Režie:
Robert WiseScénář:
Nelson GiddingKamera:
Richard H. KlineHudba:
Gil MelleHrají:
Arthur Hill, David Wayne, James Olson, Kate Reid, Paula Kelly, George Mitchell, Ramon Bieri, Kermit Murdock, Richard O'Brien, Peter Hobbs, Eric Christmas (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Mrazivý příběh skupiny vědců, kteří v hermeticky uzavřené laboratoři zkoumají smrtelně nebezpečný mikroorganismus. Ten se na Zemi dostal při pádu vesmírné sondy a během krátké doby vyhladí obyvatele malého městečka. Záhadným způsobem se podaří přežít pouze nemocnému kojenci a starému alkoholikovi. Je vyhlášen stav ohrožení, oblast je neprodyšně uzavřena a do akce je povolán tým specialistů. Ten je ve složení biologa Stonea, mikrobioložky Leavittové, chirurga Halla a patologa Druttona uzavřen ve speciální laboratoři, umístěné v podzemí nevadské pouště, aby tu prozkoumal sondu i starce s nemluvnětem, kteří přežili, ačkoli spolu nemají na první pohled vůbec nic společného. Laboratoř je rozdělena do pěti na sobě nezávislých patrech, které lze neprodyšně oddělit a všechna jsou ovládána počítačem, který má v případě úniku nebezpečných látek zamezit jejich rozšíření na povrch.
Na sondě je objeven mikroorganismus odlišný od všech známých pozemských forem života. Je nazván Andromeda a podroben dalšímu zkoumání. Vědci zjistí, že se živí energií a včas zabrání pokusu armády zapečetit místo dopadu lokální jadernou explozí. Vyjde najevo, že organismus rozkládá zdravou krev a přestože postupně mutuje do lidského organismu neškodné podoby, je stále velmi nebezpečný, protože mu zůstala schopnost narušovat a rozkládat veškeré plastické hmoty. Z těch se skládá také část bezpečnostního systému, což vede k tomu, že počítač spustí destrukční program, který má zabránit úniku látky mimo laboratoř. Vědcům zbývá velmi málo času, aby se pokusili proniknout k dobře chráněnému počítači a vypnout odpočítávání. (Allan)
(více)Videa (1)
Recenze (167)
Díky studené válce docházelo na poměřování pinďourů téměř ve všech oborech. Takže bez ohledu na to jak absurdní se to dnes může zdát, vděčíme za mnohé pokročilé technologie právě tomuto souboji mezi USA a CCCP. Nijak tedy nepřekvapí, že vzniklo mnoho knih i filmů, které měly tu technologickou převahu světu ukázat. Tenkrát, v osmdesátých letech, jistě při sledování Andromedy popskaly cévky polovině členů sovětského výboru pro vědu. Zatímco američtí diváci odcházeli s pocitem pýchy a nadřazenosti, protože byli svědky toho, jak skvělé technologie a vědce USA má. O 50 let později ale konstatuji, že jsem zklamaný. Netvrdím, že je Andromeda jen technologická exhibice, ale psychologie postav, gradace napětí, nějaké poselství o hrozbách z říše mikroorganismů...dle mého ten potenciál nebyl využit. Náznaky tam byly, ale za těch padesát let se svět změnil a dnešní divák je podstatně otrlejší. Ve své době asi velmi dobrý film, ale dnes už ocením jen technocké zpracování. ()
Co by se stalo, kdyby na Zemi přistál cizí organismus. Na to se pokouší odpovědět tahle adaptace stejnojmenného románu Michaela Crichtona. A vylezl z toho úžasně atmosférická podívaná plná technických vymožeností, přísných vědeckých postupů a zodpovídání otázek. Čtyřicet let starý film, který svým přístupem k filmařině hravě strká do kapsy spoustu dnešní spotřební produkce. ()
Opět film, který nesplňuje mé představy dobré adaptace napínavé knížky. Byť mu odpouštím nedokonalé triky, ale co také chtít v roce 1971, že. Také absence skutečné hvězdy, i když možná šlo a „vědecké“ obličeje, nevím. Spíš jsem se nudila a dělala u filmu i jiné věci, což je měřítkem zcela bezchybným. A na konci: „Co s tím uuděláme?“ „No právě, senátore, co s tím uděláme?ů Hlad diváka – tedy můj – „Jen proboha nenatáčejte žádnou dvojku“. ()
Příběh o zákeřném vesmírném mikroorganismu zavlečeného na Zemi spadlou sondou a následném vyhubení všeho živého v malém městečku už v dnešní době není ničím novým, ale ve své době to byla pecka, o čemž svědčí i vysoké hodnocení. A to především díky skvělému zpracování Crichtonovy knihy. Tohle vynikající scifi staví především na úžasně vypracované atmosféře a solidních hercích. Je sice pravda, že některé triky jsou opravdu úsměvné, ale to nikterak neznevažuje jejich působivost. Asi nejvíce se mi líbila první polovina filmu a „průzkum městečka – je sice pravda, že některé momenty – scény jsou trochu nudnější a asi by neškodila trošku kratší stopáž, ale jinak nemám téměř co vytknout. ()
Už poněkolikáte musím uvést, že nejsem scifista. Přesto jsem Andromedu zkusil a nelituji. Začátek je hodně dobrej a napínavej. Nevíme, co se děje a proč jsou ty lidi mrtví, dobře je tu zachycen i zmar a strach samotných vědců. Navíc je to oživené zajímavým střihem a minimalistickou tajemnou hudbou. Jenže pak se děj přesune do několikapatrové laboratoře a film se začne strašně táhnout. Je hrozně pomalej a chvilkama asi příliš odbornej a lehce nudnej. Ta atmosféra strachu a čehosi neidentifikovatelného tu zůstává, ale bohužel to nezachraňuje. Podruhý už to rozhodně vidět nemusim. Na druhou stranu ten film nepůsobí zastarale a celá ta laboratoř se všema nástrojema vypadá důvěryhodně i aktuálně. Asi to mělo být kratší, protože někdy se to fakt strašně táhne. Herecké výkony jsou dobré, nikdo nevyniká. Technicky i castingově zvládnutý film, který by ale potřeboval prostřihat a trošku "zlidštět". 60% ()
Galerie (42)
Zajímavosti (13)
- Film se v době svého uvedení setkal s vlažným ohlasem. Při relativně vysokém rozpočtu 6,5 milionu amerických dolarů si z amerických kin přišel na 12 milionů dolarů a dalších 8 milionů po vydání na VHS a stal se tak 1. nejvýdělečnějším filmem roku 1971. (HellFire)
- Vytvoření mimozemské bakterie pomocí speciálních efektů přišlo produkci na 250 000 amerických dolarů. (HellFire)
- Když se počítač snaží simulovat potenciál růstu a mutace kmenu Andromeda, objeví se na obrazovce chyba 601 označující přetížení. Jedná se odkaz na chybu přetížení 1202 (tedy dvojnásobek 601) lunárního modulu během přistání na Měsíci. (HellFire)
Reklama