Vzpomínky

Vřele doporučuji číst jenom těm, kteří to viděli......Celý tenhle film si hraje s problémem cestování v čase a je sympatické, že i samotné postavy (rádoby vědci se svojí cool mašinou Sněhurka) ho ve filmu řeší a přemýšlí, jestli tedy pracuje na bázi osudu či rozvětvení realit. Nakonec se ale bohužel, jak se dalo čekat, rozhodli tvůrci pro paradoxy. A to je hlavní problém, který mám s tímhle filmem. Moje očekávání byla před koncem snímku obrovská, jelikož vše nasvědčovalo tomu, že se vše stane znovu úplně stejně, beze změn, a to by bylo geniální, nebo možná ne geniální, ale minimálně logicky správné a v amerických filmech o cestování v čase nezvyklé. To, že se tak nakonec nestalo, mi celý pohled na Déjà Vu citelně zkazilo, neboť film tím tak ztratil to jediné, čím by se od ostatních snímků s touto tematikou lišil. A neobměkčilo mě ani vyvedené technické zpracování a že je to docela zábava, spíše se mi vybaví naprostá absurdnost celého zařízení jménem Sněhurka a mizerný scénář. (23.01.2008)

Začínal jsem se bát, že už Tony nenatočí nic "normálním" stylem, ale v DÉJA VU se vracíme zpět na úroveň třeba takového NEPŘÍTELE STÁTU. Scénaři se i docela slušně daří držet diváka na pozoru a i přes to jak komplikovaně se tváří je vcelku jednoduchý, ale aspoň v něm nejsou v-dnešních-dnech-tak-snadno-se-objevující kiksy. Denzel Washington sice zase hraje policajta, ale nemůžu si pomoc pořád je fajn a je to týpek zase trochu jinak. Z toho filmu mám prostě dobrý pocit a rád se na něj kdykoliv znovu podívám. Hlavně na geniálně udělanou časovou honičku ve skvěle vytuněném Humvee :). (05.06.2007)

Filmy Tonyho Scotta příliš v lásce nemám. I když jeho thrillery jsou hodně oblíbené, vzorové a precizně natočené nedokážou mě nijak zabavit a spíše mě nudí. Od Deja Vu jsem čekal něco obdobného, leč na úkor příběhu, který přináší, možná o trochu více než obvykle. V hlavní roli jak jinak Denzel Washington, kterého si režisér oblíbil už v Muži v ohni. A i když tam se mi moc nelíbil, zde mě jako vzdělaná a všeznalá osoba překvapila. Musím ale přiznat, že jsem se ze začátku vcelku nudil, no vcelku, docela dost. Akčních scén je po málu, ale když už jsou, stojí rozhodně za to. Tony Scott je dokáže natočit a je vidět, že se v nich vyžívá. Bohužel slovo přesahuje činy a stejně jako v každém jeho filmu zde bude mít první místo hlavně dialog, který i když je zajímavý a vtáhne do příběhu, mě dokáže unudit k smrti. Popravdě nebýt tak zajímavého příběhu asi bych u toho nevydržel. Jenže, jakmile se film přehoupne do druhé půlky je o napětí postaráno a zastaví se až na samotném konci, kde se spojí jednotlivé kousíčky příběhu jako puzzle a vznikne z toho mišmaš, přesto zajímavý mišmaš na pohled, který vtáhne do jeho děje a diváka pobaví. --- Jak si věděl, že jsou v autě klíče? – To je dobrá otázka, nevěděl. (21.07.2007)

Mohla to být úžasná antiteze k Minority Report na poli velmi podobného tématu (rozkoš z používáni techniky a naprostá absence etiky x strach z jejího zneužití a etický rozměr jako hlavní téma), kdyby se při psaní příběhu více přemýšlelo. Do scény zatčení považuji ten film za geniální. Je po všech stránkách technokraticky odosobněný a nikdo se otravně nezabývá etickými otázkami... Detektivové šmírují, způsobují autonehody, vyhazují elektřinu v celé čtvrti, zprostředkovaně zabíjejí jiné postavy (což se promptně omluví tím, že by stejně umřely jinak). Scény sledování napříč časem jsou brilantně zrežírovány (zejména automobilová honička je jedna z nejoriginálnějších, co kdy vznikly), vyšetřovatelé jsou skvěle napsaní geekové a chladná estetika á la CSI k čistě rekonstruktivně strukturovanému vyprávění dokonale sedí. ____ Jenže v polovině se příběh zlomí do cestování v čase, které nemá vyšetřovací charakter a události se neodhalují, nýbrž mění. Tady bohužel vyprávění padne do několika nepřehlédnutelných pastí, přestane dávat smysl a absurdity jsou tak výrazné, že prostě přes všechnu snahu nelze nalézt adekvátní klíč, který by film zachránil jako "dobrý objekt". A právě tady vyplývají největší rozdíly ve vztahu k Minority Report. ____ Zatímco v Minority Report byla struktura vyprávění do detailu promyšlena a všechny indicie v průběhu filmu měnily svůj význam kontextualizováním do nových a nových rámců, v Deja Vu mají indicie prostě a jednoduše jen jeden význam. A když se nám film snaží tvrdit něco jiného, nepráskneme se do čela s hlasitým "Jasně.", ale začneme se s vyprávěním hádat. A ono nám bohužel dává dostatek argumentů k tomu, abychom zvítězili... Věřte, že mě to mrzí a ty čtyři hvězdičky dávám jen velice nerad. (30.12.2006)

Tony Scott se vzdal svých epileptických kamerových onanií, které tak srážely dolů jinak bezvadné ´Domino´ a chopil se scenáře, který se sice tváří originálně, ale už dřívě jsem my diváci měli tu čest, včetně ohýbání papíru při vysvětlování časoprostorového skoku (´Horizont událost´- vzpomínáte?). Někomu může oprávněně připadat celá zápletka děsně praštěná, někomu nemusí ladit nesourodé spojení kriminálky a čistokrevné sci-fi, každopádně Scott natočil v pohodě stravitelnou jednohubku, na kterou se hezky dívá, dobře se při ní chroupou slané tyčinky a z hlavy vyšumí dříve, než řeknete "deja-vu". A škoda, že vzhledem k vývoji děje jediné možné rozřešení jsem si spočítal už půl hodiny před koncem. (09.04.2007)