The Black Cat
Čierna mačka
The Black Cat
The Black Cat
Režie:
Edgar G. UlmerScénář:
Peter RuricKamera:
John J. MescallHudba:
Heinz RoemheldHrají:
Boris Karloff, Bela Lugosi, David Manners, Julie Bishop, Egon Brecher, Harry Cording, Lucille Lund, Henry Armetta, Albert Conti, John Carradine, King Baggot (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Film zachycuje Borise Karloffa, jakožto satanistu, žijícího ve futuristickém domě kdesi uprostřed osamělé krajiny. Nedaleko jeho domu vede silnice, kterou zrovna projíždí autobus, ve kterém sedí Bela Lugosi se svou známou. Autobus má nehodu a v pustině jim nezbývá, než se dostat k domu, který v dálce vidí. Po příchodu do domu se jim dostane vřelého Karloffova přijetí. Situace je však zkomplikována tím, že tato noc je ta pravá pro Luciferův rituál, při kterém je nutno obětovat ženu... (WolfIssen)
(více)Recenze (67)
Tak tohle je prostě bomba - Bela Lugosi a Boris Karloff pohromadě v jednom filmu, na místě tak temném a přitom tak "krásném", holt bauhaus měl něco do sebe... Příběh je sice typicky naivní, ale vzhledem k tomu jaké kousky se točily předtím i potom, ještě není zas tak hrozný. Patří to k filmovému vzdělání, podobně jako třeba Metropolis.... ()
Boris a Bela si vyměňují vražedné pohledy a věty zatěžkané neurčitým východoevropským přízvukem v této prosté variaci na Draculu (resp. Nosferatu). Přes snahu o humor, včetně jednoho nezvykle vyzrálého momentu žánrové sebereflexe (novomanželé parodující svého hostitele), jde spíše o film úsměvný než vtipný a spíše kouzelně naivní, než mající nějaké kouzlo. 60% ()
Tenhle horůrek s oběma takřka výhradními předtaviteli titulních hororových rolí 30. let přece jen nedosahuje kvalit jiných děl, v nichž Karloff nebo Lugosi vystupují. Přesto je to zajímavá ukázka toho, jak se dělal horor kdysi, a že k vylekání diváka není zapotřebí žádné 4metrové monstrum krvelačného vzezření. Dnešní divák už je ale přece jen otrlejší a hororům tohoto typu se spíše jen pousměje. ()
Jako horror už tenhle film poněkud kouzlo ztratil, ale stále tu zůstává skvělý design domu, ve kterém se příběh odehrává a především elektrizující duo Karloff-Lugosi v roli skrytých nepřátel. Jak už napsal caligari, inspirace německým expresionismem je více než zjevná a půvab snímku i po mnoha letech přetrval... ()
Film bych jednoduse charaktrizoval jako takovej ten starej naivni horor :). ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. ()
Opravdu bizarní film! Děj je tak neskutečně ujetý, že se člověk musí smát, stejně jako "dramatickému" deklamování Bely Lugosiho (Martin Landau ho v Edu Woodovi vystihl opravdu dokonale). Jenže zároveň to na člověka působí tak nějak nostalgicky a překvapivě jsem se slušně bavil. P.S. A proč se to jmenovalo Černá kočka jsem stejně nepochopil, stejně jako jakou že měla za dramaturgickou funkci Lugosiho averze vůči kočkám, neřkuli co to celé mělo společného s Poem... ()
Jeden z mích oblíbených hororů 30tých let. Souhlasím s názorem že k dokonalosti Frankensteina, Draculy a jim podobných ve kterých oba mistři hororů hráli má Černá kočka daleko, ale přesto si udržuje svou depresivní atmosféru dodnes. V černobílém pojetí se sídlo kdesi v ponuré krajině stává dokonalím místem strachu a chladný a emocemi nepoznamenaný výraz Borise Karloffa je doslova přimrazující. Bela Lugosi je mu solidním protipólem, jenž sice z počátku za ním mírně zaostává, ale v závěru samotném kdy se jme stahnout šíleného satanistu z kůže je naprosto démonický. Je na každém jak na něj bude tenhle klasický horor působit, na mě ovšem zapůsobil dokonale. ()
Lugosi vs. Karloff a ......nie je to pecka. Vlastne ide iba o zabudnutelny dobovy priemer so super obsadenim a WTF pribehom. Non stop hudba takisto prilis nepomaha 6/10 ()
S povídkou E. A. Poa nemá film, kromě černého kocoura, společného vůbec nic, což nakonec nevadí. Doktor Werdegast jede za starým přítelem (tedy přítel to moc není) architektem Poelzigem, s nímž má temné úmysly. Do dramatu dvou mužů se připlete dvojice amerických novomanželů. Bouře, autonehoda a dům postavený na bývalém hřbitově a věznici. Joan Alisonová je natolik půvabná, že okouzlí každého. Film je chtíčem doslova prosáklý. Je tedy logické, že se nabízí jako vhodná oběť pro Lucifera, i když pochybuji, že v té době byla ještě pannou, jak si žádá rituál. Ten připomene svojí výpravou staré německé expresionistické filmy. Nejtragičtější postavou je Peter Alison. Pokud se zrovna neválí po zemi, jelikož ho někdo sejmul, nepozná ani toho, kdo jim chce pomoci. Solidní atmosférický horor s šerosvitnou kamerou zaujme především žánrové fanoušky. Jedna z nejsmyslnějších scén je ta, kdy se novomanželé líbají a ruka Poelziga v popředí hladí nahou sošku ženy. ()
Dobová hororová rutina, která sice zaujme setkáním dvou charakterních hereckých legend a vyniká tehdy velmi neobvyklými futuristickými motivy, ale příběhově je plochá a nezáživná až hanba. Nebýt Karloffa a hlavně Lugosiho, jenž opět charismatem přímo srší, nestálo by to absolutně za řeč... 50% ()
Roky som sa tomu vyhýbal mysliac si, že ide o ďalšiu adaptáciu Poea a pritom si to len kradne názov. V skutočnosti je to na svoju dobu pomerne temný okultný horor situovaný do pozostatkov Uhorska so skvelými expresionistickými kulisami a s výborným castingom. ()
Pominu-li fakt, že s povídkou Edgara Allana Poea Černá kočka nemá film nic společnýho(až na kočku) tak mu v podstatě nemám co vytknout. Tohle mě neskutečně chytlo. Jakpak by taky ne. Souboj dvou hororových legend jakými bezesporu Karloff a Lugosi jsou mě neskutečně bavil. Pokud bych zde musel vyzdvihnout kdo se mi tu líbil víc je to jasně Boris Karloff v roli Poelziga. Ten byl vskutku ďábelskej. A i přestože šlo o zápornou postavu fandil jsem mu víc než Wardegastovi kterýho hrál Bela Lugosi. Hodně silný 4 hvězdy. ()
Něco mezi 4* a 5*. Béla s Borisem ve vrcholné formě, velice zajímavý (i když chvílemi naivní) příběh, hutná atmosféra, jen ta hudba by mohla být trochu méně veselejší, jak se ke správnému hororu sluší a patří. Jinak jsem ale velice spokojen. ()
První film, ve kterém se setkaly dvě velké hororové legendy - Boris Karloff (jako válečný zločinec Poelzig, který má prsty v černé magii a který odcizil ženu a dceru svému příteli Wardegastovi) a Bela Lugosi (Werdegast, muž potrestaný za Poelzigovy zločiny, který se po 15 letech vrací, aby se pomstil). V první řadě musím upozornit, že toto není adaptace Černé kočky Edgara Allana Poea (ačkoli to titulky říkají) a ani se to té povídce nepodobá. Černá kočka se ve filmu vlastně jen párkrát mihne, toť vše. Ale snímku to navedí, díky hlavní herecké dvojici, která ho táhne znatelně nahoru. Jako nejlepší scénu filmu, možná i jednu z nejlepších scén hororu třicátých let minutého století, bych označil tu, v níž Boris Karloff hraje na varhany Bachovu Toccatu a fugu v d-moll, což doopravdy podtrhuje nezvykle ponurou atmosféru snímku. Navíc, nevím proč, jsem si vždy tuhle melodii s Karloffem spojoval. Je to prostě znamenitá klasika. PS. Následující horor na motivy díla E. A. Poea, ve kterém se také objeví dvojice Karloff/Lugosi, je stejně zdařilý jako Černá kočka. Určitě doporučuji. ()
Tady zaujme jen setkání dvou hereckých hvězd hororových snímků třicátých let - Bela Lugosi a Boris Karloff (rituály doprovázené otřepanými frázemi („cum granulo salis") pronášenými v šišlavé latině. Jinak se jedná o docela nezajímavou podívanou. [4/10] (Universal) (Čb. /// Produkce: Carl Laemmle Jr. /// Scénář: Edgar G. Ulmer, Peter Ruric podle povídky Černý kocour Edgara Allana Poea /// Kamera: John J. Mescall /// Hudba: James Huntley, Heinz Roemheld /// Nepůvodní hudba: P. I. Čajkovskij, F. Liszt) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Lahôdkvé obsadenie v zlatých časoch hororovej tvorby štúdia Universal. A aj tak to na mňa nefungovalo ako iné časom preverené klasiky. Scenár mi pripadal aj na dobu svojho vzniku príliš preplácaný a nechcene smiešny. Satanské rituály so smiešnymi pseudolatinskými frázami na mňa akosi nefungujú (cum granulo salis!). Čakal som iné, menej okázalé vyústenie príbehu. ()
Spojeni dvou legend na vrcholu sil a netradicni pribeh jsou nejkladnejsi slozky filmu. Zmatena, ale podivne "intenzivni" rezie pak tou nejrozporuplnejsi. __ 3,5* ()
Úžasná hodina okouzlujícího souboje mezi Lugosim a Karloffem. Vinou scénáře je kupodivu démoničtější Karloff, jeho ironické úsměvy ve chvíli, kdy se David Manners pokouší dostat z jeho domu ven, aby postupně zjišťoval že nefunguje telefon ani auto, patří bezpochyby k vrcholům celého snímku. Jen škoda několika nedotažených linií - fóbie z koček, kterou trpěl dr. Werdegast, nebo "příběh" jeho dcery a Poelzigovy manželky Karen, nemluvě o slabším závěru. Ale momenty, kdy se Karloff a Lugosi střetávají, jsou špičkové. K tomu vystavené mrtvé ženy, post-válečné trauma a satanský kult, a máme tu bez přehánění jeden z nejlepších hororů třicátých let. Vynikající film, který by se s přehledem prosadil i dnes. ()
Keď sa stretnú dve hviezdy horor žánru, nemusí to vždy znamenať úspech. Voľne natočený príbeh podľa poviedky Poe-a má slušné sekvencie, ale i ťažkopádnosť a lacnosť. ()