It's a Sin
Bol by to hriech
Tvůrci:
Russell T. DaviesRežie:
Peter HoarScénář:
Russell T. DaviesKamera:
David KatznelsonHudba:
Murray GoldHrají:
Olly Alexander, Lydia West, Nathaniel Curtis, Callum Scott Howells, Omari Douglas, Neil Ashton, Michelle Greenidge, Graham Parrington, Debra Baker (více)Epizody(5)
Obsahy(1)
Je rok 1981, začátek nového desetiletí a Ritchie (Olly Alexander), Roscoe (Omari Douglas) a Colin (Callum Scott Howells) začínají nový život v Londýně. Mladé homosexuály, kteří se zpočátku vůbec neznají, a jejich nejlepší kamarádku Jill (Lydia Westová) svede osud dohromady a oni brzy začnou navzájem sdílet svá dobrodružství. Světem se však šíří nový virus a životy našich hrdinů jsou vystaveny zkoušce, jakou si nikdy nedovedli představit. Desetiletí ubíhají a oni dospívají ve stínu AIDS, odhodláni žít a milovat vášnivěji než kdy dřív. (HBO Europe)
(více)Recenze (72)
Osmdesátá léta v Anglii, gay komunita a nastupující epidemie AIDS. To rozhodně nejsou nejčastější témata a mám radost z toho, jaký je výsledek této minisérie. Russell T. Davies očividně ví, o čem píše, protože si sám tuhle dobu zažil a to tomu dodává sílu. Od prvního dílu je jasné, že nepůjde o žádnou zábavu, i když si partu kamarádů užívá života plnými doušky. Balancování radosti ze života a deprese, která se nezadržitelně blíží, však funguje. Soundtrack je na jedničku a postavy dokážou zaujmout. Těžce se tráví třetí epizoda a samozřejmě i úplný závěr. Jestli jednu věc vytknout, tak postavu Jill, která mi přišla hrozně nereálná. Nemá žádný vlastní život a v podstatě se jen stará o všechny okolo. ()
It hurts so fu*kin much. Like art should. ()
Když jsem se seznamovala s hrdiny této emotivní minisérie, nepředpokládala jsem, že by mi mohli nějak extra přirůst k srdci. Ale opak se stal pravdou, a tak jsem poslední epizodu skoro celou probrečela, jak moc jsem byla dojatá vývojem a uzavřením celého příběhu. Kromě skvělého scénáře a velmi silných hereckých výkonů musím pochválit parádní soundtrack, který téměř dokonale vystihl atmosféru doby, v níž se smrtelná nemoc AIDS začala rychle šířit především uvnitř komunity homosexuálů. (85%) ()
La! Človek, ktorý sa pustí do natáčania takéhoto projektu musí byť odvážny! Už síce nie sú 80te roky, keď sme sa dozvedali len strohé informácie, že kdesi na Západe zabíja homosexuálov AIDS a uverili, že je to pravda, keď zomrel Freddie Mercury. Aj dnes sa nie všetci odosobnia a pustia si tento seriál. Ak sa však nenecháte znechutiť prvou časťou, v ktorej sú ozajstné žúrky, promiskuita a detaily, ktoré majú ďaleko od nežnej erotiky, potom vás čaká silný príbeh. A ten bol uragánovo silný, nitka na mne nezostala suchá. Musím vyzdvihnúť výborné herecké výkony, všetkých ešte prevyšovala Jill (Lydia West). Dokážete sa vžiť do pocitov postáv, do ich radosti, hnevu, smútku, lásky aj nedostatku lásky. Ozaj silný príbeh. ()
Seriál sice je o smrtelné nemoci, ale není zdaleka jen o smrti. Čekal jsem víc dramatických okamžiků se smrtí na jazyku, ale žádný herec nebyl nucen nějak dramaticky hubnout, nebo vypadat odpudivě. Je to hodně o předsudcích, hanbě v rodině a nedostatku informací, takže taková historie počátků AIDS. Musela to být tehdy síla, vidět umírat kamaráda za kamarádem a seriál to zvládl zobrazit upřímně a bez lítosti. ()
nadherny. uz me dlouho nic takhle nerozbrecelo. serial o parte lidi (uplnej 𝒹𝓇𝑒𝒶𝓂 𝓉𝑒𝒶𝓂😌), kteri se, i v tak mladym veku, musi prodirat peknejma srackama - sexualita, aids, rodina, budoucnost... ale vzdycky jsou v tom spolu♥️ 𝗳𝗮𝘃 𝗽𝗼𝘀𝘁𝗮𝘃𝘆: 𝗷𝗶𝗹𝗹, 𝗰𝗼𝗹𝗶𝗻 彡★ ()
"Kluci v Londýně umíraj, tvrdí, že měli raka, nebo zápal plic. Neřeknou, co je zabilo, lžou o nich. A to já nechci. Víš proč? Moc jsem si to užil." Tahle minisérie mě vzala na pestrou cestu do 80. let. Se všemi radostmi, nespoutaností i prokletím tehdejší doby. A moc jsem si to užila. Od postav, který nejde nemilovat, až po soundtrack. ()
Channel 4 byl vždycky dobrej kAnál a Olly byl vždycky dobrej gay a ještě o trochu lepší zpěvák. London and AIDS OUTBREAK AT THE TIMES OF COVID. Trochu fantaskní, prazvláštní postavy, ale atmosféra je patřičně divoká a pojetí správně ujetý. ()
Po té, co vyšlo pro někoho asi trochu kontroverzní a fabulativní Years and Years zde náhle máme od tvůrce toto. Něco, co ani tolik není imaginární budoucnost, ale naopak je to výlet do minulosti, který se může opřít o fakta. A ono nám to nabízí docela zajímavou verzi. Jsme v komunitě britských gays v 80. letech a po světě nám řádí smrtící virus, o kterém nikdo nic neví. Jak příhodné, že? Dnes se to zdá být až směšné, ale seriál nám dokáže v celku dobře ukázat, že on se moc nikdo nesmál. A když už, tak to bylo díky rozvernému životu s nadhledem, kteří hrdinové nesli. Obecně vzato je zde opět nabídnuto něco, na co se dnes zapomíná a je to docela i umění, a to nabídnutí příběhu, tak aby byl schůdný a snadno koukatelný. Zde to jde jedna báseň. Trochu trnem asi může být pro někoho excentričnost postav, které mě osobně nijak nevadí, spíše jde o dojem toho, kdy v podstatě hlavní charakter je občas spíše otravný a sobecký skřet než někdo s kým bychom měli soucítit. Ale přesto se tak vlastně daří. I s tím smutným a velice trpkým finále. Jedno je jisté. Rád si počkám na další projekt pana Davise. Nejlépe i v propojení současného nebo minulého režiséra. ()
La! Je to famózní 🖤 Hodně smíchu, hodně slz. A Olly Alexander jako Ritchie Tozer je absolutní top. ()
Jsem v rozpacích, protože to je sice zajímavé, barevné, hudební… ale tak nějak teatrální a zkratkovité. Jsou nám podávány instantně informace a emoce a teze oděné do hysterického hávu a nakonec si stejně řekneme „such a fun“. Edit: Po odvysílání prý prudce stoupl počet lidí nechávajících se testovat na hiv. To mi dává smysl. Pokud to celé pojmu jako video kampaň Ministerstva zdravotnictví, dává to smysl. ()
Čirá radost ze života a všeho, co přináší, střídaná postupným zoufalým zjišťováním, že to celé nebude možná trvat moc dlouho... Tahle minisérie je nabitá emocemi všeho druhu, dokáže být zběsilou jízdou i pomalou plavbou, přičemž někdy je to střídání mezi různými "polohami" tak rychlé a nečekané, že vás to úplně dostane a nevíte, co si s tím počít. Silných momentů, dost často umocněných skvělými dobovými hity, je v It´s a Sin opravdu hodně a myslím, že právě to, jak se na ně mnohdy najede z úplně jinak (atmosférou, náladou, tempem) laděných scén a scének, způsobuje, že to celé ještě více prožíváte a něco to ve vás zanechá. U téhle minisérie si můžete chvílemi říkat, že některé věci jsou možná trochu moc vyhrocené, gayové až moc "gayovatí", někdo si u toho možná trochu zamoralizuje. Ale začnete mít tu partu kamarádů rádi, i když třeba nesouhlasíte se vším, co dělají, zajímají vás, prožíváte s nimi jejich příběhy, vtáhne vás to. Je to hodně jiné, než cokoli, co jsem doposud viděla, každopádně mě to dost rozsekalo a s radostí dávám pět hvězdiček (podobně jako nedávno další výborné a zase úplně jiné britské minisérii The Victim, která mě dostala taky, i když, světe div se, zase úplně jinak než tohle). 90 %. ()
Bylo to bud moc kratke, anebo moc dlouhe. Vzhledem k mnozstvi postav se s nima clovek nestihl nejak szit a oblibit si je, ale proc to potom melo 5 dilu? Nestacil by film? Za me prijemna podivana, ale soucasne hodnoceni (86%) mi prijde prehnane. Za me 65% ()
mno...tak si teda vzpomenu na autentický,nehraný dokument o Fredie Mercurym..Byly i záběry z jeho návštěv gay klubů v Německu.Otřes....Queen založili v roce 1970 - takže to bylo trochu jinak než tady v tom seriálu.A dále mi to připomělo jiný film kdy skupina gayů a leseb chodila zhruba jakoby v té samé době po školách a požadovali něco jako osvětu mezi dětmi.Než začali pomalu jeden za druhým umírat.Na AIDS.Něco jako budu se cpát sladkým dokud mi nezačnou padat zuby.Pak už je pozdě.Zbydou nešťastní rodiče.---------Rikitiki - 8.2.2021 dávám plus!----------- ()
Tak tohle byla neuvěřitelná síla. Nejenom, že je to skvěle zahrané, je to skvěle napsané, postavy vám hned v prvním díle přirostou k srdci a na konci vás zákonitě čeká velký záchvat pláče. Nejlepší věc, co jsem v poslední době viděla, bezpochyby. A Olly Alexander, kterého miluji jakožto zpěváka z kapely Years and Years, by rozhodně neměl zůstávat jen u zpěvu (přestože ten mu jde taky skvěle), ale měl by i hrát, protože talent rozhodně má! ()
Kéž by se lidé navzájem tolerovali a respektovali. Svět by tak byl mnohem lepším místem. ()
Hodnověrné, realistické, dojemné. ()
Krásné ... smutné, naprosto se shoduji s recenzí od Marthose, každé slůvko, napsal bych to stejně. Příběh a to, co tvůrci prostřednictvím nejen herců sdělili, naprosto přebilo všechno ostatní. Škoda jen, a musím to respektovat, že i u tohoto dílka se zde najdou tací, kteří hledají jen chyby, většinou jedni a ti samí. Skvělý Olly (moc mu to seklo i v porotě jedné epizody RuPaul's Drag Race UK - přidal jsem tam do vkladu jeho fotku), ale i mnozí ostatní, však vždyť je to bristké, nádherně svou roli Jill zahrála i Lydia West. Je mi těžko na duši ... 4x10 ()
Tak tohle mne rozebralo na součástky. A přitom jsme nevykročili úplně stejným směrem….po prvním dílu jsem to vzdal a vrátil se asi až po dvou měsících….vždyť to má přece hodnocení před osmdesát procent….dej tomu ještě šanci. Ale jak vyletěl z elektriky čertík jménem syndrom získaného selhání imunity, pochopil jsem vo co go a jel na té lodi s nimi. Ne jel….já tu loď kormidloval, já ji drhnul palubu, já vařil posádce, já kouřil kapitána…prostě jsem byl chycen. Tohle je silné téma, kvalitně zpracované jak po stránce filmařské, tak co se týče práce s divákem. Tohle je silné téma, kvalitně odvyprávěné i zahrané. Nevím, už co víc napsat, tak snad jenom, že se jdu poohlédnout po o dva roky starším seriálu Roky a roky, protože tenhle pan Russell T. Davies mne začíná zajímat. ()
Související novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (více)
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Rok 2021 proběhl z hlediska kinematografie v o něco menší nejistotě než rok 2020, kdy byly v důsledku virové epidemie zavírány kinosály a filmové premiéry se houfně odsouvaly, což trvalo až do… (více)
Na úvod je dobré říct, že minisérie It's a Sin netrpí zrovna zanedbatelnými prvky degradujícími zážitek z jinak zasvěceného, věcného a funkčně zpracovaného výtvoru. Například ženy tu plní opravdu zvláštně zúženou úlohu buď patriarchálně ukotvených blbek, nebo pečovatelek. A asi to nebude jen moje zdání, že energii věnovanou nekritickým sentimentům mohl soustředit jinam. Jenomže, to hlavní, co má splnit, splňuje dobře. Oslovují mě vstupní i výstupní momenty děje. Na začátku jsou homosexuálové, kteří jen málokomu mohou nebýt inspirativní tím, nakolik se rozhodli postavit za své potřeby a odvrhnout, se všemi důsledky, takové pojetí vlastních identit, které z nich dělá cizí projekt a záležitost nějakých očekávání. Homosexuál se rozchází s rodinou, která „miluje“ svého syna tím, že má plány. Taková hrozivě všeobjímající láska plánováním. Na výstupu osobně nejvíce oceňuji vytrvale nesmířlivé stanovisko, které z největšího dopadu HIV usvědčuje ten typ genderově zjednodušené výchovy, neschopný postihnout složitost člověka ani jako tělesného vlákna, natož jako duševní problematiky. Když chlapec od útlého věku poslouchá, co je v záležitostech sexu správné a co zvrácené, psychika, která si takovou doktrínu nutně internalizuje, přirozeně nenávidí vlastní tělo a stydí se za jeho potřeby. Proč tedy nebýt promiskuitní nikoli viru navzdory, ale právě tím spíše, že virus za tuto perverzi zabíjí? Je to skvělý suicidantní kalkul, který Jill dala dohromady a vpálila ho tyranské matce místo očekávané soustrasti. Nad tyto dva (řekl bych: rámcové) momenty jsou tu i jiná dobrá místa. Nezřízená promiskuita je zpranýřována nikoli z nevěrohodného zřetele heterosexuálních pokrytců, ale čistě v duchu hygienických norem. Homosexuálové tu netvoří nějakou jednolitou příliš typizovanou masu, i když musím říct, že jsem byl ve styku s širší škálou povah mezi homosexuály, než jaká je zastoupena touto partou. Ještě obecněji ohledně definitorické nepoddajnosti homosexuála. Homosexualita byla hojně rozšířená v klasické době starého Řecka, kdy vzniklo Platonovo Symposion. Mezi homosexuály patří celá řada slavných, z nichž někteří „překvapují“ vzorovou mužností (Rock Hudson). Byli to vojevůdci, umělci, vědci, dělníci. Někteří měli tzv. mužnosti na rozdávání a když nevedli vojska, alespoň měli vlastnosti těch, kteří dobře vedli vojska. Někteří byli překvapivě konzervativní a příliš by se nezavděčili snahám je zapojit do emancipačních hnutí. Mimo jednoduchý mechanismus sexu by se právě tak neshodli, jako se neshodnou všichni ostatní. Není to masa nebo kulturní fronta. Takže všechny ty bláznivé pseudoteorie o možném původu homosexuality vyjadřují nanejvýš jen blbost svých proponentů. Dostala se ke mně například jedna taková, která chtěla homosexualitu odvozovat z pedanterie otce. Koho něco takového může napadnout? Koho z tohoto světa? Jak se do této „teorie“ vlezou homosexuálové vychovaní bez otců nebo otci alkoholiky? Ale i kdybych neznal právě takové homosexuály, kteří se zcela vymykají podobným tlachům, a znal jen ty, pro něž by snad mohla taková prostinká rovnice platit, musel bych se ptát, co je tou rozdílnou proměnnou, která z pedantským otcem vychovaných mužů svým příspěvkem vyselektuje ty nakonec homosexuální… Přece existuje právě tak, a jistě mnohem větší, skupina pedantským otcem vychovaných heterosexuálů. Naproti tomu v případě leseb jsem se s žádnou dichotomicky adekvátní teorií „laxních matek“, jakou bych komplementárně očekával, nesetkal. Ale i kdybych si toto nějak okecal, vím, že svět lidí je v čase i prostoru mnohem větší, než kdy budu schopen poznat, takže prostě ne – toto může napadnout jen blba. Je to stejné jako s těmi ignorantsky autarkními „teoriemi“ (to krásné řecké slovo je tu hrubě devalvováno) o původu HIV. Pořádně se neví, odkud se vzal, ale celkem bezpečně se ví, že jeho vznik nemá co dělat s homosexualitou. Mezi nejplauzibilnější vysvětlení patří to spojující se vznikem HIV lov šimpanzů, a v každém případě mutační dynamiku virů na africkém kontinentě podpořil kolonialismus, a to i v pozdější, humanitární fázi. / Hodnotím: 70 %. () (méně) (více)