poster

Jan Žižka

Drama / Historický / Válečný

Československo, 1955, 102 min

Režie:

Otakar Vávra

Předloha:

Miloš Václav Kratochvíl (kniha), Alois Jirásek (kniha)

Kamera:

Václav Hanuš

Hudba:

Jiří Srnka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký, Gustav Opočenský, Vladimír Leraus, Marie Tomášová, Vilém Besser, Jaroslav Vojta, Marie Vášová, Vladimír Ráž, Otto Lackovič, František Kreuzmann st., Míla Pačová, Rudolf Hrušínský, František Vnouček, Vladimír Řepa, František Filipovský, Vojta Plachý-Tůma, Ladislav Boháč, Miroslav Doležal, Oldřich Vykypěl, Adolf Vojta-Jurný, Miloslav Holub, Jaroslav Mareš, Josef Kemr, Terezie Brzková, Jarmila Bechyňová, František Kovářík, Radovan Lukavský, Antonín Kandert, J. O. Martin, Jaroslav Orlický, František Marek, Vlastimil Brodský, Karel Pavlík, Zdeněk Kryzánek, Bohuš Hradil, Bohumil Švarc st., Josef Kotapiš, Milan Jedlička, Jaroslav Someš, Anna Kadeřábková, Zdeněk Hodr, Rudolf Pellar, Miloš Vavruška, Jiří Hurta, Stanislav Langer, Hynek Němec, Miloš Nedbal, Libuše Zemková, František Holar, Miloš Willig, Štěpán Bulejko, Věra Kleinhamplová, Přemysl Kočí, Adolf Král, Jiří Steimar, Viktor Očásek, Vladimír Hlavatý, Josef Bláha, Ladislav Gzela, Václav Švec
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • waits
    ****

    "Ted, děti, hrr na ně!" Ideologicky stojí Jan Žižka okatě na straně komunismu, ve filmu, podobně jako ve skutečnosti (i když srovnávání v časových návratech vždy zaručeně kulhá) Vtáhnutí do děje, emoce a neočekávaně drsný výklad jedné z nejzajímavějších časů našich dějin jde ovšem Vávrovi výborně. Vávra si leccos poupravil,s tím viditelně neměl problém přesto jde o historický film, se snahou aspon o nějakou tu přesnost (vsuvka se Zikmundem majícím na starosti obranu Evropy před vpádem Osmanské říše, třeba). Štěpánkův Žižka je bez diskuse osobnost, husité svou vírou až fanatismem až děsí, ale i dojímají proradní křižáci s katolickými oportunisty vzbuzují odpor, mistrně natočená bitva u Sudoměře stojí vždycky za nové shlédnutí. Je dobré si připomenout, že Žižkova taktika byla vskutku fenomenální, kališnická armáda ve své době téměř neporazitelná (husité plánovali spanilé jízdy po celé Evropě) a Žižka sám jako neporažený je rozhodně ikonickým vojevůdcem českých dějin. Vávrův film takový oslavný dojem po právu vyvolává.. Obdivuhodný patnáctiletý odboj, nejprve všelidový, později už vedený hlavně z pozice extremních sirotků, neskončil bitvou u Lipan, jak je všeobecně věřeno, naopak, Žižkova historická stopa byla časově výrazná. Díky Husitům se na téměř dvě stě let posunula atmosféra ve společnosti (dobrých padesát let před Lutherem!), ćeské stavy získaly víc prestiže a výhod v rámci císařství a zanechaly stopu, která pomohla v pozdějším nebezpečí rozpuštění češtiny v německém kulturním kotlíku. To všechno až do bitvy na Bílé hoře,kdy se časy změnily, včetně zákazu přijímání podobojí a vyznávání husitské víry. PS Škoda, že Vávra místo husitské trilogie nezpracoval české vojevůdce, místo pocitu ublíženectví jsme mohli mít hrdou sbírku sebevědomých portrétů (Radecký, Přemysl Otakar 1, 2, Kutlvašr, legionář Syrový, Píka) nebo ještě lépe hrdinů solitérů (Tři králové, yýsadkové jednotky včetně operace Anthropoid). Já vím,historicky blbý nápad..(24.6.2018)

  • rt12
    ****

    Na dobu vzniku je to povedený historický film v čele s nezapomenutelným Žižkou Zdeňka Štěpánka. Bez dějepisných nepřesností a politického agitátorství , by tento film nespatřil světlo světa. Proto by se měly za a) přehlížet a nebo za b) nikdy více na film nekoukat. Sama za sebe volím variantu a)(21.5.2014)

  • Lima
    ****

    Politické agitátorství a zkreslování dějin je tu ještě markantnější, než u předchozího Jana Husa. Husité nebyli žádní svatoušci, počáteční lidové hnutí se po dvou letech změnilo ve vállku zdatných husitských bojůvek, které se později nechali jako žoldáci najímat dokonce svými nepřáteli. Země upadla v chaos, nastala kulturní a ekonomická devastace, hladomor a rapidní pokles obyvatelstva. Těch vypálených měst, vesnic, hradů, klášterů a chrámů by se člověk nedopočítal. No, ale hlavně, jak píše pjotr76 níže, že "náš národ bojoval a vítězil", že....No nic.....Mé výsledné hodnocení je pouze z filmového hlediska, i když asi nečiním dobře. Výprava je monumentální, Zdeněk Štěpánek je vynikající, stejně jako záverečná bitva ve vyschlém rybníce. Dám za čtyři, i když je to na facku a historikové nechť prominou.(20.4.2003)

  • Terva
    *****

    Upálením Jana Husa, církev nedokázala umlčet jeho učení. Husova slova žila dál v srdcích tisíců jeho posluchačů. Lidoví kazatelé pozvedali mysli věrných, na velikých shromážděních na horách a vyzývali je, aby se připravovali k boji za vysvobození pravdy.....1419. CITÁT : Nikdo nebude za nic platit, všichni si budou rovni..... DIALOG : KRÁL VÁCLAV IV. - Je to těžké Trocnove. JAN ŽIŽKA - Kde je pravda ? Defenestrace. ....běda zemi, která se odcizí svému králi...běda králi, který se odcizí své zemi.... Éra pevných vozů začíná na jaře roku 1420. Těžká doba pro Český lid, doba hrdinství, doba písní, doba bídy, doba Husitů, doba Kalichu, doba ohňů, doba mečů, doba bratrů a žádných pánů. Asi v šedesátý první minutě je zajímavý záběr. Jan Žižka z Trocnova ( Národní umělec Zdeněk Štěpánek Laureát státní ceny ) přijde na Vyšehrad mezi své bývalé vojáky. Při rozhovoru je zásadně snímán z pravé strany, kdy je vidět pouze páska přes jeho oko. Ve filmu opět hraje Ladislav Pešek a to králova šaška se jménem Miserere. Nejakčnější část filmu je doprovázena chorálem : Ktož jsů Boží bojovníci. http://www.youtube.com/watch?v=-UCA-ykS4wM(23.7.2010)

  • lucascus
    ****

    Už ne tak dobré jako první díl trilogie, avšak pořád se jedná o český filmový nadprůměr. Neustále žasnu na tím, jak si Vávra dokázal hezky uspořádat davové scény, které vypadají reálně a přesvědčivě. Byl to mistr práce s komparzem. Dobové kostýmy jsou také výtečné. Pokud se zaměřím na herecké provedení, musím zde vyzvednout Karla Högera v roli krále Václava IV., stejně tak se mi líbil Ladislav Pešek v roli královského šaška, který zde měl takové své tajemné kouzlo, jakoby se šaškovský humor střetával s posmutnělou tváří a hrůzou v očích. Rovněž i Vlasta Matulová se zhostila role královny Žofie s grácií a elegancí. Naopak Zdeněk Štěpánek se lépe hodil na Jana Husa (kterého ztvárnil v prvním díle trilogie), s rolí Jana Žižky jakoby se neshodl.(22.1.2012)

  • - Původní název "Kdož jste boží bojovníci" nebyl schválen a film se v průběhu natáčení musel přejmenovat. (Mackin)

  • - Podle údajů v husitském muzeu v Táboře je možné, že Jan Žižka nikdy neoslepl na obě oči a jeho zdravotní stav nebyl tak špatný, jako udávají dějiny. Důkazem má být ubytí jednoho ze zajatců samotným Žižkou a to v době, když měl být údajně velmi slabí a nemocný. (Lottr)

  • - Údajná pravá podoba Jana Žižky má být vyobrazena na malbě Jana Matejka z roku 1878 a to v bitvě u Grunwaldu, která se odehrála 15. 7. 1410. V této bitvě přišel Žižka údajně o první oko. (Lottr)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace