Slunce, seno, jahody

Jelikož jsem Volyňák, tak tohle je srdeční záležitost, která mě dokáže slušně pobavit i po letech.... (01.12.2007)

Období: slušných pár let nazpátek. Místo: rodinný stůl s nedělním obědem. Matka: "Koukej jíst." Sestra: "Já už nemůžu, já se pobleju." Já: "Aby ses náhodou..." Vyhodili nás tehdy od stolu obě, ale budiž to důkazem, jak hluboko se člověku zaryje film, který se mu vlastně vůbec nelíbí. P.S. Po letech jsem na to náhodou mrkla a musím se přiznat, že mé mimické svaly to k úsměvu přimělo nečekaně často, tož navyšuji o hvězdičku. (07.07.2007)

"Cože, brigádník? Bože, tak mladej a už tak odvážnej?" Já jsem tedy o životě v jihočeských vesnicích vyškolen pouze touto trilogií, ale přesto si troufnu napsat, že každý den králíka jíst nebudu, poslouchat zpěv paní učitelky taky nemusím, ale s ožralým Škopkem bych rozhodně rád vedl nějaký ten intelektuální rozhovor, se zlobivou babičkou bych si zazávodil na kolečkových postelích a ten skok z rozjetého vlaku trénuju už přes třicet let. Mě prostě kdysi "Jahody", patrně vzhledem k tehdejší době a mému věku, hrozně rozesmály a tak hvězdami nešetřím, i když si za nimi zase až tak moc nestojím. (14.07.2016)

Nejsnesitelnější Troškův film. Pár hlášek pobaví a pár situací vypadá jako z tohoto světa. Jinak ale - sám jsem z vesnice, takže mi věřte, když říkám, že tohle žádné zrcadlo není, jen omalovánka! (03.04.2009)

Ach jo, nu ano, pane rejžisére. Když si naserete do postele, dá se to ještě zakrejt pod peřinou. Hotový podobenství! . . . Prapočátek následné stále více upadající série. Tehdy snad ještě pochopitelná >ideově< neškodná - takzvaná lidová zábava. Dvě hvězdičky tedy se zavřenýma očima, snad jen pro neporovnatelnou >kvalitu< ve srovnáním s dalšími >troškařicemi< . Škoda více slov. - - - P.S. (3.4.2009 při lehkém večerním nováckém repete...) To je ale bolest, číst tu ty stále přibývající zasvěceně adorantské komentáře s čtyř a pětihvězdičkovými hodnoceními. Pravda, je to zajímavý doklad kulturního myšlení po čtvrstoletí od natočení téhle >letní komedie< . A vlastně i tak trošku vysvětlení, proč dnešní český divák s takovou oblibou se rochní ve všech těch v současnosti vyráběných tuzemských sračkách... A ten Troška? Lze předpokládat, že nebýt pádu bolševika, dávno byl by z něj už >národní< umělec... Hotovej NÁROD SOBĚ!... :-/ (08.01.2006)

Hvězdička, protože tenhle díl je z celý trilogie nejmíň debilní. (01.05.2006)

Výborná česká komedie, něco takovýho v Americe asi nenajdete. Troška tady skvěle spojil několik slavných českých herců s vesnickejma babama a tenhle tah mu dokonale vyšel, protože když se točí film o vesnici, tak se do filmu nehodí nikdo jinej než vesničani, ty totiž ani moc nemusej hrát, ale stačí když dělaj to co každej den. Je to prostě taková lidová komedie z vesnice, která vždycky pobaví (07.09.2005)

Začátek trilogie vytěžil vesnické žabomyší války, buranský humor a socialistické pseudoproblémy do mrtě. Množství televizních repríz, notoricky známých hlášek a životních rolí většiny zúčastněných zase potvrzuje výsadní postavení mezi českými komediemi, jenž kvůli jménu režiséra není mnohým po chuti. Troška svého času uměl točit a tady se navíc nebál vsadit na neherce, kteří filmu dodali ještě větší autenticitu. (18.04.2022)

V 80. letech se jednalo svým způsobem o kult a slyšel jsem řadu diváků, kteří tuhle Troškovu komedii považovali za ideál filmové zábavy. V kontextu jeho tvorby 90. let by se jeho první vesnická komedie dala považovat za solidní, protože později tlačil na pilu nevkusu neporovnatelně víc, ale ve skutečnosti ta pocta trapnosti a buranství už je ve snímku plně obsažená. Měl jsem bohužel smůlu, že jsem coby zákazník autobusového zájezdu nechtěně sledoval celou hoštickou sérii na videu, kterému se nedalo uniknout, a byla to pro mě cesta peklem - takže shovívavost ode mě pan režisér čekat nemůže. Celkový dojem: 25 %. (22.09.2010)

Názory na tento film se u mě mění, stejně jako se mění doba. Nejdříve jsem se jako dítě tomu na pyjo-nýrském táboře smál jak debil, pak přišla revoluce a z těch jézéďáků ve vládě, z těch estébáků prašivejch, se stali milionářští ekonomové a podnikatelé a u této tzv. letní taškařice vykreslující český venkov na svém úpadku zasychal úsměv na xichtě jako sperma na tričku. O dalších dvacet let jsem se tomu opět jen zasmál, jaké to tehdy tady bylo, jak přízemní byli lidé na venkově, jak trapné bylo tady vůbec žít. A dnes už se ani nesměju, ani se na to nedívám - nostalgie je na hovno a člověk by měl radši koukat, jestli ty kanály na vládě nevyhodit z okna nebo radši rovnou emigrovat. (23.01.2013)

V osmdesátých letech minulého století vznikaly převážně komedie. A není se čemu divit, vždyť lidé se nepotřebovali v té době zabývat něčím vážným, ale raději se u televize v klidu pobavili. Není žádným tajemstvím, že české komedie z této éry nemám rád, ale na druhou stranu je považuji za velice povedené. I v Čechách totiž vznikaly kousky, které bychom mohli nazvat jako geniální, a pokud nic jiného, rozhodně je můžeme zařadit do zlatého fondu české kinematografie. Zvláštní osobou, která se proslavila právě v těchto letech, je Zdeněk Troška. Tento režisér má na svém kontě řadu veseloher, které mají všechny úspěch, neustále se vysílají v televizích a vydělávají. Přesto však existuje vysoké množství lidí, kteří nepřiznají, že se u Troškových filmu zasmějí, neboť je považují za mírně pokleslou zábavu. Ale vraťme se zpět k prvnímu dílu trilogie ''Slunce, seno...'' Jednalo se ve své době o nenáročný film, na který se dalo dívat několikrát za sebou. Docela dost se mi líbilo vykreslení života na vesnici, protože nějak podobně jsem to v té době cítil i já, ale jak čas plynul, mé nadšení pomalu mizelo. Nezmizelo však úplně a můžu konstatovat, že pokud nemám nic jiného na práci a chci se podívat na pěknou českou komedii, určitě sáhnu právě po Slunce, seno, jahody. Poslední dobou jsem si ale spíše zamiloval komediální filmy asijské (které se mi líbí více než ty asijská dramata a násilnické filmy), i když jsem jich zatím viděl jen pár. No a pak tu máme také velikou dodávku z Ameriky, která také nikdy nezklame (Táta v sukni je geniální). U jiných národů totiž není v komediích tolik dementností a trapných vtípků. (18.04.2006)

Troškův vesnický realismus mě nikdy neoslovil, ale pozor! Nedělejme ze Zděnka tupce.. (28.01.2009)

Milá, letná klasika, ktorá je akousi tuzemskou tradičnou každoročnou povinnosťou. Tí, ktorí prežili aspoň časť svojho života na vidieku, pochopia. 75%. (11.11.2013)

Film oslovujúci masy svojou jednoduchosťou a úprimnosťou. Mňa dostal tiež. (05.10.2005)

Ani za ty anilinové barvičky... ačkoli jako truc vůči nákupu takových hodnotných filmů jako Cukr, med a feferonka je existence tohoto filmu zcela pochopitelná. (18.02.2009)

Jeden z filmů, kdy se naplno rozchází odborná kritika s diváckou oblibou. Klasika a kultovní film obzvlášť u nás na Strakonicku. (27.03.2005)

Paradoxně mi to přijde slabší, než druhý díl. Třetí díl už díky názvu nemám odvahu ani žaludek zhlédnout. (11.02.2011)

Pavel Kikinčuk - (Šimon) +++ Veronika Kánská - (Blažena) +++ Petra Pyšová - (Miluna) +++ Marie Švecová - (Keliška) +++ Helena Růžičková - (Škopková) +++ Stanislav Tříska - (Škopek) +++ Erna Červená - (Babička) +++ Martin Šotola - (Jirka) +++ Miroslav Zounar - (Předseda) +++ Jiří Lábus - (Béďa) +++ Pavel Vondruška - (Tajemník) +++ Luděk Kopřiva - (Farář) +++ Jiřina Jirásková - (Hubičková) +++ Jiří Růžička - (Josef) +++ (19.10.2013)

Tohle milovanému/nenáviděnému Troškovi sedlo. Divák si i po letech přeje, aby se už konečně objevila Škopková, všechny zfackovala, stáhla nějakého toho králíka a zařvala si u Angeliky. V televizi k vidění s železnou pravidelností, poprvé to bylo s jistou dávkou nápadité venkovské zábavy. Tak to prostě je. (28.09.2014)

Ách, Zdenek Troška, režisér, ktorý točí filmy pre úplne inú cieľovú skupinu divákov ako som ja. Týmto snímkom z roku 1984 sa mu však podarilo ma troška pobaviť. V ďalších svojich dielach sa už len opakuje, či dokonca mnoho krát až strápňuje. Z jeho tvorby má "Slunce, seno, jahody" u mňa najvyššie hodnotenie. Ale i tak sú to len dve hviezdy. ** (06.02.2008)