Hope and Glory
Nádej a sláva
Režie:
John BoormanScénář:
John BoormanKamera:
Philippe RousselotHudba:
Peter MartinHrají:
Sebastian Rice-Edwards, Geraldine Muir, Sarah Miles, David Hayman, Susan Wooldridge, Jean-Marc Barr, Sammi Davis, Derrick O'Connor, Ian Bannen, Jill Baker (více)Obsahy(1)
Autobiografický příběh režiséra Johna Boormana zachycuje Londýn v době 2. světové války očima malého chlapce, který celou situaci vnímá jako veliké dobrodružství. Ve filmu nechybí veselé momenty ani chvíle dojímavě působivé. Snad ještě nikdo nezachytil onu děsuplnou dobu a život ve válečném Londýně se všemi leteckými poplachy a bombardováním tak dobře a do detailu, jako právě John Boorman. Jednu z vedlejších rolí, sestřeleného německého pilota, si zahrál režisérův syn Charley Boorman. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Deti sa freneticky tešia, že škola ľahla popolom. Je II. svetová vojna a Anglicko je bombardované Nemcami. Jedno zo šialene sa tešiacich detí kričí: "Nejaká zatúlaná bomba. Ďakujeme, Adolf!!!". Pohľad na vojnové dianie, aký v kinematografii osobne zaujíma najviac - pohľadom obyčajných ľudí v zálohe, alebo hľadanie odtienených krás a slastí života v tieňom pokrytej spoločenskej situácii. Tu cez videnie a prežívanie malého chlapca, jeho dvoch sestier a mamičky. Poznámka: Veľmi mi to celé pripomenulo rozprávanie môjho strýka, ktorý cez vojnu chodil do školy. Hovoril: "Vojna? To bolo najkrajšie obdobie. Do školy sa veľmi nechodilo, stále sme hľadali nejakú muníciu, pozorovali presuny vojakov. V jednom kuse sme boli v lese s partiou. Nachádzali sme kopec vecí. Povstanie bola tiež riadne dobrodružná záležitosť. Keď prišli Nemci a ukrývali sme Židov, museli sme držať tajomstvo. Všetko bolo veľmi dobrodružné a vzrušujúce. Učenie takmer žiadne, vždy sa niečo nové dialo.". ()
Oscar 5 nominací: Nejlepší film, Režie, Kamera, Výprava, Scénář ()
Udělal mi tenhle film obrovskou radost. Nenucenou formou vypráví příběh z druhé světové války pohledem očima dětí. Chvílemi je to docela drsné, chvílemi mě z těch kluků až mrazí a chvílemi jsem se s nimi i docela zasmál. Atmosféru války Angličané ve svých dřívějších filmech umí výborně. Třeba když jsem tenkrát koukal na výborný film Dva muži šli do války. Mělo to takové to Britské kouzlo, že Vám u toho filmu není smutno, i když by vlastně mělo. Nehledě na to, že jsem o tomto filmu nevěděl ani ň a i to hraje dost velký detail na výsledné hodnocení. Ke konci film ale trošku spěl k Jane Austinové a stával se z toho takovej nijakej dejchánek. Vše ale blesku rychle zachránil děda, kterej tam v obleku obstarával loďku, hrál kriket a ještě do toho sekal trávu. Asi neměl lepší oblečení. Moc milej, chvílemi smutnej, chvílemi veselej film, kterej si znova moc rád zopakuju s atmosférou války, jakou by kde jaký jiný film mohl jen závidět. Ten průlet letounu mezi baráky v Londýně neměl mimochodem chybu! Dneska by si to báli natočit i digitálně. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $10,021,120║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Bitva o Anglii a nálety na Londýn z pohledu devítiletého kluka vypadá jako velké dobrodružství. Autobiografický film Johna Boormana vás dostane svou nostalgickou atmosférou, kdy nálet je skvělým důvodem k přerušení školy. Mladý Sebastian Rice-Edwards je přirozený a přesvědčivý. Film získal Zlatý glóbus (nejlepší film) a byl nominován na Oscara za film, režii, scénář (také Boorman), kameru a výpravu. ()
Svou atypičností si mě tenhle film získal. Žádná velká moudra, ale svět tehdejší doby očima Billa alias Johna a například situace "hurá, škola hoří, budou prázdniny" neměla chybu. Vše tak trochu s mírnou nadsázkou a já jen konstatuji, že uživatel flanker.27 to vystihnul velmi dobře. John Boorman věděl nakonec přesně, že se mnoho situací takhle odehrávalo, vždyť čerpá ze svého vlastního mládí a já mu to věřím. ()
Líbezný pohled na válku ve filmu, který formou ovšem vypadá, jako by byl natočen o dvacet let dřív. A nejen těmi postsynchrony a prapodivným zvukem vůbec. Jednomu to až připomělo (nejen tehdejší) neblahou barrandovskou tvorbu... - - - - - (Poprvé viděno 13.5.2013 na >beznadějném neslavném prostoru< /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním (? - připadalo mi to ovšem jako nějaký podivný ořez - ?) formátu obrazu/, hodnocení 169., komentář zde jako třináctý - 13.5.2013) ()
Opět jeden z těch filmů, který děti nelíčí jako uvědomělé nositele mouder o životě nebo upištěné parchanty, ale děti, pro které je zábava prolézat tajemné kouty a nebezpečí chápou jako dobrodružství. Nikdy nezapomenu na scénu kdy děti, které když zjistí, že nálet odnesla jejich škola, volají do oblak: "díky, Adolfe." Nebo když se sestra hlavního hrdiny při bombardování modlí, aby bůh hodil bomby radši na jejich sousedku, protože je to kráva. Nebo otec, když manželce dokazuje, že německá marmeláda není otrávená. Tragické i komické chvíle, tak jako v životě. ()
My máme Obecnou školu a Britové mají Naději a slávu. Opakované zhlédnutí mě utvrdilo v pocitu, že tenhle kousek patří na databázi k nedoceněným. Výborný scénář, skvělá retroatmosféra, skvělé herecké obsazení. Snad jen vyústění mohlo být poněkud efektnější, ale i tak šlo o neobyčejně příjemně strávených 113 minut mého filmového života. Britové jednoduše tenhle mix žánrů ovládají. Celkový dojem: 90 %. ()
Jde o celkem tradiční pohled na druhou světovou očima kluka v bombardovaném Londýně. Ve srovnání třeba s ŘÍŠÍ SLUNCE nebo s našimi bijáky z války je to pohled radostnější, víc retro - asi proto, že Němci jaksi na ostrovy nikdy nedorazili - i když i on má své smutnější momenty. Solidní jistota. ()
Aneb čekání na válku..mám takový dojem, že kdybyste po třicerti minutách přepli na konec filmu, absolutně o nic nepřijdete. Tím pádem pro mě v závěru průměrný film, na který brzy zapomenu. Ale přístup dětí k válce byl přinejmenším úsměvný a opravdu reálný. Sama jsem si vzpomněla na sebe a mého bratra, když jsme se v září 2001 radovali, že bude válka a nebudeme muset do školy. Dětem tu naivitu nelze vyčítat. :) Filmu ale ano. ()
Tak trochu som očakával drámu v štýle Spielbergovej Ríše slnka. Film je ale o niečom inom. Je o deťoch, ktoré netrpezlivo čakajú, kedy už konečne začne tá vojna, o deťoch ktoré sa hrajú v rozbombardovaných domoch, čakajú na ďalšie nálety a zbierajú črepy z bômb. Rodina chlapca-hlavného hrdinu príbehu rieši problémy ako žiť bez otca, ktorý dobrovoľne narukoval i problémy s dospievajúcou dcérou. Tá má iba 15 a tiež sa ťahá po zničených domoch, ale črepy tam zbierať nechodí...Film v prvej polovici dávkuje humor pozvoľna, no v druhej s príchodom deda som sa dobre bavil. Dedo rozdáva životné múdra, dedo spomína na ženské prsia, dedo strieľa na krysu pri nedeľňajšom obede..."Dedo, zdalo sa mi, že si ju trafil, lebo krívala..." to je jedna z naozaj podarených scén a korunuje to scéna v závere, kde jedna z bômb zasiahne školu, ktorá je v plameňoch. Deti kričia, radujú sa a jeden z nich pozrie k nebu a vyhlási: " Díky, Adolfe..." Videné s titulkami na čt2. 80%. ()
Britská Spielbergovka bez Spielberga. Krásny film. Aj napriek tomu, že sa to odohráva počas vojny je z toho výborná feel good oddychovka. Za mňa nejlepší Boormanov film. Veľká škoda, že na oscaroch to úplne rozbil Posledný cisár, pretože nejaká tá cena útechy mohla tento malý veľký a zabudnutý film spopularizovať. 9/10 ()
Celkem zdařilý vhled do londýnského života během války. Jak válčení vnímají děti, dospělí, najde se prostor pro lásku, humor a nejen pro pocit zmaru a smutek? ()
S Říší slunce od J.G.Ballarda bych to zrovna nesrovnával (schválně uvádím jméno spisovatele a ne režiséra, protože i tento film je natočen podle knihy napsané podle autorových válečných vzpomínek). Spíše bych jej přirovnal k Summer of 1942 ovšem bez toho romanticko-dramatického závěru. ----- Pro malého kluka je zkrátka válka jen vzrušujícícm dobrodružstvím, nedohlíží k možným důsledkům. Tátové pryč, všude spousta vojáků, Spitfiry a Mesouni na obloze kreslí při honičkách zašmodrchané čáry kondezačních stop... Tý vado kámošce z ulice prý bomba zabila mámu, občas někde přistane na padáku sestřelenej pilot Lutwaffe... Super! A sbírat kousky šrapnelů po vybuchlé pumě v sousedním domě, který to při náletu schytal je tak vzrušující... A co teprve když to koupí i váš dům, vydrží v tom žáru ohně i ty nasbírané střepiny??? To je ta jediná obava, ne kam rodina hlavu složí a co na to matka... Naděje a sláva je ryze britská záležitost, ze které to čiší každým coulem. Nezdolnost, hrdost a anglický humor - to ze snímku všude cítíte. Nevtíravě, ale o to intenzivněji - i když je film ztvárněn z pohledu malého chlapce. A právě proto to Áda nemohl nikdy zvládnout. * * * * ()
Vážna téma rozobraná humorným spôsobom. Nedá mi nespomenúť si na Život je krásny (1997), len tu to nemalo až tak trpký, horko-sladký a emotívny koniec. Je tu množstvo scénok, ktoré aj napriek tragike nakoniec vyznejú odľahčene a humorne. Nemôžem zabudnúť ani na kopec hlášok, ktoré človek v danom momente nečaká, ale nakoniec pobavia. Film som pozeral s mojou dcérou a na konci prehlásila, že aj ona by chcela, aby jej zbombardovali školu, aké mal ten chlapec ale šťastie :). To je práve ten detský prístup a myslenie, ktorým je celý tento snímok vyslovene nasiaknutý. 75/100 ()
Podľa môjho názoru dosť chaotický nie veľmi podarený film, v ktorom sa striedali celkom slušné momenty s chvíľami, keď som nevedel, či si tvorcovia robia z divákov srandu alebo to myslia vážne. Aj atmosféra filmu sa menila chvíľu od chvíle. Nemal som z neho dobrý pocit. Mnohé mi pripadalo silené, neprirodzené a bol som rád keď film skončil. ()
Druhá světová válka dětskýma očima, jak postupně zjišťuju, není zrovna až tolik ojedinělým námětem, jak se mi zdálo kdysi v době mého zhlédnutí Vlaku do stanice Nebe. Ale zatímco u zmíněného Kachyňova filmu pro mne nadále zůstává ojedinělé minimálně poetické zpracování, Boormanovu britskému snímku přeci jenom poněkud chybí osobitější uchopení, které by ho daleko víc vysunulo mezi nezapomenutelné filmy. Naděje a slávaje natočena spíše tradičním způsobem, základní dějová linie autorského filmu inspirovaného Boormanovými osobními vzpomínkami se rozpadá do více méně volného sledu epizod. Spočátku jsem déle pronikal do světa hlavního malého hrdiny Billa, ale ve výsledku mi nakonec nabídl pěkný zážitek a nezapomenutelné se pak pro mne staly alespoň vybrané momenty (zejména ty s tatínkem, když ho naučí malý podfuk při loptové hře, což má ke konci filmu pěknou pointu, nebo s německou marmeládou u stolu...). Díky vcelku příjemnému pocitu (i navzdory válečným tragediím na pozadí) a dobrému scénáři s pěknými hláškami jsem si zejména v druhé polovině film začal velice užívat... no a hlavně vybombardovali školu, takže budou prázdniny!! :o) 75% ()
Naděje a sláva... a bída - která mě neplánovaně uvedla do fáze REM, po které však nenastaly lepší časy, proto jsem se ještě před koncem regulérně odebrala do postele, aniž by mě zajímalo, kdo tu válku vyhrál :-) ()
Nechápu ta vysoká hodnocení! Pro mne velké zklamání! Myšlenka - válka viděná očima malého chlapce - zůstala naprosto nevyužitá, leda tak zparodovaná. Výsledný dojem: ubohé až trapné! ()