Reklama

Reklama

Jan Žižka

Drama / Historický / Válečný
Československo, 1955, 102 min

Režie:

Otakar Vávra

Předloha:

Miloš Václav Kratochvíl (kniha), Alois Jirásek (kniha)

Kamera:

Václav Hanuš

Hudba:

Jiří Srnka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (167)

RHK 

všechny recenze uživatele

Mám pro Otakara Vávru a celou jeho husitskou trilogii slabost, ty filmy mě potěší. Spousta českých hereckých legend, na svou dobu skvělá výprava. Fandím Žižkovi, který se s hrstkou věrných sedláků a žen brání těžce obrněným rytířům na koních postavením vozové hradby u hráze vyschlého rybníka. Na tuto scénu jsem si vzpomněl i při sledování Jacksonova Pána prstenů - při utopení nepřátelské přesily pod Sarumanovou věží Orthank... Že by se Tolkien inspiroval u Žižky? Ukázka: http://www.sms.cz/film/jan_zizka/ukazka ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Žižka se už mihl v první části trilogie a šlo o silné momenty, i když byl na scéně jen pár sekund. Tady je podle očekávání dominantní charakter a problém nastává, když není na scéně. Dalších postav jsou tam sice zástupy, ale všechny nevýrazné a jeho aura je velmi zastiňuje. Vávra se tentokrát předvedl hlavně v závěrečné bitvě. ()

Reklama

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Monumentální veledílo socialistického realismu plně prosazující kolektivistický způsob chápání dějinných událostí, proudů i vůdčích podnětů. Plně ve stylu přístupu Tolstého nebo Jiráska. Asi nemá smysl mluvit o ideologizaci díla. Například německý pražský živel je z lehce pochopitelných důvodů takřka opominut. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Velkolepé pokračování smělého činu je naznačeno přímý přechodem od kostnické hranice ke dvoru Václava IV. "Čeledín" (dobový staročeský výraz pro dvořana), stárnoucí zproletarizovaný zeman, nachází v Husově při také smysl svého vlastního života. Kritická chvíle národa zase svého muže. Dvojlomný ráz husitské doby - expanze myšlenky a paralelní chudnutí a mravní chátrání země - byl cenou, kterou jsme platili za to, že po tu dobu u nás vznikaly světové dějiny. Za vyhrocenými výroky obou stran je možné hledat a nacházet vůli po kompromisu, který nakonec vyzněl na konci XV. století vítězně pro evangelickou většinu národa. Štěpánkův herecký projev, skvěle natočené bitevní scény a zejména jasné odlišení střízlivosti od blouznivosti a neodpovědnosti nejlépe prokazují vlastně protirežimní ráz režimu stále se hlásícímu k neudržitelnému sloganu "komunisté - dědici pokrokových tradic". ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Politické agitátorství a zkreslování dějin je tu ještě markantnější, než u předchozího Jana Husa. Husité nebyli žádní svatoušci, počáteční lidové hnutí se po dvou letech změnilo ve vállku zdatných husitských bojůvek, které se později nechali jako žoldáci najímat dokonce svými nepřáteli. Země upadla v chaos, nastala kulturní a ekonomická devastace, hladomor a rapidní pokles obyvatelstva. Těch vypálených měst, vesnic, hradů, klášterů a chrámů by se člověk nedopočítal. No, ale hlavně, jak píše pjotr76 níže, že "náš národ bojoval a vítězil", že....No nic.....Mé výsledné hodnocení je pouze z filmového hlediska, i když asi nečiním dobře. Výprava je monumentální, Zdeněk Štěpánek je vynikající, stejně jako záverečná bitva ve vyschlém rybníce. Dám za čtyři, i když je to na facku a historikové nechť prominou. ()

Galerie (51)

Zajímavosti (17)

  • Malú úlohu chlapca z prakom si zahral syn Marie Vášové (Johova žena). Títo chlapci strieľali z prakov svoje kamene do prázdneho priestoru nakoľko režisér Otakar Vávra nechcel riskovať zranenie žiadneho herca. (Raccoon.city)
  • Podle údajů v husitském muzeu v Táboře je možné, že Jan Žižka nikdy neoslepl na obě oči a jeho zdravotní stav nebyl tak špatný, jako udávají dějiny. Důkazem má být ubytí jednoho ze zajatců samotným Žižkou a to v době, když měl být údajně velmi slabí a nemocný. (Lottr)
  • Údajná pravá podoba Jana Žižky má být vyobrazena na malbě Jana Matejka z roku 1878 a to v bitvě u Grunwaldu, která se odehrála 15. 7. 1410. V této bitvě přišel Žižka údajně o první oko. (Lottr)

Reklama

Reklama