Inženýrská odysea

Jééé, hura hura...opět dávají seriálovou krutou komedii (možná proto na csfd označenou jako "drama" - taky dobrý vtip), kde čtyřicátníci s umělou chutí a nadšením hrají promované mládežníky, kteří s jejich skutečně senilním projevem opravdu dokáží nechtěně pobavit. No, snad si tu tragikomedii aspoň užili při natáčení. Pravda, Satoranský, coby podpantoflák Kuba od Trautenberka, má s dětinským projevem větší zkušenosti než jeho soudruzi ve zbrani, takže si mě svým křečovitém nadšení opět okamžitě získal. (08.01.2006)

Také jsem patřil k těm, kteří se těmto seriálům vysmívali. Za poslední rok jsem se na ně podíval bez toho povinného lepšoidně povýšeného postoje a vlastně shledávám, že ta vysmívaná Sokolovského díla nejsou vůbec špatná. I když v nich absolutně nefungují ty vztahové linie, tak člověk se o každém oboru (nebo aspoň rámcově o jeho úskalí) něco dozví a těch třináct dílů (či podobný počet) je tak akorát, aby zbytečných a nastavovaných scén bylo co nejméně. Když pominu Okres na severu, kde se to skutečně hemží neuvěřitelnými frázemi (díky čemuž to přechází do zajímavé komedie), tak všechny ty seriály, ač jim mnozí přisuzují roli vlajkové lodi propagandy, naopak popisují všechny překážky a limity socialistického hospodářství, když jde o zavádění jakýchkoli inovací. A pokud jde o Inženýrskou odysseu, tak mě anabáze frajerského Kostky, nenápadného génia Satoranského, přičinlivého Dočolomanského i jízlivě hláškujícího Císlera bavila. (09.11.2021)

Když teď intenzivněji sleduji naše seriály 70. a 80. let, uvědomuji si, že nejsou zdaleka tak sterilní, jak jsem si vždycky představovala. Třeba právě Inženýrská odysea je text plný pnutí, nerovností a trhlin, nad kterými mě baví dumat, nebo se alespoň pozastavovat. Třeba jen pozorovat, jaké se tam nosí brýle nebo jak se oblékají jednotlivé sekretářky, je velice výživné. Když už jsem si říkala, že vrcholem celého seriálu je nepochybně Zbyňkův vztah s Veronikou a takřka horrorové scény v přeplácané vilce jejího tatíčka a mamičky, přišlo velké japonské finále, a to mě dorazilo úplně. V něčem je to opravdu dobré (Císler!), v něčem zábavné a v mnoha ohledech samozřejmě dementní. (14.02.2011)

Tak už mám za sebou většinu seriálu, tak se konečně pustím do hodnocení. Po pravdě řečeno, ještě než tento seriál začala Tv Prima vysílat, byl jsem, soudě podle zdejších komentářů, připraven na nejhorší, přesto jsem ale byl rád že byl po dlouhé době oprášen a že mám možnost si na něj udělat vlastní názor.........zjistil jsem ale že ony obavy většinou nejsou vůbec na místě. 1) "Komunistická agitka"- toť omyl první, faktem je že se v seriálu setkáváme se stranickými či svazáckými schůzemi a dalšími "radostmi" patřícími do minulého režimu a často tyto scény působí i velice úsměvně, ale v podstatě nic z toho se nedá považovat za přímou propagandu nebo zkerslování reálií, jedná se prostě o běžné vykreslení tehdejší doby, navíc jsem často měl spíš pocit, že seriál spíš naopak kritizuje nedostatky plánovacího hospodářství a zkostnatělost socialismu...až jsem se někdy divil co si tvůrci dovolili. 2)"Dietlova slabší chvilka" - další věc se kterou nemohu souhlasit, scénář je poměrně záživný a většinou i uvěřitelný a logický, člověk má sice občas pocit, že postava J. Satoranského snad vypadla z pera J. Foglara, ale ve srovnání s tím, jaké ptákoviny si scénáristé vymýšlejí dnes, no škoda slov...pokud jde o Dietlovy slabší chvilky, spíš bych se zaměřil třeba na Plechovou kavalerii nebo Muže na radnici. 3) "Špatné či neuvěřitelné herecké výkony" - každá z postav měla jasný charakter a s nikým z hlavních hrdinů jsem já osobně neměl problém, Ing. Kořínek je sice až směšně čestný a naivně dobrosrdečný, ale kéž by takoví lidé opravdu existovali, Ing. Pešek je až přehnaně suveréní a stejně tak nadšený, ale pro mě to byla po většinu seriálu postava nadmíru sympatická, navíc bych ještě vyzdvihnul výborně zahrané postavy, o které se zasloužili Císler, Voska, Adamíra, Bek nebo třeba Haničinec......celkově je fakt, že mě občas vadilo hodně umělé prostředí nebo třeba příliš násilné vkládání hudby do "vážných scén"...ale když jsem pak slyšel na svatbě Vaška se Sašou (když uvážím že v roce 1979 ještě byla tuhá normalizace) She loves you a From me to you od Beatles...prostě neodolám a dávám alespoň * * * . (12.03.2006)

Okres na severu a Muž na radnici si porodily sestřičku. Stropnický jako chovanec pasťáku, už tenkrát mu koukalo z očí, jaký je to lotr. P.S. Po dokoukání musím zvýšit na čtyři, protože posledních pár dílů je doslova nabitých silnými momenty, a vůbec jsem získal dojem, že se tady podařilo kouzlem nechtěného dosti zevrubným způsobem rozkrýt chorobu komunistického systému, kde absentuje motivace ziskem a místo toho nastupují různé jiné zástupné motivace, a díky tomu, že jsou to motivace zástupné, bývají mnohdy i protichůdné, takže se vlastně za socíku mohlo protlačit jen pár nových dobrých věcí, a to ještě jen díky tomu, že nám obětavě pomohli soudruzi imperialisti se svou motivací nezástupnou. Hezké, a poučné. Budu na to myslet, až bude referendum o setrvání ve svazu evropských socialistických republik, protože té všudypřítomné eurobolševické regulaci chybí k plánovanému hospodářství už jen krůček. (09.09.2015)