Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Bolek Polívka, Eva Holubová, Jaroslav Dušek, Vilma Cibulková, Jiří Pecha, Lukáš Baborský, Nikola Pešková, Matěj Nechvátal, Jan Drozda, Pavel Liška (více)Obsahy(2)
V novém filmovém vyprávění autorského týmu Pelíšků a Musíme si pomáhat se opět přeneseme v čase, tentokrát těsně před orwellovský rok 1984. Do časů, kdy historie v Čechách odplývala pomalu jako kalná voda řeky Vltavy, která obtéká periferní pražský Libeňský ostrov. Do doby, kdy ovzduší lehce zavánělo zatuchlinou, podobně jako slepá ramena a zátočiny téhle středoevropské řeky. Ocitáme se v době, kdy generaci pražského jara 1968, pamatující záchvěv násilně přetržené svobody, protéká život mezi prsty jako líně plynoucí říční tok, který zanáší dávné iluze naplaveninami a bahnem... Hlavní postavou filmu Pupendo je akademický sochař Bedřich Mára, který žije se svojí rodinou, manželkou - keramičkou Alenou a dvěma syny - Matějem a Bobšem v malém činžovním bytě na pražském nábřeží. Před lety musel z politických důvodů opustit místo vedoucího ateliéru na pražské Akademii. Z týchž důvodů není veden ani v oficiálním Svazu výtvarných umělců. Má znemožněno vystavovat a je odsunut na periferii zájmu a lukrativních zakázek. K osamělému rozjímání u rybářského prutu... Antipodem Bedřichovy netypické rodiny je rodina ředitele základní školy Míly Břečky. Soudruh Míla a jeho ambiciózní žena Magda, spolužačka Bedřicha Máry z Výtvarné Akademie, již drahnou dobu plavou s hlavním proudem, středem řečiště. Pro svá počínání nacházejí ospravedlnění v tradičním postoji té doby: "Někdo musí plavat s "nimi", aby situaci změkčoval, někdo se musí obětovat!", případně: "Proč bych měl zrovna já stát a šlapat vodu, když jiní plavou kraulem?" Vedle generace rodičů, odsouzené ke každodennímu pachtění za kusem žvance, je zde i generace jejich dorůstajících dětí. Tahle generace teenagerů si o snahách a postojích rodičů myslí své. Nevěří ve změnu k lepšímu. Od snah rodičů nic moc neočekává. Poflakuje se bezcílně předměstím, chodí za školu a čas ubíjí sněním o společném úniku za hranice všedních dnů. (Magic Box)
(více)Recenze (636)
Chtěl jsem dát 3*, ale další přidám za hledání propisky. ()
Hřebejk umí, to je jasný. Dušek s Holubovou umí taky. Ale ne pokaždý to prostě bude ta správná chemie, která nám dá super filmek typu Pelíšky. Průměrný film na který se ale dá koukat když už nemáte po ruce nic novýho. ()
Podle mého minortiního mínění mi to přijde lepší než Pelíšky. Už také proto, že jsem se lépe cítil v letech osmdesátých než v těch šedesátých, a taky z Pupenda nikdo okolo mě necituje v podstatě celý scénář, až nakonec při shlédnutí zjišťuji, že ty hlášky jsou vlastně vše, co nabízejí. Bolek Polívka zde není odsouzen do role sekundanta... no, nebál bych se i zvýšit hodnocení. ()
Hm... je to slabý. Nejzajímavější linku zde má postava Jaroslava Duška, která je zajímavá snad asi jen tím, že se v ní vyskytuje Jaroslav Dušek. Jinak je to ale dosti slabý a takřka nicříkajíc počin, kterého dělí od nižší známky jen můj respekt z režiséra. Ostatní linky jsou takové nemastné neslané a v tom přehršelu postav a těch linek náhle třeba zapomenete, že tam byla kupříkladu nějaká určitá důležitá postava. To se mi bohužel stalo. Jako promítnutí osmdesátých let asi zajímavé a pamětníci to ocení, ale mě to absolutně nic nedalo. Jsem zaseklý mezi třema a čtyřma hvězdama, protože Hřebejkovi nízkou známku rozhodně dávat nechci, samo o sobě je to natočený docela fajn, ale je to prázdné. Takže zatím takhle. ()
Opět naprosto skvělý film od Jana Hřebejka! Tenhle člověk zkrátka umí dělat filmy, které jsou v podstatě vážné, ale dokáže je přenést na filmové plátno a udělat z nich dokonalou komedii. Prvně jsme si to mohli ověřit u Pelíšků (můj nejoblíbenější český film) a následně u filmu Musíme si pomáhat. Vždy nás zavede do jiné doby a do jiného "režimu". A navíc k tomu všemu kombinace Jaroslava Duška, Evy Holubové, Bolka Polívky a Pavla Lišky. To je zajištěná zábava na večer. Sice Pupendo nemá takové kvality jako Hřebejkovy předchozí dva filmy a nemůže se jim vyrovnat, ale i tak jde o velmi povedený český film. 8,5/10 ()
Pupendo je vlastně jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Skvělý soundtrack, unikátní postava Bedřicha Máry (ne-li nejlepší role Bolka Polívky), bezchybná Eva Holubová. Líbí se mi meziprostor, ve kterém se celý film pohupuje. Humor a smutek ve vzájemné symbióze v časech, které v Pupendu nikdo nezlehčuje. Naopak. ()
Když jsem to viděl poprvé bylo mi asi 12 let. Tenkrát jsem to bral jako největší hovadinu, protože jsem nechápal vtipy a hlášky na tehdejší režim. Nedávno jsem měl tu čest to shlédnout na cestě domů ze Španělska a bylo to o dost lepší. Většinu narážek jsem pochopil a smál jsem se až jsem se za břicho popadal. ()
Pupendo je recyklátem Pelíšků, když na to lidi jdou, proč to nenatočit ještě jednou.....i když....tenhle film mne přece jen oslovil víc než Pelíšky....opravdovější, hlubší a lépe natočený. 80% ()
Dnes již zlidovělá komedie nejlepší kvality. České herecké stálice versus. mimořádný objev Jaroslav Dušek ()
učitelka: Ale můžeš mě ještě překvapit a popsat mi ženské pohlavní orgány. Honza Břečka: Já bych vám je popsal, soudružko, ale já nemám křídu. ()
KMNSMUS JE SVINSTVO A KMNSTI JSOU SVINĚ! Oddychový film z dob komunismu s naprosto úžasnými výkony herců, zvláště pak pana Lišky DRUHEJ DEN PŘIŠEL DÉVÉŤÁK, NE? A KLUK MĚL NA KRKU KŘÍŽEK! Kdykoli se objevil na scéně, tak jsem byl mrtvej. Scéna v autě, kdy povídá o Britě nebo balení "finky" to je zlatý fond české kinematografie. ()
Další povedený film Jana Hřebejka se skvělým hereckým obsazením a skvělými hereckými výkony... Nemůžu s pomoct, ale nejvíce mi utkvěla v hlavě scéna s Pavlem Liškou a jeho Walkmanem.. 4* ()
Jeden z ještě ucházejících Hřebejkových filmů. Od Pupenda to však s kvalitou šlo hodně dolů. ()
Výrazně slabé, ale na dvě hvězdy to ještě není. ()
Hořkosladký příběh o tom, po čem člověk touží (po moři nebo po svobodě?), zda zaprodat či nezaprodat (umělcovu duši) a jestli být či nebýt (komunistou). Ale už jsem viděla mnohem lepší filmy a rozhodně jsem viděla lepší filmy od Hřebejka. A právě vzhledem k nim budu na Pupendo přísná a připojím mu podtitulek „tak dlouho se tvůrci snažili věci zdůrazňovat, až se struna přetrhla“. Příkladem budiž ona diskutovaná nahá scéna. Má jít o jeden z vrcholů filmu, emoce stříkají do všech stran, Vilma křičí, Bolek křičí, nepeče se pečeně… jenže mě tak zaskočilo, že tam paní Cibulková najednou začala lítat v rouše Evině, že jsem si pak zpětně nedokázala vybavit, o co vlastně v dialogu šlo, a veškerá snaha a svlékání vyšly nazmar. Dalším rušivým faktorem je hudební podklad, hlavně ty dobové hitovky. Co bylo v Pelíšcích mistrně dávkovaným kořením, toho je tu příliš a není to dobré. Co tu ale dobré je, jsou herci. Jaroslav Dušek, guru rolí svazáků, Bolek Polívka, guru rolí demižónů, Eva Holubová coby demižónova oddaná manželka s netušeným potenciálem a můj osobní favorit, mentálně nepříliš vybavený vojín Pavel Liška. Hlavně pro tyto 4 dávám 4*. ()
Druhý čaj ze stejného pytlíku scénáristické invence včetně zcajdákovatělé hudební sebedevalvace O.Petra. Příběh z oněch časů, jehož tvůrci obětovali stavbu a možnost silnějšího sdělení komediální snaze v slušně nadhozených, dobu evokujících situacích, skloubení vážného a komického z Kolji a Pelíšků (shodné narativy) se ale neopakuje. Družno na place neznamená automaticky skvělý film. Potěší Malířův kameramanský standard a některé z celkově nejlepších Polívkových hereckých momentů, k otravnějším místům pak Duškova šarže. Hudební dramaturgie starejch pamětnickejch fláků nepřesvědčivá. "Kolik nás je - takovejch jako vy?!" ()
Tohle snad ani není komedie, protože k zasmátí tam toho moc není. Těch pár vtipnejch scén se docela lehce zapomene a dívat se na to podruhé je docela dlouhá nuda. Jenom čekám na ty vtipny momenty, ktery mi ulpěly v mysli a zbytek času se divám kolem sebe. Drama je to teda hlavně tím, že oproti podobně retro laděnejm Pelíškům dramaticky klesla vtipnost... Taky (a to je problém hodně českejch filmů) není hercům často rozumnět, protože buď mluví hrozně potichu nebo okolní ruchy sou moc hlasity nebo drmolej nebo šeptaj nebo su holt hluchej nebo co... ()
Veď to nemalo príbeh!!! Tvorci vykrádajú samy seba a používajú schému z Pelíšiek. Za tie vtipy a herecké výkony. Miestami nuda. ()
Druhé Pelíšky se nekonaly, jen mírně pozměněné obsazení mě také bavilo jen z části. Neříkám, že jsem se několikrát upřímně nezasmál, odpověď na to, kam se jedna z rodin chystá na dovolenou nebo přejetý policista jsou stěžně, pro které si Pupendo při další repríze klidně zopakuju. ()
Přestože není tak vtipný jako třeba Pelíšky je v něm spousta pravdy a hlavně ukazuje něco z toho, jak tu u nás v Českoslovenku některé věci chodily. ()
Reklama