřešek, ale mě to upřímně nevadí, když mě to hudebně vyloženě neštve, je na co se dívat a děj se stejně stihne vykreslit. Podepisuji však, že to není vyloženě dotažené. Občas jsem během hudebních představeních ztrácel pozornost, protože to nemá tak promakanou choreografii a Jazzový skladby mě hudebně moc nebaví. Přesto mě do to 2x dostalo do kolen díky hvězdným momentům Lizy Minnelli, která zas herecky&zpěvecky exceluje k závěru filmu. Obě hlavní hvězdy filmu jsou však ve své romanci skvělé a mně osobně se líbí, že sedmdesátkový De Niro z nového Hollywoodu (hrající dalšího Scorseseho egocentrického cholerika) potkává Lizu Minnelli, jež má v sobě ještě něco z toho starého - snad dáno tím, že se pomamila. A teď jdu zkouknout Kabaret. ()
Nečekala bych, jak silnou chemii můžou na plátně sdílet Robert De Niro a Liza Minnelli, mimochodem úžasná ve své roli. New York, New York je pro mě především jednou z nejpřekvapivějších, svým způsobem nejoriginálnějších a nejintenzivnějších love story, jejíž ústřední dvojici to dohromady bezvadně ladí. Neubránila jsem se přirovnání k Funny Girl - Liza je podobně jako mladá Barbra typem netuctové, spíše roztomilé ženy, která se, sotva vyleze na pódium, mění v krásného, sebevědomého motýla a prožívá stejný typ osudové lásky, co bohužel nikdy nemůže trvale fungovat. ()
Zneklidňující od začátku až do konce, především díky klasicky psychopatickému Nirovi, který dělá z každé scény drnkačku na nervy. Sice právě díky všem těm vypjatým momentům nemáme co do čínění s klišoidním, marcipánovým muzikálem, přesto mi tahle vyhrocená mafiánská kreace k jazzovému hudebníkovi nešla úplně pod vousy. Jenže pak je tu ona! Ona a její hlas. Neuvěřitelná Liza Minnelli, která otevře pusu a vy jste prostě v prdeli..:) ()
Související novinky
Druhý Joker bude muzikál s Lady Gaga
Ne, tohle není apríl. Bylo bláhové si myslet, že pokračování k miliardovému hitu Joker od režiséra Todda Phillipse (Pařba ve Vegas) bude jakkoli konvenční nebo následovat tradiční sequelová, natožpak… (více)