Sun, Hay and Strawberries
Slnko, seno, jahody
Režie:
Zdeněk TroškaKamera:
Josef HanušHudba:
Karel VágnerHrají:
Helena Růžičková, Stanislav Tříska, Erna Červená, Veronika Kánská, Broněk Černý, Pavel Kikinčuk, Martin Šotola, Miroslav Zounar, Jaroslava Kretschmerová (více)Obsahy(1)
Letní komedie Slunce, seno, jahody je úsměvným obrázkem ze života jihočeské vesnice. Zápletka se točí okolo studenta Šimona Pláničky, který do vesnice přijel na prázdninovou praxi. Chce tu v místním kravíně experimentovat na téma dojivosti krav v souvislosti s kulturou prostředí. Zpočátku o tom nechce nikdo ani slyšet, vše se ale změní, když se po vši rozkřikne, že Šimon je synem krajského funkcionáře... Lidovou komedii natočil režisér Zdeněk Troška ve své rodné vsi Hoštice u Volyně, hrají v ní herci i neherci a jako kompars vystupuje téměř celá vesnice. (Bontonfilm)
(více)Recenze (767)
Slunce, seno, jahody bych kategoricky neodsuzoval a neposílal jej slepě do odpadu. Jasně, že je to taková plýtká a notně trhlá komedie, která vypadá, jako by ji točili zaměstnanci nějakého JZD. Jenže, světe div se, one se těm jézeďákům v čele s předsedou Zdendou Třoškou podařilo parádně vystihnout (i když docela karikaturisticky) vidlácké přrostředí česhého venkova s jeho mnohdy bizarními obyvateli. V tomto směru Troška sice přehání, ale věřte, mi že ne až zas tolik - skutečnost bývá mnohdy ještě trhlejší. Kousek od naše domu třeba bydlí zcela věrná kopie Kelišové :-) ()
Pa pa pa pa papa pa paaapapapaaa papa papa pa papapapapaaaa paaaa paa paa... no takhle nějak, ale asi to mám špatně :-D Prostě česká klasika, každý viděl minimálně milionkrát, já nejsem výjimkou :-) ()
No z odstupem času už moc z tohohle prvního dílu necákám. Dobrých vtipů je jenom několik a i když je to samozřejmě o několik tříd vejš než Babosračky (ty by uvědomělí soudruzi Troškovi snad zakázali) Tak je to stejně takovej rozjezdovej díl před mega námrdovou dvojkou.45% ()
Léta jsem tu měla legendární textík o krásách jihočeského venkova s pravopisnou chybou. No a teď je pryč. Stálo to jen pár slz. ()
Zdeněk Trošků vytáhl armádu neherců a vytvořil film, který myslím získal status kultu. Schválně kolik lidí se najde, když neví co si večer pustit, na co by mohli mít chuť, kteří sáhnou po tomhle a rozhodně chybu neudělají. "Se pobleju." -"Aby ses neposral." Helena Růžičková forever. 90% ()
Zabava v duchu socialistickeho marasmu, ale patri k tomu nejlepsimu co v 80. let vzniklo, oproti vytvorum jako Laska z pasaze ci Vekslak je to opravdovy skvost. ()
Možná to je opravdu buranina od buranů pro burany, já v ní ale vidím zručnou, spontánní rukou vedenou a autobiograficky inspirovanou satiru vesnického života a zvyků, která stojí na naprosto bezchybném obsazení. Proč si jednou nedat místo lososa poličan. Body navíc za to, jak film ve své době rozdráždil soudruhy (a jak jim to diváci svým zájmem vrátili). ()
Mám sentimentální vztah zejména k prvnímu dílu. Jednak jsem jej viděl v klasickém venkovském kině na chmelové brigádě, jednak Hoštice mám coby kamenem dohodil, žijí tam moji dobří kamarádi a ještě k tomu často přes Hoštice jezdím vlakem, a to nejde nevzpomenout si větu: Hoštice, máme zpoždění, nezastavujem! A hlášky typu: toho králíka sníš, i kdybys tu měl sedět do rána, co by za to daly děti v Africe! či - jaký barvy si těm králíkům dal?ty jedovatý, ze školy, ale jen zelenou a modrou.... už také zlidověly. My se tenkrát v kině ohromně bavili a a netušili, že cenzura Troškovi přes deset minut vystřihala, a on proto na tenhle díl zanevřel. A kdo se občas na vsi pohyboval, či tam dokonce žil/žije, vám řekne, jak pravdivý obraz českého venkova Troška vykreslil. Soudruzi ovšem byli toho mínění, že naše spoluobčany z vesnice zesměšňuje...a mimochodem - ta scéna s hořícím lesem se opravdu stala, tehdejší skutečná Keliška běžela burcovat hasiče do hospody, ale ti, narozdíl od filmu, pravdu poznali a Kelišce se vysmáli. Ona totiž prý měla vždy nařízený budík na noc, kdy se lidi například vraceli ze zábav, aby mohla kontrolovat kdo, kde, s kým.... ()
Fajn komedie, šílená klasika, která má svůj ráz a osobité "selské" podání. Určitě ani po letech neomrzí. 70% ()
Spousta lidí má, nevím proč, tendenci přirovnávat tuto trilogii k Homolkům. Asi kvůli Heleně Růžičkové. Každopádně ke geniálnímu Ecce Homo Homolka si Troškovy produkty nemůžou ani čichnout. Zatímco zejména první díl Homolků, je poměrně hlubokou a částečně vážnou sondou do rodinného života měšťáků za totáče, Slunce seno je jen povrchní a bezduchá crazy komedie. Její úspěch až kultovnost absolutně nechápu. Vtipy mi připadají předvídatelné a děj nezajímavý. Přesto se asi jedná o nejlepší Troškův film. ()
Klasika to možná je, ale popravdě - mě nějak extrémně neoslovila. Z celé trilogie je toto asi nejlepší díl, zbytek už jen vykrádá...Víc jak 3,5* to nebude. Hodnocení všech dílů: 1. lepší průměr - 3,5*; 2. čisté 3*; 3. slabé 3*. ()
Pane Troško, děkuju. Nikde jinde se nedokážu pobavit tak jako u trilogie Slunce seno. Nikdo by neřekl, že spousta herců jsou vlastně obyčejní obyvatelé Hoštic. "- Drž to pořádně nebo ti jednu fláknu! - Se pobleju - Aby ses neposral!" Prostě to miluju :D ()
Pokleslost nejhrubšího zrna, srovnatelná pouze s análním humorem bavičů Novy a Primy. 2 zbyšík a ostatní obdivovači: fuj, blééé ()
Vo svojej dobe vďačná komédia, aby sa národ bavil a mal pocit, že sa trochu odviazal - avšak pod láskavým dohľadom cenzorov. Niektoré hlášky zľudoveli, aj keď ten komunálny humor dnes už asi nie je na hrane vkusu, ale pod ňou. Obsadenie hercov je fajn, zápletka príbehu tradične dobrá. Zdeněk Troška proste letné komédie vie. Je tu veľa hlášok a humoru. Pohodová česká komédia, ktorá nesklame a ani neprekvapí, ale človek sa na ňu vždy rád pozrie, keď ju v televízii hrajú. ()
za Helenu Růžičkovou 6 jahod z 10 ()
O Troškovi si můžeme myslet cokoli, ale touhle lidovou taškařicí se zkrátka trefil do černého. Celé to sice vypadá jako soustavná improvizace, do níž je vklíněná jakási snaha o zprostředkování primitivního děje, ale možná právě proto se film tak pohodově sleduje a určitě právě proto tak moc zlidověl. Je to bezpochyby věrný odraz české vesnické nátury, kde se nejde pro facku daleko, s lahváčem se leze i do postele a na tancovačkách vládnou korpulentní selky se srostlým obočím. Jako letní oddechovka neurážlivé a v podstatě ojedinělé - tohle nikdo jiný na světě rozhodně nenatočil a nenatočí.. ()
bravurní ztvárnění české povahy, české kultury a české nátury. dokonalé ()
Celkom dobrá zábava. A len tak mimochodom, Škopkovú by som za susedu teda nechcel:D ()
Na Vesničku střediskovou jsme si ještě museli pár let počkat a když pan Troška přišel se svojí verzí vesnické komedie. Pokud se pamatuji, v té době se mi to moc nelíbilo a nebylo ani tak mým mládím. Prostě to nesedlo. Dnes to už přeci jen smrdí retrem a stejně jako čas zvolna ohlazuje hrany, dá se na to docela koukat. * * * ()
Související novinky
Navštivte místa, která znáte z českých filmů
Dnes již kultovní trilogie Slunce, seno... je neodmyslitelně spjatá s malebnou jihočeskou krajinou. Film má samozřejmě i své odpůrce, ale ti, kteří si ho zamilovali, mají Hoštice za své poutní místo.… (více)
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)
Zdeněk Troška, rodák z Hoštic, který za svou kariéru natočil mnoho divácky úspěšných filmů, především tři úspěšné komediální trilogie. Před Babovřeskami a Kameňákem to byla trilogie Slunce, seno, u které se Troška inspiroval svými vlastními zážitky z Hoštic. Troška se již od 80. let profiloval jako kontroverzní figurka českého filmu, kterého možná diváci milující, filmoví kritici ho ovšem do velké míry nemohli vystát. Přesto j Slunce, seno, jahody rozhodně jeden z těch jeho lepších filmů. I když ideálněji by se spíše dalo říct, že jde o jeden z Troškových nejsnesitelnějších filmů. V roce 1983 krom prvního Slunce, seno vznikl i jiný Troškův film, konkrétně rodinná komedie Bota jménem Melichar, která i po letech obstojí jako slušná rodinná podívaná a jde skutečně vnímat jako dost možná to nejlepší, co Troška za svou filmovou kariéru vyplodil (i když by vám sám Troška řekl, že jeho nejlepší filmařina je Andělská tvář). Za zrodem Slunce, seno, jahody stálo dle vyjádření samotného Trošky to, že Československá socialistická republika v kinech promítá italské komedie a přitom nehodlá žádnou podobně střelenou komedii realizovat zde. Troška tak ihned přišel s nápadem, že se inspiruje ve svém dětství a do jednotlivých rolí obsadí i například své známé z Hoštic. Troška se tak rázem stal jednou z nejvýraznějších osobností lokálního filmu, která používala naturščiky (neherce). Ve slavné trilogii se ovšem objevili už tehdy známá herecká jména - Helena Růžičková, Jiří Lábus či Jiřina Jirásková, která tehdy byla na černé listině kvůli členství v Klubu angažovaných nestraníků a Troška jí do role učitelky Hubičkové dostal podvodem, kdy tvrdil, že jinou herečku nemá a Jirásková díky menšímu rozsahu role mohla roli bez problémů ztvárnit. Sám Troška později často hlásal, že se za ním stavovali diváci jeho komedií a poděkovali, že točí nenáročné podívané pro ně. Nenáročné podívané (možná s výjimkou Andělské tváře) v kostce reflektují Troškovu kariéru, už v roce 1983 se poté hlásalo, že takovou českou komedii diváci jen tak neviděli. I přes drsné zásahy cenzury (kdy muselo dojít k vystřižení několika scén, které byli následně přetočené pro druhý díl) se Slunce, seno nakonec dostalo bez problémů do kin a to i přes to, že si k ní diváci museli najít cestu sami skrze výraznou šuškandu, protože se film v době své premiéry promítal pouze v jednom pražském kině. Už tehdy mohl Troška získat zásoby fanoušků, ale i odpůrců. Problém se žánrem komedie je v podstatě jasný. Každému divákovi totiž přijde vtipně něco zcela úplně jiného. Nemusí přitom nutně jít o distingovanost či předpoklady dobrého vkusu. Jde o pouhé pocity a projevování emocí. Někdo tak preferuje humor Monty Python, někdo zase humor Cimrmanů, někdo zase humor Zdeňka Trošky. Klíčový argument například použil Miloš Forman, když byl dotázán na jeho názor k filmům Zdeňka Trošky. Ten řekl, že pokud jsou filmy očividně divácky hojně navštěvované, je to výpovědní hodnota sama o sobě. Za ta léta zazněli i zlé jazyky o komediích pro idioty a lidí pokleslých myslí. I to je krátkozraké, protože jistě existuje mnoho fanoušků Troškových komedií, jejichž IQ přesahuje alespoň číslici 80. Troškův lidový humor prostě v roce 1983 lidem sedl, dokonce se začalo mluvit o tom, že film skutečně nastavuje zrcadlo životu na vesnici. A to, že pár možná povedených vtipů nevynahradí počet oněch nevtipných a stupidních vtipů, to už je následně věc druhá. Úspěch Troškových filmů nikdy netkvěl v řemeslných kvalitách, u prvního Slunce, seno, ovšem může zavládnout pocit, že se alespoň trochu snažil. Ve srovnání s dnešní dobou se poté může víceméně říct, že Troška uměl s naturščiky pracovat a i z toporných herců dostat to nejlepší z nich. Do jisté míry by se přitom dalo říct, že nejvtipnější momenty Slunce, seno pramení právě z oněch hereckých prkenných momentů, skutečně ovšem platí, že herecká prkennost dala do jisté míry za zrod těm nejpovedenějším momentům filmu. Ovšem například Erna Červená jako legendární babička s velmi praktickou postelí jasně trčí jako nejzábavnější postava. Slunce, seno sice trvá pouze lehce přes 80 minut, už po polovině ovšem začne být jasné, že se film tak trochu táhne a to především proto, že v podstatě žádný děj nemá. Celé je to slepené z různých fórů a příhod, které spojuje pouze příběh přijíždějícího studenta Šimona, umělé vyvolaného romantického trojúhelníku a následně i rozkřiknutí, které koketuje například se zápletkou Gogolova Revizora, k ničemu tak zábavnému ovšem nakonec nedojde. A tak je to jen sleť ucházejícího řemesla, které ovšem má své mouchy (Troškova klasicky používaná ,,americká noc´´ lze dle odpudivě nerealistického měsíce dohledat už zde) a opět záleží na vkusu diváků. Osobně jsem ovšem nikdy nechápal, co má být vtipné na Škopkové fackující malé dítě (Růžičková navíc všechny facky ve filmu skutečně uskutečnila a pro malého Martina Šotolu tak rozhodně muselo jít o příjemné natáčení). Škopková Růžičkové je v rámci celé trilogie dost možná nejvíce stereotypní postavou, která má představovat ráznou ženu velící domácnosti. Růžičková tento stereotyp zahrála rozhodně dobře (i když v reálu sama nebyla dvakrát od rány a tak je těžké říct, do jak velké míry vlastně cokoliv hrála), v rámci celé trilogie jsem ovšem osobně nikdy k žádné postavě nechoval takovou nenávist. Slunce, seno, jahody ve finále představuje nejlepší vesnický realismus Zdeňka Trošky v jeho kariéře a platí, že jde o jednu z těch snesitelnějších Troškových komedií. Ten film ovšem skutečně nenastavil zrcadlo životu na vesnicích a i když šlo o komedii dosud neobvyklou a do jisté míry právem oceňovanou, tak závratný úspěch Slunce, seno jistě zůstane nadále pro početnou skupinu lidí obrovskou záhadou..... () (méně) (více)