Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Recenze (520)
Opravdu jsem se Markéty bál. Už jsem plánoval, jak se v kině prospím, nicméně to jsem se opravdu velice zmílil. Tohle není obyčejný film, tohle je umělecké dílo. Opravdu jsem byl unešen a hlavně jsem se vůbec nenudil! A to mě překvapilo nejvíce. Must see film. Ale nepouštějte si to doma, ale vyražte do kina na remstrovanou verzi, protože tepre na plátně vynikne jeho genialita v každém záběru. ()
Triumf československého filmu, kterému se u nás už nikdy nikdo nepřiblíží. Dechberoucí kamera Bedřicha Baťky (jízdy, originální rakursy, práce se světlem) zde k dnešnímu datu absolutně nemá obdoby, neobvyklá práce se zvukem (Liškovy fanatické chorály se mísí s vnitřními monology a místy nevyslovenými dialogy postav), to vše buduje netradiční, mnohdy obtížně pochopitelný narativ, jehož výsledná konzistence je až překvapivá. Kromě toho, charisma a výrazové prostředky herců jsou do té míry expresivní (a zároveň přirozeně umírněné), že dokáží beze slov vyjádřit i nejnepatrnější rozpoložení a citová hnutí mysli. Netvrdím, že jsem se stopáží prokousávala zrovna snadno, ale formální stránka tohoto snímku je na dobu svého vzniku (a v českých luzích a hájích bohužel dodnes) nedostižným unikátem, jehož větší diváckou náročnost lze zcela pominout. Osobně ho zařazuji vedle svých dvou československých favoritů - Herzova Spalovače a Vávrova Kladiva. ()
Film obsahuje výborné scény. Všude zmiňovaná velkolepost mě nějak minula. Symboly jsou dosti upozaděny. Jako celek to nefunguje. Přijde mi, jakoby tam něco podstatného chybělo. Na dosažení potřebného efektu je to moc krátké. To, že samotný Vláčil o tomto filmu pronesl něco ve smyslu, že je to torzo, asi má nějaký důvod. Možná jsem čekal až moc, ale jako nejlepší film české kinematografie to na mě rozhodně nepůsobilo. *** Ve zkratce: Těžko hledat štěstí v době bez postav, s nimiž by člověk souzníti dokázal. (ZFF 2012, zrestaurovaná verze, téměř prázdný sál) ()
Za prvé mi připomněl domov, (i když vlčáci vulgo vlci připomenou Nostalgii, světové porozumění je nasnadě), za druhé mi subtilní krása Magdy Vašáryové připomněla jednu dívku, tuším Moniku, u níž jsem skončil na věky věkův (ale známe ženy), když jsem označil divadelní představení Skleněného zvěřince za sentimentální sračku, za třetí jsem si pustil oblíbenou scénu, kdy Kozlík dokoní za Lazarem a Markéta prozře a měl jsem úchvatné sny a duše vznášela se jako Fénix z popela (magie). A také Kuba Kubula a Kubikula, takto jedna z nejlepších pohádek a nejoblíběnějších. ()
Úžasná záležitost, ale přitom pro nenáročné diváky může působit jako velmi "těžký" film ! ()
Nehodnotím Markétu jako normální film. Pokud jde o vypravění příběhu, i přes určítou občasnou efektnost nudí a táhne se, na můj vkus možná trochu moc pompézní. Z ryze uměleckého hlediska však exceluje kamerou a skvělou hudbou. Zkrátka úžasná podívaná, Všemu příspívají skvělé herecké výkony. Musím tedy sice uznat, že sledování bylo opravdu náročné, rozhodně však stálo za to:) ()
Vláčilovo srdce tlouklo snad dvakrát pomaleji než moje. Abych tep srovnal, musel jsem si mentálně arytmickým tokem vůle několikrát přivodit fibrilaci srdečního svalu. Tato vizuální dokonalost proměňovala své záběry jako větrná eroze pevnou skálu. Na středověké plynutí času je nutné si zkrátka přivyknout. (Na tomto filmu je dobře vidět, jak je dnešní doba uspěchaná.) ___ Výborný Kemr a Menšík. Vančura byl génius s osobitým stylem a vzácným smyslem pro uchopení jazyka jedním z nejkomplikovanějších způsobů. ()
Knihu jsem zkoušela číst několikrát a snad nikdy nedočetla. Krásný, ale těžký a spletitý Vančurův jazyk byl jednou překážkou a druhou byla velmi volně vyprávěná dějová linie, kde se často ztrácela kontinuita, a tím pádem i smysl celého příběhu...Zfilmovat literaturu tohoto druhu není určitě jednoduché a pokus o to nedopadl nejlépe - styl vyprávění je velmi těžký a odtažitý, retrospektivní vsuvky dělají děj značně nepřehledný a zamotaný, bohatě využívané echo/prostorový zvuk hází příběh do jakési kosmické/sci-fi polohy. Do očí bijící snaha o vysokou-uměleckost-za-každou-cenu dělá z filmu těžko stravitelný, chaotický mišmaš...Film, který nejlépe "prodává" svoji "kvalitu" na velkých promítacích plochách. ()
Tak to mám za sebou! Po shlédnutí nejlepšího československého filmu všech dob se ale bohužel řadím ke kohortě kulturních barbarů a zřejmě i duševních lazarů, kteří ani zbla nedokáží ocenit nadčasovost a poetiku tohoto veledíla. Že se jednalo o ultanudnou záležitost bych ještě snesl. Například s Údolím včel jsem takový problém neměl, sice to bylo stejně nudné, ale aspoň to dávalo hlavu a patu. Ale Markéta to je jiná liga! Na to už musí být člověk vnímavý k vyšším duševním sférám a disponovat intelektem, který vstřebá onu magičnost doslova v každém záběru. Těmto lidem závidím! Nevědět, že například v tomto záběru" nonverbální projev Markétiny líce s geniálností evokuje ono čtyřdimenzionální kafkovské odcizení, což musí zákonitě dojít každému, kdo není úplný ignorant", to se člověk cítí doslova životem podveden. Podle mě se jedná o výpravně rozmáchlou, nákladnou a akademicky natočenou tříhodinovou změť divných scén, které nedají dohromady stravitelný celek. ()
Po řemeslné stránce geniální práce, po obsahové děsná pruda. Nutno podotknout, že kino projekci jsem přežila, ale divadelní verzi už ne a bylo to jediné divadelní představení ze kterého jsem z Mahenky utekla. A také to bylo skvěle obsazeno a hráno, ale fakt se to nedalo vydržet. ()
Po podmanivé první polovině a osvěžujícím předělu („Co to zpíváš? Co to meleš?!“) bohužel až moc rozvláčné, což jen podtrhuje prapodivně useknutý konec. Jinak ale věru mimořádné dílo. ()
Já se bohužel nudil, tudíž strhávám jednu hvězdu, jinak si film plné hodnocení plně zaslouží. Nejvíc se mi na filmu líbila hudba a nahá Magda Vašáryová. ()
nádherně natočené, ale ze čtyř pokusů jsem u toho čtyřikrát usnula....tak nevím ()
Film, film, film. Kde se kliká na šestou hvězdičku? ()
Krásná obrazová poezie, to teda jo, ale mám-li film dokoukat do konce s takovouhle stopáží a ani jednou se nezamyslet nad tím kdy už to konečně zkončí, musí mít děj tomu odpovídající, což pro mě Markéta Lazarová bohužel nemá. ()
Poetická kamera rozhodně, ale jinak na můj vkus příliš roztříštěné - člověk se mnohdy ztrácel v tom, co už bylo a co teprve bude. Na druhou stranu v předloze to je stejné, takže knižní adaptace se rozhodně zdařila. Příliš dlouhé, hudba spíše rušivá, ale nedá se jí upřít vhodnou ilustraci příběhu. Herecké výkony mě nějak moc neoslnily. Asi nejhorší pro mě byl ovšem zvuk a doposavad nevím, jestli to bylo dáno sálem nebo to takto bylo už v původním znění. ()
V tomto filmu cítím určitou kontradikci. Na straně jedné neskutečná krása vedoucí k Bohu a na straně druhé zaslepenost vůči církvi a její zesměšňování v tom lepším případě, což je zase cesta od Boha. Člověk by se neměl nechat mást. ()
Jsem asi jeden z mála kdo se u tohoto filmu nijak zvlášť nenudil.Tím nechci říct že by měl film rychlé tempo ale ty nudné chvíle se dají snadno vydržet díky jedné z nejlepších kamer jaké jsem ve filmu vyděl.Po Spalovači mrtvol asi nejlepší český film. ()
Tak tento film asi není pro každého. Je to nesmírně těžce stravitelný snímek a já osobně jsem až do několika shlédnutích film celkově pochopil. Na mnoha místech se do filmu vkrádá abstrakce, scény jsou plné skrytých významů a nad některými je třeba se velmi zamýšlet. Také návaznost mezi jednotlivými scénami je třeba sledovat s velkou pozorností, jinak se v ději snadno ztratíte. Skutečně v tomto směru je tento film na naší filmové scéně naprosto ojedinělý. Pokud vás zaujme celkové ztvárnění, pak se na film rádi podíváte znovu a znovu a v tom případě pokaždé objevíte něco nového.Mistrně je ve filmu zachycena atmosféra mrazivé zimy v dobách temného středověku. Skutečně, pokud jde o atmosféru filmu, těžko ho s něčím srovnávat. Film působí historickým dojmem daleko více než knižní předloha, která žádné ambice historického románu nemá. Pokud jde o herecké výkony, tak ty jsou vesměs na výbornou, především J. Kemr je v roli starého lapky Kozlíka naprosto skvostný, stejně tak M. Vašáriová v titulní roli. Film ale daleko více než na hereckých výkonech stojí na scénáři, režii a kameře. Je velmi těžké tento film nějak popisem přiblížit natož hodnotit, ale rozhodně se jedná o nevšední a velmi těžce stravitelný snímek kvalit vskutku mistrovských. Rozhodně to není film pro odpočinek, ale pro umělecký zážitek. Záleží pak už jen divákovi, zda se odhodlá snímek shlédnout, aby si udělal svůj vlastní názor. ()
Tak tohle že je podle mnohých nejlepší český film vůbec? Ani náhodou. Dlouho jsem se Markétě Lazarové vyhýbal a asi jsem věděl proč. Pro mě absolutně nestravitelná záležitost. Nekonečná stopáž a snad ani jedna jakkoli kladná nebo sympatická postava. Asi jsem to tak nějak vůbec celé nepochopil. Dvě ** za výpravu a za hudbu. ()
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
46. ročník MFF Karlovy Vary
Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)