Rodinná pouta

Připoutejte se prosím. Pak se uvolněte. Nechte obsah opsat, poté volně vytékat, okapat, okakat, oskapat, oplakat. Oplkat. Plk. Plk. ... Naše holky v Emerice se dílu naučily řádně. Poznáme to na každém tom neřádském dílu. A prej že budou nový díly. Díly z dílny Dílyny. Ale jinak príma. Fak fajn... Bavil sem se s Bártem Simpsnem. Říkal že fakt pochcat. A já na to natotata na ty sračky nasrat. No ale prej že tam zase hrajou ty elity. Ale já rači ovar... - - - P.S. A Bohušu! Nežer už tu svoju Májku furt! Je z teho hraní! Teda sraní... - - - P.P.S. Něco k pisskuzi... (28.05.2006)

Myslim, že něco ještě více bezmyšlenkovitého fakt vymyslet nemohli. Lidé se u tohoto seriálu dělí na dva tábory: Jedni se dívaj na ordinaci v růžový zahradě a kritizujou Rodinná pouta a pak je to ještě naopak. Tak si říkám, že s českejma seriálama to jde velice rychle z kopce. Seriály jako: Ulice, Bazén, Velmi křehké vztahy, Pasáž, Místo v životě, Pojišťovna štěstí a ta proklatá ordinace a jim podobný. To se prostě nedá, jak to bude asi vypadat za deset let ? Radši na to nechci ani myslet... (13.07.2007)

Nedobrovolně jsem shlédl pár dílů. Jelikož jsem nebyl zcela při smyslech, zdálo se mi místy, že to docela ujde. Pak jsem si dal několik týdnů "oraz", a nyní, s čistou hlavou si, pomalu vybavuji o kom a o čem to vlastně je. Aaa, už vím - je to o hovnu! (Omlouvám se za ten výraz, ale nešlo to říci jinak.) Ovšem vzhledem k faktu, že v porovnání s latinskoamerickými telenovelami je tohle unikátní perla, z vlastenectví dávám aspoň jednu hvězdičku. :-) (04.03.2005)

Neskutečná papundeklová volovina z české produkce. Když jsem se loni počátkem roku dozvěděl, že seriál bude kvůli autorským právům stažen z vysílání, jednalo se o jeden z nejšťastnějších okamžiků mého života. Mé nadšení ale brzy opadlo vztekem ze zprávy, že seriál bude vysílán i dále, tentokrát pod názvem Velmi křehké vztahy... Tak trochu souhlasím s jedním komentářem, podle kterého se Karel Svoboda seriálu pomstil tou nejhorší hudbou, jakou mohl složit. O mrtvých jen dobře, ale tato hrůza se opravdu nedá poslouchat. Ale když se na tento seriál dívám celkově, tak jsem v pokušení udělit jednu hvězdu, neboť ze srovnání s takovou Mou tlustou Valentýnou vycházejí Rodinná klepeta poměrně dobře. „Mám se lásky tvé vzdáááááát…“ (9.) (27.08.2006)

Je úterní večer a na Mary přicházejí první známky absťáku. Dlaně se začínají potit, oči se zalévají krví. Ve stavu totálního deliria hledá jedinou možnou pomoc u svého přítele Tesly. Přichází k němu a lehce se ho dotýká. Tesla ji obdaří mrknutím a začne konějšivě zpívat: Mááám se lááásky svéé vzdááát... Mary je na vrcholu blaha. Dostala svou pravidelnou dávku... Tento úvod měl být jakousi demonstrací, jak to asi vypadá ve většině českých domácností v inkriminované večery, kdy nám po televizních obrazovkách juchá prkenná Dana Morávková (nad jejíž prkenností by mohl žárlit kdejaký dub, ba i leckterý majestátní cedr by hanbou svěsil své větve), jíž zdatně sekunduje Klára Jandová, která je tak neuvěřitelně neuvěřitelná (neuvěřitelná ve tom smyslu, že jejímu výkonu nevěříte ani nos mezi očima) a pomalu svými "kvalitami" dohání Laďku Něrgešovou a již zmíněnou Morávkovou. Ale ani muži nezůstávají pozadu. Tomáš Krejčíř proplouvá seriálem s jedním jediným výrazem (přiblblý úsměv - většina lidí ho nevyprodukuje ani když se hodně moc snaží) přimontovaným na ksichtě a Jan Révai je výrazný asi jako Afroameričan ve tmě a svým "umem" skvěle doplňuje ostatní herecký ansámbl tohohle výkalu. A to nejlepší na konec v podání eunucha Matuše. Zkrátka naprosto dementní seriál, který vůbec nemusel vzniknout, uvážíme-li možnost dávkovat se emocemi u jihoamerických velkoseriálů. Dávka je přece nutná, ne? No jediný, kdo ji potřebuje jsou tvůrci a ta dávka by jim měla být aplikována automatickou střelnou zbraní z bezprostřední blízkosti do obličeje. (11.06.2005)