Synové a dcery Jakuba skláře

Rodinná sága mapující skrze členy rodiny léta 1899-1957 s pověstí politické agitky (trochu neférově). Scénárista do děje musel pochopitelně zařadit Vítězný únor, znárodňování, stranické čistky v 50.letech, ale povedlo se mu klíčové události jen lehce naťuknout nebo nepitvat do hloubky, takže kromě pár ušlechtilých vyznání víry v komunismus a zjednodušením pár jevů neprudí diváka, ale spíš komunisty samy. Díky širokému záběru let je naopak snažší úspěch komunismu po válce pochopit. Naopak mi přišlo dost věcí na 80.léta poměrně odvážných - sympatičtí Jiří Krampol s Uršulou Klukovou jsou soukromí podnikatelé, co si v podobě vlastní hospody a hotelu na úrovni plní sen, který v éře 50.let končí přes nejrůznější úplatky komunistickým funkcionářům (!!!) znárodněním a znásilněním jejich podniku neschopnými, stranou dosazenými vedoucími, kteří luxus srazí na úroveň nádražního bufetu s tácky a protivnou obsluhou - bez jakékoliv morální satisfakce. Další dva synové po válce dostávají svými zásluhami do stranického aparátu, aby je ten samý aparát o pár let později semlel a vyplivl posměšně zpátky tam, kde začínali. A samozřejmě, klíčová postava, ultra záporák seriálu je prospěchářský vyčuraný Čech Božek (úžasný démonický záporák Petr Haničinec), který se dostane až na vrchol, do aury nedotknutelnosti. Přidejte k plusům seriálu i hvězdné obsazení a pár výtečných výkonů. Kromě zmíněného borce Petra Haničince samozřejmě nezklame ani Luděk Munzar, který si férového tvrdohlavého Cirkla s takřka Terminátoří povahou vychutnal, potěší Štěpánková, Maciuchová, Krampol a řada dalších. Co seriál trochu kazí, je kromě pár klišé a úliteb straně ne tak dobrá režijní práce - řada zajímavých postav je nesmyslně degradována do epizodních scének a pak zmizí buď bez zmínky nebo se k nim někdo vyjádří jednou větou - jako kdyby se hodně vedlejších materiálu střihalo. Spousta jevů v seriálu (průmyslová špionáž, proč si mám z pár scén schovávání Tondy v lese uvědomit, že je hrdinský odbojář) nechápe ani politicky informovaný člověk. Navíc samotný poslední díl mi přišel odfláknutý, uspěchaný, jako nedostatečné rozloučení s postavami. Technické zpracování je trochu zívačka, ale pokud se přežijete růžolící makeup mladých verzí postav v prvním díle a soustředíte se na příběh a herce, případně se díváte současně s někým z recese, Jakuba si užijete díky výstupům Munzara a Haničince, erotického podtextu. I proto zaokrouhluji z 3,5 hvězd spíš nahoru. (28.09.2010)

Nejsem kdovíjaký znalec Dietlových seriálů. Kdybych měl z té poloviny, co znám, vybrat nejlepší, původně Dietlovské (ne adaptace), tak chronologicky vzato: Nemocnice na kraji města, Malý pitaval z velkého města a právě Synové a dcery Jakuba skláře. Dietl napsal několik šíleností poplatných režimu a nevím, nakolik chtěl a musel. Pravděpodobně to bylo stylem něco za něco. I v těchhle seriálech se řeší režim, strana, soudruzi. Ale Synové a dcery Jakuba skláře ukazují zmíněné věci v trochu jiném světle. U Pitavala byly ironické náznaky, v Nemocnici se jen mluví o straně, V Jakubovi je to otevřená kritika zmetků, kterým se nový režim hodil, a slabochů, co získali funkci, ale neuměli s ní pořádně naložit; ale i pochopení pro lidi, kteří si prostě mysleli, že dělají dobrou věc. Označení jako propaganda úplně nesedí. Už proto, že mezi nejsympatičtější postavy patří kapitalisté hostinský a majitel hutě. Tenhle seriál je hlavně o obyčejném chlapovi, který chce jen poctivě dělat dobrou práci, a jeho rodině. Zajímavým ho za mě dělá výborný scénář, krása sklářského umění a naprosto boží herecké výkony. Několik herců tu předvádí své životní role. Úplně nejvíc jsem si užíval Krampolova hostinského Pepu, hajzla Boška v podání Petra Haničince, Danielu Kolářovou v netypické roli selky, buzerované svým manželem, Frejova vejtahu a zbabělce Hammerschmieda, Lukavského jako podnikatele Krahulíka, roztomilou Hanu Maciuchovou v roli Němky Lídy, Rösnerova brusiče skla a pozdějšího gestapáka Schlapkeho a Munzarova Jakuba. K věku bych měl výhrady jen v prvním dílu. Štěpánková vypadá na čerstvou matku moc staře a Munzarovi těch 20 let taky nikdo nevěří. Ani mi nesedělo to jeho vychloubání. Od druhého dílu už to byl jiný člověk. Jako by předtím pořádně nevěděl, jak toho cucáka zahrát a pak se cítil silný v kramflecích. Ale jeho vývoj postavy od nějakých 40 do 80 let je škola herectví. Strašně se mi líbí, že když se Jakub spravedlivě naštve, je z něj démon. Ale jinak mírný, pokorný, mírumilovný chlapík. Problém jsem měl i s postavou Schlapkeho, kde je to spíš scénářem. Vím, že spousta lidí měnila povahu, životní názory atd., ale u něj to byl moc velký skok. Chlap, který se učí česky, chce být součástí české komunity, bojuje za práva dělníků, a pak najednou cvak a je z něj nácek jak poleno, kterému na Češích nezáleží a cynicky pronásleduje a vraždí. To už na mě působil věrohodněji nafoukaný posera Hammerschmied. Nejlepší scény seriálu jsou dělání poháru na ukázku, intimčo za kuchyní a když Jakub řve na Hammerschmieda, aby něco dělal. P.S. V příštím životě chci být sklářem :-) (07.02.2017)

Jediný seriál od Dietla, který ve mně vzbudil velký zájem. Zajímavá sága odehrávající se bezmála v průběhu 60 let. Kvalita dílů je nevyvážená, podle mě ty nejlepší se odehrávají za druhé světové války a po válce. Na dobu vzniku se jedná o celkem odvážný počin, v seriálu ze 70. let si postavu Boška opravdu nedovedu představit - konkrétně přiznání, že i takoví lidé byli u KSČ a napáchali zločiny. Ale ani v seriálu z 80. let nemohlo být ukázáno, že spousta takových "charakterů" ušla jakémukoliv trestu - viz. zatčení Boška Estébáky v posledním díle. Herecké výkony naprosto odpovídaly obsazení seriálu, které bylo výborné. Jedna z nejlépe zahraných rolí Jiřího Krampola. Výkon Petra Haničince byl naprostým koncertem. Kvůli nemálo hluchým dějovým místům však ode mě seriál dostává slabé čtyři hvězdičky. Nebýt hereckých výkonů nešel bych nad tři. (29.01.2007)

Viděl jsem to před mnoha lety jako dítě sotva odrostlé, snažím se to pečlivě sledovat i dnes, abych si poopravil svůj tehdejší názor. Já vidím především pečlivě realizovaný příběh přesahující několik desetiletí. Zajímavé i diskutabilní pohledy do velké historie, která se promítá do malých osudů obyčejných lidí. Vidím i výborné herecké výkony. Tady ale stejně jako u jiných Dietlových seriálů platí, že čím kladnější postava, tím méně nás baví (vzpomeňme třeba na nadpozemsky nedotknutelného primáře Sovu). Takže i tady mě moc nebavil prvoplánově kladný Luděk Munzar. Rušil mě i seriálově profláknutý Hanzlík (vzpomeňte, dva roky před Sanitka, dva roky po Cirkus Humberto). O to víc mě bavily rozporuplné charaktery, které bravurně předvedli Kostka nebo Haničinec. A Jiří Krampol; ve srovnání s jeho tehdejšími dryáčnickými výstupy v Semaforu, nedejbože léta únavnou show Nikdo není dokonalý tady podal fakt dost dobrej výkon, kdy do toho dal trochu svého rozšafného humoru, ale postava je to jinak příjemná.. A že je v tom politika? Na to jsou jednoduchý statistiky – od konce války do roku 1948 vstoupilo do Komunistické strany dva a půl miliónu lidí, takže v tomhle nevidím úlitbu režimu, ale prostou realitu. (09.11.2008)

Podle mého názoru mistrovské Dietlovo dílo. V rámci možností omezil vliv komunistické ideologie (tím nechci říct, že tam není, ale je snesitelná) a vyobrazil ságu, která má obrovskou hloubku. Nemám moc rád Munzara, ale tady je fantastický. Celý příběh je úžasně promyšlený a především vývoj jednotlivých postav, to je psychologie sama, vykreslení jejich povah a absolutně uvěřitelné a logické jednání je v takhle rozsáhlém díle až neskutečné. Sledovat Jakuba Skláře jak se z mladého muže mění ve starce, jemuž se zvýrazňují hlavní povahové rysy, ale zároveň není nesnesitelný je paráda. Stejně třeba postava Petra Kostky mi přišla přehnaná snad jen v jednom díle a to je velmi obtížně realizovatelný charakter, protože ztratit sympatie diváka může velmi snadno. Další věcí jsou historická fakta a reálie, když pomineme 48. rok, opět nacházíme velmi kvalitní dílo, které poměrně slušně zobrazuje dobu a řadu věcí divákovi ukáže z jiného úhlu pohledu. Bylo by velmi hloupé zatracovat seriálový vývoj socialistů a komunistů, do II. sv. v. je velmi realistický a pravděpodobný. Jsem přesvědčený, že se jedná o jeden z vrcholů české seriálové tvorby a dávám za pět. (29.12.2012)