Poslední představení

Jako jo, tohle byla prostě bez debat pecka. Skvěle natočené, skvěle zpracované (ty geniální skoky v čase!), o jedné skvělé éře v historii basketu. Co chtít víc, zdejší astronomické hodnocení je naprosto zasloužené, protože si neumím představit, jaký je důvod tomu nenaprat plný počet. Povinná četba i pro nefanoušky basketu. (Neftlix 4k, orig.) (12.06.2020)

Hodně výjimečný projekt. MJ si držel novináře od těla hodně a sakra dlouho a The Last dance je dokonalý osmihodinový dokument který jsem shlédl nadvakrát. Informace se sypou rychlostí kulometu a portréty Aira, Rodzilly a Pippa mne neskutečně strhli. Neskutečná pecka. Nejsem fanda NBA, ale tady klobouk dolu. Je to i z hlediska popkultury hodně zajímavý a devadesátky byly prostě jiný a návrat do nich mne bavil jak málo co. (31.07.2020)

Televizní událost roku? Minimálně. Dokonce se mluví o tom, že LD může být pro basketbal a sport jako takový podobnou událostí jako tomu bylo v připadě Dream Teamu z roku 1992. Last Dance nenabízí pouze unikátní záběry z dob, kdy se hráči a souteže s medii tolik nebratříčkovali. Unikátní je i celkem pohled na věc MJ23 kako hrdina i psychopat v jednom. Časová osa jednotlivých událostí jako spojitost. Dříve upozaďovaní spoluhráči a jejich bolesti i slasti ve stínu toho nejvyššího. Skvělá práce a oprávněný hit. (24.05.2020)

Fantastický dokument o Chicag...Michaelu Jordanovi. A samozřejmě oprávněně. I když většina důležitějších postav týmu zde má svůj prostor (možná kromě Toniho Kukoče), tak ústřední musí být MJ. I když jsem viděl několik dokumentů o MJ a Bulls, tak tento je daleko věpředu. Spousta neviděného materiálu, rozhovorů a perfektní scénář dělá z Last Dance opravdu zážitek, který nemůže nudit ani minutu člověka , který o basketbalu nemá ani páru. Zde je totiž obraz fenoménu, který psal dějiny současného sportu jak po stránce výkonů samotných, tak co se týče médií a hlavně businessu. Sentimentální poznámka na závěr - ano, měl jsem v pokoji na zdi plakát MJ v životní velikosti... (19.05.2020)

Hned na začátek se přiznám, že jsem Jordana neměl nikdy moc rád. A to z toho důvodu, že jsem fandil soupeřům ve finále, která jsem viděl a to Seattlu a hlavně o rok a dva později Jazzmanům. A ten prevít je prostě setnul. :-) Každopádně, co se týká dokumentu jako takového, kupodivu mě více bavila první polovina, která byla hodně ze zákulisí a nic jsem o tom nevěděl, protože jsem se o to nezajímal. Čekal jsem spíše, že mě budou bavit více zápasové pasáže, kde zavzpomínám na ty dávné roky, kdy jsem 3 roky po sobě sledoval finále. Velmi dobře zpracované, má to šťávu, emoce, je to zajímavé, dobře strukturované, bavilo mě to. Howgh! (27.11.2021)