Rodinná pouta

Má zvědavost je bezbřehá (můj sklon k masochismu podle všeho také) a přiměla mě přesvědčit se na vlastní oči, jak si vede první česká telenovela. A než jsem sáhla po smrtící zbrani v podobě televizního ovladače, jenž poslal rodinu Rubešových do černé jámy zapomnění, kmitla mi hlavou jedna scénka, která parodovala pořad Volejte řediteli. Imaginární divák si v ní stěžoval na nekvalitní seriály, které zaplavily televizní obrazovky. Odpověď zněla: "Milý pane, seriály plní relaxační funkci, divák si u nich má odpočinout a zapomenout na všední starosti a denní shon. Nejsou od toho, aby něco řešily. Vám musí stačit, že je to barevné, hýbe se to a je to na pokračování." Podle všeho nešlo o nadsázku nebo parodii, ale o drsnou realitu. Danou podmínku Pouta plní a národu kdysi proslulému kvalitní televizní tvorbou to stačí. (03.08.2007)

Achjo - scénáristky (sestry Bártů) by měly být odsouzeny k doživotnímu trestu zákazu činnosti za trestný čin obecného ohrožení, protože to, co vypouští prostřednictvím TV Prima do světa, to je opravdu trestuhodné. Celkově se divím hercům takových jmen, jako Kačer, Rašilov ml, Kretschmerová aj., že se pokusili zachránit nezachránitelné - ano, přátelé, smekám před vaší odvahou. Vaše snaha však přišla nazmar. (25.08.2007)

První český pokus o jihoamerickou telenovelu. A vskutku není špatný (v telenovelním slova smyslu)! Akční střihy, které nejednoho diváka (spíše však divačku) nenechají klidnými, když se v nejnapjatějším okamžiku podíváme na úplně jiné místo, kde je vše v naprostém pořádku a pouze tu dva epizodní herci pronesou "tu svoji větičku ve velkém seriálu"... Přesně po vzoru těch nej nej telenovel produkce chilské či dokonce argentinské (!) se zde setkáváme s naprosto triviálními a běžnými situacemi řešenými tím zaručeně nejzdlouhavějším způsobem. Tak, aby držely pozornost diváka (divačky) co možná nejdéle a nejpozorněji... Přesto však můžeme nalézt i některé světlejší stránky. Například jakous takous gradaci děje v závěrečných dílech apod. A samozřejmě zde nechybí (bohužel) americký happy end... Který pravděpodobně Rodinná pouta II opět naruší... Jedna hvězdička za odvahu tvůrců postavit se směle a rovnocenně těm nejsledovanějším a nejlepším dílům televizní produkce vůbec! :) (31.03.2005)

Když omylem přepnu na tento seriál, je mi i při jediném vyřknutém slovu některého z představitelů tak trapně, že až zčervenám hanbou. Nova by měla dostat čestné uznání za to, že se v úterý a ve čtvrtek je na co v telce koukat. Ovšem Dana Morávková by zasloužila ,,Oscara" za její démonickou a intrikující Andreu. To je snad to jediné, z čeho se můžu při přepnutí na tento seriál potrhat smíchy. Bravo! Máme novou komickou hvězdu! (01.05.2006)

Už sa tu ozvalo ironicky "moja pravidelná dávka emócií" i "demencií". Ja by som snáď pridala, že Rodinná pouta sa asi stanú mojou pravidelnou dávkou adrenalínu. Veľmi ťažko sa dá popísať pocit, ktorý sa mi vzdúva vo vnútri, keď sa dívam na tento škvár - asi bezmocná zlosť. Zlosť, pretože je to nesmierne tupé a bezmocná, pretože sa na to pozerá toľko ľudí, až je to k plaču. A prečo sa naň dívam ja? Teda, zatiaľ som sa pozerala 2x, ale asi budem pokračovať - v určitom masochistickom zmysle mi občas polka dielu neublíži (trénujem si sebaovládanie, keď to vo mne vrie a zároveň to svojej mame nechcem kaziť hnusnými rečami:-). No a prečo? Moja mamička si to zapne 2x týždenne a keď sa mi nechce byť samej, zablúdim do obývačky, prisadnem si, pes si tiež priľahne a nechám okolo seba plynúť bezduchú "zábavu" a počúvam od mamy, ktorá postava je aká a kto s kým... a v duchu filozofujem nad motiváciou scenáristiek. Zatiaľ som prišla na jednu vec - ony tie scenáristky určite nie sú také sprosté, ako vyzerajú. Ony len perfektne odhadli národ (český aj slovenský) a ušili mu debilnú telenovelu na mieru. Vsadili na to, že fanúšikovia juhoamerických telenoviel sa potešia tej "vlastnej" a vyšlo im to. A ešte na tom bohovsky zarábajú. Blé! (2006) [DOPLNENIE - nie, odvtedy som už z Rodinných pút nevidela nič, moja psychika dostane zabrať aj bez nich ;-)] (03.09.2006)