Excalibur

Klasická fantasy toho nejtěžšího možnýho ražení. V dnešní době možná trošku úsměvná, ale v tý době to muselo bejt dobrý maso. Hlavně ty válečný scény, ty prostě nemaj chybu. Pravda, že v dětství to na mě působilo jinak než dnes, ale i dneska si myslím, že na poli fantasy Excalibur nemá moc konkurenci. (24.04.2018)

Můj nejoblíbenější film všech dob. Dostal mě hned napoprvé a od té doby nevynechám žádné jeho vysílání v televizi. Nepříliš známí herci (až na pár výjimek) hrají naprosto úžasně. Celý film je dokonalá a jedinečná fantasy, král mezi filmy tohoto žánru. Legenda o králi Artušovi nebyla nikdy předtím ani potom natočena tak mistrovsky, řekl bych "artušovsky". Navíc je doprovázena skvělou hudbou. Doporučuji každému. DOPLNĚNO v ROCE 2007: Excalibur je sice skvělý film, ale přeci jen musí nakonec ustoupit z první pozice skutečné kvalitě. Sentiment, nesentiment, promiň Johne Boormane, snad promine i sám král Artuš, ale Excalibur klesá na 2.místo... (03.08.2002)

Velká nuda. Vyprávění je poněkud nesouvislé a v hovorových sekvencích nezáživné, akční scény jsou zase natočeny zmateně a divák se v nich jen ztěží orientuje. Naopak velkou pochvalu zaslouží velmi zdařilá fantasy atmosféra, nádherná hudba od Trevora Jonese a herecké obsazení, které vše hodně zachraňuje. Jinak tenhle slavný film je legendou asi jen pro ty, co na něm ujížděli už v 80. letech. Dnes už je to přeci jen dost vyšumělý pohár. (02.05.2013)

Dlouho jsem žil v přesvědčení, že je to celé o Sorcerorovi s ocelovým plátem na lebce, který nějaký čas dělal holku smradlavým bezzubým vězňům v zatuchlé šatlavě britského dávnověku, protože ten chudák pořád něco mumlal o tom, že má "anál na prach" a až nyní jsem konečně zjistil, že se jedná o čarovnou formuli ve staroirštině.. Většina filmů bohužel stárne a Excalibur jako by od roku 1981 kouřil 80 cigaret denně, pil jak duha a žil v trvalém, rysy strhávajícím, stresu. V Boormanově zpracování legendy o bouřících se hormonech pod plechovým brněním a souložích v dračím dechu si tak jako jediný zajistil nesmrtelnost Trevor Jones s lehkou pomocí pana Orffa, protože abych mohl o Excaliburu tvrdit, že je vypravěčsky nadprůměrný, to bych musel omdlít a udeřit se hlavou o roh kulatého stolu rytířů z Kamelotu. Kdo chce vědět, jak to tehdá vlastně bylo (hlavně o vlivu britské policie na rozpad Artušovy družiny), ať se podívá na o pár roků starší verzi od Monty Pythonů.. (26.07.2010)

"I am your humble knight, and I swear allegiance to the courage in your veins. So strong it is... I doubt you no more!" Co se do úrovně zpracování týče, zaujímá "Excalibur" mezi tématicky spřízněnými adaptacemi starodávného příběhu o králi Artušovi a rytířích Kulatého stolu zcela bezkonkurenční postavení. Snad jen sami angličané (nenechte se pléct americkou produkcí) totiž byli předurčeni vdechnout svému národnímu mýtu tak neskutečnou míru magična a syrovosti. A ta přiznaná a místy až přízemní strojenost, s níž je legenda předkládána, tomu jen napomáhá. Zatímco ostatní zpracování legendy se povětšinou jen povrchně soustředí na zachycení milostného trojúhelníku Artuš-Guenevra-Lancelot, dílo J. Boormana se snaží podat Artušovský mýtus v celém jeho rozsahu a nádheře. K úchvatnému vytvoření atmosféry tajemna a doby kouzel výborně napomáhá fantastická hudba T. Jonese, který si vypomáhá i legendární Orffovou "Carmina Burana". Zaujme také zasněně zastřený obraz filmu. Teprve "Excalibur", i když si legendu předělal k obrazu svému, mi umožnil pochopit skutečnou sílu téhle doslova "antické tragédie", která už fascinuje lidstvo po celá dlouhá staletí. (16.10.2004)