poster

Jan Žižka

Drama / Historický / Válečný

Československo, 1955, 102 min

Režie:

Otakar Vávra

Předloha:

Alois Jirásek (kniha)

Scénář:

Otakar Vávra

Kamera:

Václav Hanuš

Hudba:

Jiří Srnka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký, Gustav Opočenský, Vladimír Leraus, Marie Tomášová, Vilém Besser, Jaroslav Vojta, Marie Vášová, Vladimír Ráž, Otto Lackovič, František Kreuzmann st., Míla Pačová, Rudolf Hrušínský, František Vnouček, Vladimír Řepa, František Filipovský, Stanislav Langer, Vojta Plachý-Tůma, Ladislav Boháč, Miroslav Doležal, Oldřich Vykypěl, Miloslav Holub, Adolf Vojta-Jurný, Jaroslav Mareš, Josef Kemr, František Kovářík, Terezie Brzková, Jarmila Bechyňová, Radovan Lukavský, Rudolf Pellar, Bohuš Hradil, Hynek Němec, Vlastimil Brodský, Zdeněk Kryzánek, Miloš Nedbal, Jaroslav Orlický, Karel Pavlík, Libuše Zemková, František Holar, Miloš Willig, Antonín Kandert, J. O. Martin, Štěpán Bulejko, František Marek, Bohumil Švarc st., Anna Kadeřábková, Jaroslav Someš, Věra Kleinhamplová, Zdeněk Hodr, Miloš Vavruška, Přemysl Kočí, Adolf Král, Jiří Steimar, Viktor Očásek, Vladimír Hlavatý, Milan Jedlička, Josef Bláha, Ladislav Gzela, Jiří Hurta, Josef Kotapiš, Václav Švec
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • UncleG
    *

    Prostřední díl z filmové Trilogie, která se nás „vážně nenápadným“ způsobem snaží přesvědčit, že husitství byla jakási forma protokomunismu. Kde se všichni milovali a žili v jednotě a bratrství bez třídních rozdílů…no zkrátka idyla jak vystřižená ze skutečného Československa padesátých let. Pod taktovkou Velkého bratra tak vznikl film, v němž jsou v podstatě všechny postavy a události pokroucené, jakoby se na ně jeden díval přes prasklé rudé sklíčko. Namlouvá se nám, že český lid byl prost všech špatných vlastností, poháněn láskou k bližnímu svému, a že i nuzáci a lůza v ulicích byli čistí a vymydlení krasavci. Že Žižka byl bůhvíjak významný šlechtic, který trávil život na poradách s tehdejší politickou špičkou (jedou je dokonce přirovnán k Tatíčku Stalinovi). Že Václav IV byl zlý maniodepresivní šílenec. Zikmund proradný slizoun (no to je slabé slovo, spíš absolutní zlo) a všichni ti feudálové stojí za pendrek. Z věrolomných buržoazních měšťanů jsou potom opravdické karikatury – scházelo jim ještě obarvit obličeje nazeleno. A vůbec…Tenhle film se svou hysterickou a nenávistnou agitkou stačí vypořádat s každým, kdo soudruhům z politbyra nešel pod nos: okrajově to slízne inteligence, církev, věřící a všichni, „kdo nejdou s námi, jdou proti nám! A basta!“. Hlavní překážku, kterou tehdejší soudruh scénárista-agitátor obtížně překonával, je fakt, že husité byli taky věřící. Takže husitská víra je tu směšným způsobem prezentována jako „drobná kosmetická vada na kráse prvních světových revolucionářů.“ Skutečným věřícím je mezi husity snad jen Želivský, a ten je v podstatě zaslepený cvok; zbytek husitské kohorty se k víře raději nevyjadřuje nebo se k ní staví vlažně. … Teď něco k filmu samotnému: Hodina dvacet bezbřehých rádobyhistorických pindů a v závěru (na tehdejší dobu) celkem podařená bitevní scéna. Zrychlená vřava sice pro dnešního diváka může působit jak nechtěná groteska, ale takhle se tehdy točilo a bylo to „in“. Co hodnotím opravdu kladně, je vynikající znalost dobových reálií, věrohodné repliky a kulisy, velkolepá (ba přímo monstrózně velkolepá) výprava a úžasné kostýmy od Trnky. Architekti a designéři a technici u mě mají jeden krásný červený puntík. Formálně tedy na výbornou, přes obsahovou část se přenést nedokážu!(24.8.2009)

  • KarlWalf
    **

    Vykresluje husity jako sociálně vyspělé společenství, které chce svět naplnit dobrem a bratrstvím. Nicméně tohle je neskutečný blud. Film je zvelebováním party fanatiků, kteří podpalují kostely, zabíjí inteligenci, sudlicí se snaží vmlátit jiným své názory do hlavy. Po režijní stránce se ale jedná o výborné dílo, které by mohlo hrdě konkurovat velkofilmům své doby. Akorát člověka trochu zamrzí, že se tenhle film pouští ve školách děckám, které získají celkem brutálně znásilněný pohled na dějiny. Ano, Němci nám rozhodně nechtěli přinést víno a jídlo. Přesto pokud by pokračovala vláda husitů, tak by dnes byl náš národ na úrovni zaplivané rumunské vesnice. Pamatujete na Život Briana a otázku: Co nám dali Římané?(6.7.2005)

  • Disk
    *****

    Pořád je to výborná podívaná a hlavně bitva u Sudoměře natáčená přesně na tomtéž místě patří k nejlepším pasážím druhého dílu husitské revoluční trilogie. Ano, Žižka je tam skoro chodící plakát jako od Mikoláše Alše, což je samozřejmě odraz doby vzniku filmu, ale jinak vlastně není moc co vytknout v souvislosti s mým komentářem k předchozímu Janu Husovi.(6.7.2016)

  • Terva
    *****

    Upálením Jana Husa, církev nedokázala umlčet jeho učení. Husova slova žila dál v srdcích tisíců jeho posluchačů. Lidoví kazatelé pozvedali mysli věrných, na velikých shromážděních na horách a vyzývali je, aby se připravovali k boji za vysvobození pravdy.....1419. CITÁT : Nikdo nebude za nic platit, všichni si budou rovni..... DIALOG : KRÁL VÁCLAV IV. - Je to těžké Trocnove. JAN ŽIŽKA - Kde je pravda ? Defenestrace. ....běda zemi, která se odcizí svému králi...běda králi, který se odcizí své zemi.... Éra pevných vozů začíná na jaře roku 1420. Těžká doba pro Český lid, doba hrdinství, doba písní, doba bídy, doba Husitů, doba Kalichu, doba ohňů, doba mečů, doba bratrů a žádných pánů. Asi v šedesátý první minutě je zajímavý záběr. Jan Žižka z Trocnova ( Národní umělec Zdeněk Štěpánek Laureát státní ceny ) přijde na Vyšehrad mezi své bývalé vojáky. Při rozhovoru je zásadně snímán z pravé strany, kdy je vidět pouze páska přes jeho oko. Ve filmu opět hraje Ladislav Pešek a to králova šaška se jménem Miserere. Nejakčnější část filmu je doprovázena chorálem : Ktož jsů Boží bojovníci. http://www.youtube.com/watch?v=-UCA-ykS4wM(23.7.2010)

  • RHK
    ****

    Mám pro Otakara Vávru a celou jeho husitskou trilogii slabost, ty filmy mě potěší. Spousta českých hereckých legend, na svou dobu skvělá výprava. Fandím Žižkovi, který se s hrstkou věrných sedláků a žen brání těžce obrněným rytířům na koních postavením vozové hradby u hráze vyschlého rybníka. Na tuto scénu jsem si vzpomněl i při sledování Jacksonova Pána prstenů - při utopení nepřátelské přesily pod Sarumanovou věží Orthank... Že by se Tolkien inspiroval u Žižky? Ukázka: http://www.sms.cz/film/jan_zizka/ukazka(30.10.2009)

  • - Koně a kompars, který čítal několik set lidí, dodaly armáda a Svazarm. (jenik71)

  • - Cepy, sudlice, palcáty, kameny, balvany i klády byly vyrobeny z latexu. (M.B)

  • - V roku 2003 sa na Barrandove rozhodli likvidovať staré sklady rekvizít, medzi ktoré patrili aj halapartne, sudlice, štíty, meče a iné veci z tohto filmu. Renomovaný juhočeský šermiar, majiteľ agentúry ARGO a zakladateľ školy šermu AKA Petr Nůsek sa ich rozhodol zachrániť a zrenovovať. Vystavuje ich v areáli Housův mlýn v Táboře. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace