Bolero

Čekala jsem horší průšvih, za nejvíce rušivé bych považovala barevné filtry a stylizaci, v kriminálce s předlohou skutečné události nevidím jako nutné sladit barvy podle zavařovaných paprik v kuchyni svědkyně únosu a podružné hopsání bolera působilo jako reklamní spot na taneční kroužek. Herecké výkony se pohybují v mezích tuzemského standardu, až na jednu výjimku - podporučík Lipčíková si při zatýkání vedla podobně, jako praktikant Hlaváček, jenže "Rozpuštěný a vypuštěný" je komedie... (21.05.2009)

Úplně všechno špatně. Brabec se očividně rád opájí rozmáchlými poetickými záběry podmalovanými tklivou hudbou, ovšem nemám dojem, že by to filmu bylo k užitku, spíše naopak. A co nepohřbila absurdně působící asilyrika, to zahrnul hlínou neblahý scénář, plný tupých dialogů a herci, kteří se před kamerou - až na chvilkové výjimky - motali jak zpitomělé včely. Hodně odřená 1* vlastně pouze za momenty, kdy Bolero působilo z důvodu výše zmíněných hrozných ingrediencí legračně sebeparodicky (dobrá, pěkná slečna policistka na tom má také svůj podíl). (18.04.2012)

Scénář se opravdu moc nepovedl, ačkoliv zredukování počtu postav bylo dobrým tahem. Herci se docela snaží, ale nemají moc co hrát - film je dost klišovitý. Na druhou stranu je zde opravdu pěkná obrazová poetika a i hudba k filmu docela sedí. Kdo mi vysloveně vadil, to byla Štefánková - ve scéně, kdy vystupuje z Bartoškova auta a vchází do dveří chaty, jde NAPROSTO NEPŘIROZENĚ. Byl jsem rád, že ve zbytku filmu už jen sedí. Suma sumárum, slibný námět se nepodařilo přetvořit v silný film. (10.06.2004)

Na tenhle film mam takovou zajimavou vzpominku. V nasem kině se konala čerstvá městská premiéra a Bolero přišel osobně uvést pan F.A. Brabec s paní Brabcovou. Měli kratičký proslov a s přáním příjemného pokoukání a upozorněním, že po filmu bude následovat beseda, se odporoučeli do vedlejší restaurace na červené víno - podávají ho ve spec. keramickým džbánku připomínajícím květináč a vždycky, když ho přede mě postaví mám chuť do něj hodit pugét kopretin. Film ušel. Sice žádný zázrak, ale pobavil. Efáčka se vrátila do sálu s doměním, že budou debatovat s lidmi, ale k mému zděšení většina přítomných odcházela (včetně mě - musel jsem, nebyl čas) a to mě, jako člověka považujícího filmový průmysl za stěžejní a vážícího si každého tvůrce, mrzelo. Vstal jsem, sebral odvahu, vzal s sebou svou dnes už strašně bývalou přítelkyni a štrůdloval jsem si to směrem k Brabcům. Najednou jsem stál tváří v tvář FAB a stiskl mu ruku. Gratulace ho zřejmě potešila a na oslavu začal nenápadně svádět mojí horší polovičku (což jsem si vykompenzoval díky paní Brabcové). Tak to jen tak pro příště.... (30.01.2009)

In dubio pro reo ... Když jsem dříve četl podrobnosti o vyšetřování skutečného případu hromadného znásilnění a vraždy studentky Ľudmily Cervanové, mrazilo mě. Další mrazení vyvolávaly pochybnosti, zda se nestal komunistický justiční zločin. Na přímou Husákovu objednávku, kvůli odmítání otce zavražděné převzít státní vyznamenání, dokud někoho nezavřou (po 5 letech bezvýsledného vyšetřování, kdy nejprve půl roku strávili ve vazbě tři jiní nevinní studenti a dokonce rok ve vazbě další nevinný student!). Mrazilo mě nejen proto, že na sedmi odsouzených lidech byl možná spáchán justiční zločin, ale také že skuteční vrahové ( arabská stopa ?) by tím pádem zůstali nepotrestáni. Vím, že film byl jen volně inspirován tímto případem, nečekal jsem žádnou doslovnou rekonstrukci. Ale i jako obyčejná kriminálka a studie příčin asociálního chování zlaté mládeže mě Bolero zklamalo. Ne že by byl příběh nějak úplně špatně natočený nebo zahraný,( i když pár slabých až ochotnických momentů tam bylo) ale hlavně mě vůbec nedostal „na plátno“ , něco tomu chybělo. A ani jednou jedinkrát mě u něj nezamrazilo. Chvílemi jsem se dokonce i nudil (pronásledován výčitkami svědomí, co jsem to za necitu). Pro mě slabý průměr. Nevidím důvod ještě někdy shlédnout a ani nějak zvlášť doporučovat. (18.01.2013)