The Strike
Režie:
Karel SteklýScénář:
Karel SteklýKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
E. F. BurianHrají:
Marie Vášová, Ladislav Boháč, Bedřich Karen, Naděžda Gajerová, Miloš Nedbal, Lída Matoušková, Josef Bek, Pavla Suchá, Jaroslav Zrotal, Josef Benátský (více)Obsahy(1)
Ve své době se o Siréně psalo, že patří mezi velké české filmy jako Řeka a Extase reprezentující podobu uměleckého filmu. Vypráví o osudu hornické rodiny Hudcových na pozadí dramatických událostí roku 1889 na Kladensku – mezi zdejšími horníky vzrůstá nespokojenost kvůli špatným podmínkám a nízké mzdě. To vyústí ve stávku, ale generální ředitel a majitel dolů Bacher odmítá s horníky rokovat. Po sebevraždě jednoho z nich naberou události rychlý spád a horníci se rozhodnou vzít vše do vlastních rukou... Sirénu natočil podle stejnojmenného románu Marie Majerové režisér Karel Steklý s Marií Vášovou a Ladislavem Boháčem v hlavních rolích. Pod expresivní kamerou se podepsal Jaroslav Tuzar a hudbu k filmu složil E. F. Burian. Tvůrcům se podařilo harmonicky sloučit obraz, hudbu a zvuk, a vytvořit tak velmi komorní, civilní atmosféru této sociální balady z období dělnických nepokojů z konce devatenáctého století. Film získal v roce 1947 na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách Zlatého lva. (Česká televize)
(více)Recenze (43)
Celý film se dá kladně ohodnotit pouze díky výkonu Marie Vášové. Bez této herečky by nemělo smysl se na to koukat a zůstala by pouze prázdná dělnická agitka, Vášová tomuto dílku však přidala další koukatelný rozměr. Je pravda, že do řad dělníků bylo opravdu stříleno, opravdu se bouřili a stávkovali, o to více to však posloužilo novému režimu, který se o rok později dostal k moci.. ()
Ponechme stranou politikareni. Z filmoveho pohledu je to dilo skvele natocene a silne, za tim si stojim. Kamera, hudba, dej + Marie Vasova k tomu. (nechapu, jaktoze jsem ji tak dlouho prehlizel...) Uznavam, ze nektere postavy / momenty jsou zjednodusene, ale to tak ve filmech byva, to neni dle meho zadna vada... ()
Jednoznačně nejlepší levicový film natočený sice před únorovým pučem,ale jako propaganda to jistě zplnilo účel a jako zmála těchto filmů se může hlásit i dnešním divákům svým silným příběhem,skvělou režií,herci.......prostě vším co má nabýdnout.Naše nedoceněná filmová klasika. ()
Nádherný film, který musí v každém slušném člověku zanechat velmi silný dojem. Příběh se silným sociálním podtextem o skutečném životě, jestli toto není začátek nové vlny v kinematografii pak už nic. Na filmu je jen pramálo ideologie, navíc, díky době svého vzniku tam může ideologii hledat jen skutečný ideolog ;) křížený demagogem. Takhle se někomu žilo, někdo takhle stále žije a vždycky někdo takhle žít bude. Plně chápu, že to není tak koukatelné a atraktivní jako jiná témata, ale chtěl bych poděkovat i za tyto filmy. ()
Mě tento propagandistický snímek nijak zvlášť nezaujal. Je na něm již hodně cítit nastupující éra stalinismu. Nechci tvrdit, že vyobrazená doba byla nějak zvlášť růžová, to vůbec, ale těžce mi vadí zneužívání toho stavu propagandou. Měli spíš ukázat, v jakých podmínkách žili ve 20tých letech Ukrajinští rolníci. Pak by vyšlo najevo, že tihle lidé se měli pořád dobře, oproti tomu, co předváděla Sovětská zvůle. ()
Grand Prix Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách 1947. (Traduje se, že větší zásluhu než vlastní kvality filmu má prý na tomto ocenění Antonín Martin Brousil a jeho zákulisní diplomatické schopnosti, díky kterým přesvědčil festivalovou porotu, komu udělit nejvyšší cenu.) ()
Příběh z nelehkých dob, kdy dělnická stávka byla evokována nuznými životními podmínkami, tíživost tehdejší doby je celkem zdařile převedena na plátno, dopadnout to jinak ani nemohlo. Nikde jsem propagandistické tendence neviděl, doba taková byla, to co bije do očí je afektovanost a přehrávání herců, kteří navíc na horníky vypadali dosti dobře, oblečeni čistě a učesáni. ()
Kvalitní, byť dnes možná trochu zastaralý přepis předlohy Marie Majerové. Střelba do dělníků za krize ve 30. letech byla bohužel realitou, tak proč si do těch "buržou" nerýpnout ještě 10 let poté? ()
Tento film byl jeden z prvních, který sklízel mezinárodní pocty. Karel Steklý se tímto filmem (žel, byl to snad jeho jediný) přiřadil k velikánům italského neorealismu. Dílo Marie Majerové je dnes z ideologických důvodů mladší generaci málo známé, přestože patřila k velkým umělcům naší doby. Její Sirénu jsem četl jako povinnou četbu a přesto se zatajeným dechem. Sága rodiny Hudců dovedla strhnout svým krutým realismem. Roku 1889, to byly teprv počátky, kdy dělnictvo nebylo ještě plněn organizované, ale přesto se už dokázalo bouřit proti nespravedlnosti světa, v němž vládne kapitál. Sami tvrdě dřeli v hutích a dolech a když jim byly pracovní podmínky ztíženy k nesnesení, tak vybuchli svým hněvem. Byli poraženi, ale jak říká mladý Karel (mladý Oleg Reif), nebylo to natrvalo. Marie Vášová měla dvě podobné role, o řadu let později natočila Vyšší princip - a role matky, ztrácející své děti, jí svědčila nejvíc. Výborný byl i Ladislav Boháč, který se zde již oprostil od svých nedávných ještě rolí milovnických. Tito dva zastínili ostatní, ale bohatě to stačilo na to, aby tento film byl nesmrtelný stejně jako románová předloha. AGAMENON - výborný komentář. ()
Tak tenhle film byl ohodnocen i na MFF v Itáii a zachycuje nelehké živobytí níže postavených lidí na Kladensku, kde je stále slyšet houkání tovární sirény. ()
Podpriemerný film, nič extra výkony hercov, hudba podpriemer, no beriem do úvahy, že je to veľmi starý film. Na začínajúcu totalitu ešte kvalitná snímka. ()
Film cenný jedině záběry starých dolů a hutí. Jinak bez příběhu. Chvíli se pracuje, pak se schůzuje po lesích, pak se rozbíjí zámeček. Samý jasnovidci: jednou to bude naše! Holku zastřelí, nikdo z rodiny nepláče, jen na ní koukají a jistě přemýšlí jak příště zatopit uhlobaronovi. Přeměna Boháče z úlisného bídáka - opilce - tyrana vlastní rodiny na hrdinného vůdce dělníků a milujícího tátu během okamžiku je vysoce uvěřitelná. Strašlivá hudba v lokále by jistě nalákala mnoho štamgastů. Katolický farář v sutaně s velkými písmeny IHS (= Isis, Horus, Set). ()
Tady ukázali, co za rok po natočení dokázali... A co do dneška spravujeme... ()
Nemám rád tohoto prokomunistického režiséra. Co si o něm myslím jsem napsal v komentáři k filmu Hra o královnu. Byl bezesporu talentovaným tvůrcem, ale svůj talent dal bezezbyrku do služeb totality, tak jako Vávra, Sokolovský a jiní. To že byl film oceněn v zahraničí mě neudivuje. Intelektuální prostředí festivalů té doby bylo značně levicové, jako intelektuálové většinou jsou. ()
Skvělý film, kdyby nesloužil komárům. Ale budiž, herci byli skvělí, také kamera, takže nevidím důvod hodnotit záporně. ()
Přestože byl tento film natočen před únoprovým převratem, jako by předznamenával co přijde. Ten zlý majitel dolů odírá horníky a ti si to nenechají líbit. Všichni si asi umíme představit, jak by film vypadal v rukou komunistů natočen o pár let později.Takhle z toho vyznívá věrná filmová adaptace románu, nebo dvou kapitol, a knihu jsem přitom nečetl,Marie Majerové jako oprávněná kritika tehdejších poměrů. Zvláště zajímavou roli měl Ladislav Boháč, kterého z prvorepublikových filmů známe úplně jinak. Dnes podobné filmy jako kritika vyznívají úplně jinak a jsou spíše obecné. Tedy chybí. Film je obrazem toho, kterak se horníci tenkrát měli opravdu zle nedobře a s nimi jejich rodiny. ()
"Jó holka, takové to na Kladně je, každý musí do hutí nebo pod zem." Koniec 19. storočia, baníci, hutníci a ich rodiny žijú z ruky do huby, zvyšuje sa pracovná doba, znižujú mzdy až robotníci začnú schôdzovať po lesoch, viesť reči o stávke a zahajovať letákovú kampaň. Niektorí dokonca prestanú navštevovať pochybné podniky plné radodajných ženských krepčiacich pri podivnej muzike a vyliečia sa z alkoholizmu. Uhlobaróni neváhajú povolať stávkokazov aj ozbrojené zložky a situácia sa nakoniec vyhrotí pri náboženskom zhromaždení. Situácia ale nedozrela na revolúciu a proletariát si bude musieť pár desaťročí ešte počkať. Film bol prekvapivo natočený ešte pred prevratom a celkom verne popisuje neblahé životné aj pracovné podmienky pracujúcej triedy, v protiklade k nim bohaté vrstvy kujú pikle medzi šermiarskym tréningom a kŕmením rybičiek. Vynikajúca atmosféra, veľmi dobrá kamera, časté detaily na tváre a oči a samozrejme solídne herecké výkony. Štyri lípačky. ()
Je to sice mnoho desítek let co jsem tento film viděl.Je to škoda,protože jde o celkem kvalitní film.Někdy by se mělo i zavzpomínat na tyto filmy a občas by se mohly objevit pro pamětníky. ()
Film inšpirovaný skutočnou udalosťou zobrazuje ťažký život robotníkov v Kladne a ich boj za lepší život. Film je čiernobiely nie len farbou. Postavy sú rozdelené od začiatku na dobrých robotníkov a zlých boháčov. Len jedna postava je váhavá - Hutník Hudec, ktorý je alkoholik a pokukuje po bohatej paničke. Ale aj ten sa triedne uvedomí a pridá sa ostatným robotníkom. Všetko je podriadené propagande a niektoré dialógy akoby boli vystrihnuté z komunistického manifestu, ale taká bola doba. Filmársky dobre zvládnuté len niektorí herci nie sú veľmi presvedčiví. ()
Film vyjadřuje myšlenku, že kdyby nebylo kapitalistů, máme se jako ..... v Zimbawbe nebo na Haiti ()
Související novinky
Filmová ocenění benátského festivalu
Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)