Excalibur

Tak jsem se konečně dostal i k této klasice. Vypráví artušovskou legendu zas trochu jinak, než ostatní filmy. Místy je to docela temné a je tam dost časových skoků. Magie tam taky moc nenajdeme. Film zobrazuje Artušův život a jeho vládnutí. Nejdřív musí spojit dohromady rozhádané království, a poté bojuje s vlastním synem. Bitvy jsou tady udělané hodně dobře. Najdeme tu i pár slavných jmen. Hodně povedený je i hudební motiv. Jen to mohlo být o něco kratší. "Najdi grál." (20.02.2022)

Můj nejoblíbenější film všech dob. Dostal mě hned napoprvé a od té doby nevynechám žádné jeho vysílání v televizi. Nepříliš známí herci (až na pár výjimek) hrají naprosto úžasně. Celý film je dokonalá a jedinečná fantasy, král mezi filmy tohoto žánru. Legenda o králi Artušovi nebyla nikdy předtím ani potom natočena tak mistrovsky, řekl bych "artušovsky". Navíc je doprovázena skvělou hudbou. Doporučuji každému. DOPLNĚNO v ROCE 2007: Excalibur je sice skvělý film, ale přeci jen musí nakonec ustoupit z první pozice skutečné kvalitě. Sentiment, nesentiment, promiň Johne Boormane, snad promine i sám král Artuš, ale Excalibur klesá na 2.místo... (03.08.2002)

Excalibur hodnotím vysoce nejen v rámci filmů zabývajících se tématikou artušovské legendy (a že má v tomhle ohledu početnou konkurenci - Camelot, Prvního rytíře, Merlina, Mlhy Avalonu ad.), ale i v rámci filmové fantasy vůbec. Ano, je to fantasy, protože historií se v případě někoho, o kom vůbec není jisté, zda vůbec existoval, nemůžeme příliš ohánět, a když se nám tu navíc prohánějí mágové, čarodějky, Jezerní paní a rytíři v brnění tak blyštivém, že od něj bolí oči, a tyčí se věže a cimbuří, které si nezadají s žádnou perlou gotického stavitelství (a to všechno zhruba na začátku 6. století), tak tu historii nemůžeme ani vytasit. A já vám řeknu jedno: zapomeňme na to! Je to mýtus, ale ne mrtvě spočívající na zažloutlých stránkách knih, nýbrž živý, lomozící železem, páchnoucí špínou, potem a krví a nacpaný kouzly, bojem, čistou láskou i nečistou zradou. Tak si užívejme a nechme se přenést do mlhavého Albionu, kde za cvalu rytířských koní padají jabloňové květy na zem a hřmí Wagnerova a Orffova hudba. A kde se v rolích Artuše a jeho věrných i nevěrných blýskla dnes mnohá hvězdná jména, která tehdy ještě tak hvězdná nebyla, ale za všechny bych vyzvedla Nicola "Merlina" Williamsona, který svou postavu podává ne (nejen) jako mocného čaroděje, ale jako sarkastického stárnoucího muže, uvědomujícího si, že nadchází čas, kdy pomine mnohé včetně jeho samotného. Nesmírně mě mrzí, že to nebyl Boorman, komu byla svěřena adaptace Pána prstenů, Excalibur je pro mě ale dokonalou satisfakcí. (22.07.2007)

Excalibur má jedinou podstatnou vadu, ta ale dosahuje biblických rozměrů – herecké výkony. Ehm, "herecké výkony", jeden otřesnější než druhý. Podívejme se tedy s trochou nadhledu na tři mé oblíbence. Uther Pendragon – Smutná, tragikomická a hlavně naprosto zbytečná figurka, která přišla k Excaliburu jako slepý k houslím, a jejímž jediným opodstatněním bylo, že skrze ni intrikářský a chlípný Merlin zneužil spanilou Igraine. Ještě přitom ten zvrhlík myslel na jejího právě několika oštěpy probodávaného a v kaluži krve chroptícího manžela a přivodil si tak nejlepší orgasmus za celá staletí. Kam se na to hrabe po celém severu vyhlášené obcování s bájnou Dračící. Dokonáno jest. Chudák Uther, postižený od narození lehkou demencí a mohutnými tiky ve tváři, je zde zmítán z jednoho snu do druhého a končí stejně jako každý, kdo si něco začal s Merlinem – pod drnem. Lancelot – Příjemný veselý homosexuál. Ač byl jeho výkon možná otřesný, já v něm stále viděl naprosto neschopného, ale zasněného a až po uši – do samotného konce svých sil – zamilovaného malého chlapce, kterého jeho otec pravidelně před spánkem zneužíval. Svůj nahromaděný vztek vybíjel v soubojích, jejichž zvládnutí bylo to jediné, co v životě mohl dokázat. Moment, kdy vznešeně a s nebesky přiblblým výrazem stojí na schodech a sleduje, jak se „jeho nejlepší a milovaný přítel“ a „ta nejmilovanější bytost na světě“ odebírají do přilehlé komnaty vyzkoušet bytelnost nového lože, patří k nejlepším. Zkrátka – jeho roli jsem mu nemohl nevěřit. Artuš – Opravdu král. Merlin věděl, co dělá, když se jej zbavil. Bohužel náhoda a teplý golfský proud tomu chtěly, že se, namísto klidné smrti v lese, ještě jednou vrátil na scénu a zkazil, co se dalo. Zlomil a pak rovnou ztratil Excalibur (daroval ho nějaké děvce z jezera), vypil drahocenný artefakt, postavil zbytečný hrad – se stolem jako dnem láhve od absinthu, jemuž holdoval – na největším ostrovním nalezišti ropy… zkrátka byl po otci a namísto mozkové tkáně zdědil tuhý kořínek. Jediný užitečný skutek, který vykonal, bylo zabití svého syna – geny tak už navždy zůstanou v zemi. Neschopný s mečem, neschopný v posteli… Dokonce až tak, že mu jeho žena utekla s homosexuálem a on jí byl do konce života věrný. Navíc byl paranoidní a neschopný o čemkoliv rozhodovat, proto jej Merlin zneužíval jako loutku s ostrým klacíkem a ještě mu dával dávky LSD – jak jinak si vysvětlit ty debilní výrazy, které v průběhu celého filmu předvádí. ///// Dokonáno jest, kéž mi to Bůh odpustí. (11.04.2008)

Tajne som dúfal, že môj, v poradí 300. komentár, bude o nejakom výnimočnom filme. Excalibur s 83 % sa zdal byť vhodným kandidátom. A výsledok? Začnem pozitívami. Nepopierateľne nádherná, vizuálnu stránku umocňujúca hudba. Spoznanie súvislostí medzi menami a pojmami (Artuš, Merlin, Camelot, Castelot, Persival), ktoré som doteraz poznal bez príslušnej legendy. Film trval iba tak dlho, aby sa moje občasné mikrospánky nestihli zliať do solídneho makrospánku. Negatív bolo dosť, ale za najväčšie považujem neschopnosť zaujať, upútať. Nezaujato som odsledoval celý film. Usmieval som sa pri plechovkových rytieroch, pohybujúcich sa ako Lipský v Byl jednou jeden král, trápne som sa cítil pri tzv. bojových scénach, po ktorých ma už neprekvapilo ani často zmieňované metalporno. Postavy sa mi trochu plietli a keby raz Castelot prišiel na vraníkovi, už by som sa z identifikačného zmätku nedostal. Troma hviezdičkami hodnotím najpočetnejšiu skupinu filmov, takže ani Excalibura som neukrátil ani neprecenil. (10.01.2010)