Dlouhá míle

Vítězství i pád. Ivan Hubač, syn slavného otce, rozčeřil na samém sklonku normalizace poněkud stojaté (a schematické) vody původní seriálové tvorby – příběh ze sportovního prostředí, kde vládnou intriky, zášť, štěstí a smůla zároveň měl všechny předpoklady, aby zaujal. Bohužel, dny přelomu, tedy listopadová revoluce, odsunuly premiéru až do pozdější doby (1991), ovšem zatracení, které si Hubačův seriál vysloužil, je nespravedlivé. I dnes, po více jak třiceti letech, se ukazuje, jak moderní a dynamické dílo to je. Příběh má spád, zajímavé dramatické momenty, které děj posouvají dál, přesnou režijní koncepci (nedoceněný a neoceňovaný Adamec), precizní herecké výkony i závěrečný song, který zůstává zarytý v paměti nás všech... Sebekázeň – jediná cesta k úspěchu, říká se. Sport, tím spíše vytrvalostní běh, je ale především těžká, vyčerpávající dřina, dril a pot, popularita, která je pomíjivá a vrtkavá. Hubačův seriál nechává diváky záměrně nahlížet i do trýznivých okamžiků v životě úspěšného sportovce, který se, na vrcholu sil a slávy, musí potýkat s ochabujícími svaly, s rozpadajícím se osobním vztahem, se smrtí svého nejbližšího přítele i s hlubokou osobní krizí, která jej dovede až k alkoholu. Je nabíledni, že svou životní příležitost tu v postavě Ondřeje Veseckého získal Svatopluk Skopal, herec mimořádných kvalit, jakkoliv vynikající jsou výkony dalších zúčastněných – Petra Čepka, Radoslava Brzobohatého, Jana Čenského, Jana Potměšila, Vlastimila Fišara, Josefa Větrovce, Petra Haničince... A ještě jedno seriál připomíná a vlastně podtrhuje: totiž, že odejít na vrcholu a zůstat navždy králem je ta největší frajeřina. (16.05.2020)

Kvalitní produkce v dobrých kulisách s uvěřitelnými herci a pevnou režií. Ke všemu mi je téma seriálu velice blízké a po dlouhé době jsem nějaký z českých seriálů neodsoudil po deseti minutách a viděl kusy z více jak dvou dílů. Bohužel mě to až tolik nevzalo, i když závěr je vypečený 'jako ze života'. Lepší tři. (27.12.2014)

Vynikající seriál, oficiálně si sypu popel na hlavu za to, že jsem za nejlepší Adamcovo dílo považoval Sanitku, Dlouhá míle je minimálně na stejné úrovni a hlavně absolutně bez politky, když to člověk srovná např. s Poslední sezonou kde také byla jakási snaha o podobné téma, tento Adamcův seriál vyhrává přesně tam kde onen hokejový epos naprosto selhal, tj. 1) Ve Dlouhé míli jde primárně o sport a ne o rodiné poměry údržbáře stadionu, drogově závislou přítelkyni sázkaře a podobné nesmysly, 2) Samotný sport vypadá velmi autenticky, včetně plných stadionů, sportovních komentářů, tréninků apod., 3) Chování postav je věrohodné, uvěřitelné a výborně zahrané a konečně 4) Seriál dokáže diváka naprosto pohltit a fandí hlavnímu hrdinovi podobně jako tomu je třeba u série Rocky. Podotýkám, že už vůbec nemohu srovnávat s naprostým brakem, který se dnes natáči v příšerných kulisách a který je celý založen na partnerských rošádách ve stylu "škatulata, hejbejte se". Adamec dnes bohužel točí právě toto a bohužel to pořád lidé sledují. Právě u seriálů je přesně vidět, že před rokem 89 šlo spíš o kvalitu, jedinou vadou na kráse sice často byla propaganda, dnes jde ale prakticky výhradně jen o bezhlavé honění sledovanosti. Jinými slovy...kdo chce dnes vidět něco pořádného, musí chtě nechtě zašmátrat v archivu. (24.05.2009)

Na tomto seriálu se mi líbílo, že 1) namísto obvyklých 55 minut měl každý díl přes hodinu a zároveň měl sympatických 6 dílů namísto stupidního počtu 13, 2) umožnil nahlédnout do zákulisí, jak se vybírají účastníci mítinků, co musejí partneři/partnerky sportovců/sportovkyň vydržet, 3) jaký dopad jednání sportovců má na jejich blízké (za toto odkrývání pokrytectví jsem byl velmi rád), 4) podobně jako Rocky ukazoval nutnost se nevzdávat, 5) měl skvělou hudbu včetně závěrečného Křížka (inu Karel Svoboda...). (27.07.2011)

Moje nejoblíbenější postava je tajemný běžec Sparty s číslem osm, který vždy vede, ale pak ho ve finiši předběhnou Čenský, Baselides a Skopal. :)) Celkově je to povedený sportovní seriál, který má svoje silnější i slabší stránky, nicméně ty silnější převažují. Důležité je, že hlavní linie příběhu funguje a dá se Skopalovi věřit. Úspěchy, pád skoro až na dno i návrat... Výborný Čepek (toho mám rád, každá scéna s ním je radost). Už trochu hůř fungujou boční linky, hlavně příběhy o partnerských vztazích, i dost herců je poněkud prkenných (z těch známých Čenský, Vašut, Šimůnek jako běžec Chládek). Na druhé straně tu člověk vidí spoustu pak slavných jmen (třeba ten, co vyvolá sázku o běh s tramvají je mladý Novotný ještě s vlasama). No když to vezmu jako celek, bavilo mne na to koukat. Což je překvapivé u filmu o něčem tak nudném, jako je běh. A ve srovnání s dnešními českými seriály to je pořád o ligu lepší. (05.05.2020)