Invaze lupičů těl

Základní myšlenka a pointa filmu je úžasná a v podstatě velmi důležitá. Dotýká se celé řady důležitých témat lidské existence a sociálních vztahů skupin - "my a oni", "emoce nebo pouhá existence?", "jsou emoce lidstvu na přítěž?", atd. V podstatě se týká i rasismu, studené války a celé je to krásně zaobalené na bázi mimozemského útoku, který je naprosto "neviditelný", tajný a chladný, že z něj jde větší strach a respekt více, než z otevřeného útoku ve Válce světů (1953)... Téma samotné se pak prolíná od nepochopeného ožívání mrtvých v Romerově Noci oživlých mrtvol (1968) a line se sci-fi/horrorovou tématikou světové kinematografie až po dnešek v podobě filmů jako je 28 týdnů poté (2007)nebo Já legenda (2007). Vždy se (ač se to nemusí na první pohled zdát) jedná o společné téma. Jednou příjde něco nebo někdo, co oddělí nás lidstvo od své prapůvodní existence a budeme se dělit na "my a oni" a ti "oni" nebo "ono" (např. nákaza) nakonec zachvátí pandemicky celý svět. Nakonec bude lidstvo vyhlazeno do posledního jedince, případně nahrazeno něčím jiným, co bude jen existovat a přežívat, ale nebude mít žádné emoce. Toto všechno si způsobíme a přivodíme buď sami právě svými negativními emocemi, jako může být například touha po věčném životě, zdraví, světovládě apod. Výborná myšlenka, kterou film excelentně zpracoval. Samotný děj a výkon herců se mi zdál do chvíle, než přišli na princip "náhrady" jdnotlivých jedinců, trochu nevýrazný a nudný. Jakmile se však přišlo na to, "jak to funguje" (což bohužel trvalo příliš dlouho), film se rozjel na plné obrátky a neustal do poslední vteřiny. Na svoji dobu však výborný a od druhé poloviny těžce mrazivý sci-fi ... (06.05.2009)

Snímek, který kdysi přišel s neokoukanou a originální myšlenkou, od které se v budoucnu odrazilo mnoho kvalitních snímků. I když pár scén dokáže vyvolat nepříjemný pocit i dnes, horor už ale film moc nepřipomíná. Spíše napínavý thriller s poměrně slušnými hereckými výkony a tempem vyprávění. V době vzniku to asi byla bomba, dnes už je potřeba přistupovat k Invazi s menší dávkou nadhledu a shovívavosti. Jak už to tak u starších hororů bývá... (26.01.2008)

Tohle zneklidňující sci-fi s nádechem... no, dnešním slovníkem asi spíše thrilleru, než vyloženě hororu, se může i po více než 60ti letech pochlubit výraznými kvalitami jak ze strany hutné až paranoidní atmosféry, tak svou pořád funkční myšlenkou. Boj proti nahrazování lidí "dokonalejšími" klony bez duše a útěk před zkázou světa v podobě vyhlazení jakýchkoliv citových projevů je na svou dobu hodně originální nápad. A jelikož jsem tuhle povedenou filmovou "jednohubku" dodneška vůbec neznal (ani jakýkoliv remake), zůstává minimálně pro mne originální i dnes. Při zpětném zamyšlení mne překvapuje jedině, že podobný námět tenkrát nenabídl ani jednu zápornou postavu z řad lidí, kteří by onen vědecký pokrok vyznávali a hájili... o nějakém optimismu ale nakonec stejně moc mluvit nelze, což je v rámci vyznění celého filmu jedině fajn. 85% (Horror Challenge Tour) (30.05.2020)

Plakátové.info: NOČNÍ MůRA, KTERÁ OHROZILA SVĚT!!!___Neskutečná intenzivní sci-fi pecka, která svým vyjadřovacím jazykem a absencí naivity předběhla dobu o jednu generaci. Kdybych měl jmenovat film, který nejlépe přibližuje paranoidní dobu McCarthyho éry, ve které hrál prim strach z plíživého komunismu, jmenoval bych dva: Clooneyho ´Dobrou noc a hodně štěstí´ a právě toto sci-fi, ve kterém si o edwoodovské nablblosti té doby můžete nechat jenom zdát. Zejména ve druhé půli děj fantasticky graduje a ten konec? Don Siegel měl koule nechat ho otevřený a bez happyendu, bohužel studio Allied Artists se zaleklo a výsledek vynucenými dotáčkami „změkčilo“. Přesto mě to neodrazuje dát maximální hodnocení, protože tohle sci-fi je v té brakové záplavě žánrově spřízněných filmů hotovým unikátem. Možná i proto, že se scénářem vypomáhal tehdy ještě neproslavený Sam Peckinpah. Kaufmanův remake z roku 1978 je nečekaně rovněž povedený. (13.12.2012)

Černobílé snímky mají své nezapomenutelné a neopakovatelné kouzlo. U starých sci-fi a hororů to platí dvojnásob. Částečně to přidává na jejich atmosféře a tísnivosti. Invaze lupičů těl je klasika sci-fi/hororového žánru padesátých let, děsivá pouhým svým nastiňováním, samotným příběhem a podmanivou hudbou, ne úchvatnými a přeplácanými efekty. I když praskající lusky jsou dost dobrá práce, až mi z toho vstávaly chlupy na těle. (09.05.2009)