Bylo nás šest

Míň než tři dát nemůžu, protože si pamatuju, že když mi bylo 15, záviděla jsem jim. :-) Teď už jim, pravda, nezávidím, ano, je to ucajdané, Monika Žáková tady je fakt děsně unylá (vzpomněla jsem si, jak mi tou svou svatostí lezla strašně na nervy). Ale, když to šlo poprvé v telce, bylo mi patnáct a to se počítá. :-) (02.05.2022)

Scénář je poměrně snaživý, ale co ho likviduje je celkem neschopné provedení - nad občas nesrozumitelnými dialogy nebo trapně nasvícenými nočními scénami se lze pousmát, ale nevhodně zakončené či spíše useklé díly a nijaký závěr (!), to už je rána podpás. Občas to špatně odsejpá, občas vás odradí špatní herci (Buchvaldkův proslov na konci o podprůměrných a průměrných hercích na některé ze zúčastněných sedne perfektně - třeba naprosto prkenná a neschopná Monika Žáková, Šťastný je občas taky na pěst). Naštěstí to vyvažují zase jiní herci, prostě pestré obsazení a řada zábavných cameí (např. Gott jako sukničkář, Krejčík jako cholerik režisér) je určitě plusem a informativní hodnotu pro fanoušky života za komunismu to má (např. procházka po rozestavěném sídlišti, protekce na VŠ od tatínka, šmelinář od Českých drah). Docela mě zaskočilo, že první díl je k uzoufaní příšerně nudný, zatímco pozdější díly už jsou o pár stupínků vejš - to se Adamec probral nebo co? Pamětníky pobaví i výrazný soundtrack od Štaidla a pár hitů od Dalibora, ale místy už mě ty syntetické fujary drásaly nervy. Seriál je mimochodem apolitický (pro sklerotiky dodávám, že oslovení "soudruh/soudružka" bylo společenskou konvencí. Pořád lepší dílo než současné hrůzy. (04.02.2011)

Zatím nejslabší z předlistopadových seriálů, které jsem zkusil. Rozvláčné unylé nic, bez pořádné zápletky, bez alespoň minimálního vývoje či posunu postav, mezi nimiž je téměř nemožné najít jedinou, která by byla sympatická, věrohodná nebo alespoň zajímavá. Nuda, kde jedinou zábavou je tak možná lov mladičkých budoucích hereckých hvězd v epizodních rolích, třeba Ivana Trojana nebo Yvety Blanarovičové. (21.01.2017)

Stejna tupost a diletanstvi jako v pripade Zkousek z dospelosti, lze bez dalsiho odkazat na komentar k tomuto veledilu. Jen ted chlapi stoji fronty na unylou a nezajimavou Moniku Zakovou, Ladu Stajdla vystridal Dalibor Janda a ke kladum tentokrat patri vnady Mahuleny Bocanove a vykon Vladimira Dlouheho. (07.06.2011)

začátek je až strašidelný; nesvatá trojice Zounar-Matásek-Šťastný slibuje zážitky nevšedního utrpení... po příchodu do Prahé se to jakože trošku zvedne (no hlavně, když koukaj z pokoje strahovských kolejí rovnou na centrum, mhehe)... no, abych nekecal, furt je to víceméně pitomý, blbý a trapný, ale když na mě asi zas funguje ňáká blbá nostalgie (holt, taky jsme si tím prošli, i když do Básníků to má daleko; a vidět svou alma mater před 30 lety, též není k zahození), takže jako polokulisa k vykonávání nucených prací (žehlení, mytí nádobí) se to zkouknout dá... (11.04.2012)