Vratné lahve
-
Empties
Komedie
Česko, 2006, 99 min
Režie:
Jan SvěrákHudba:
Ondřej Soukup, Jaroslav UhlířHrají:
Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Tatiana Vilhelmová, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Jan Budař, Nela Boudová, Miroslav Táborský, Věra Tichánková, Jana Plodková, Martin Pechlát, Božidara Turzonovová, Jan Vlasák, Alena Vránová, Ondřej Vetchý, Eva Nosálková-Leinweberová, Ladislav Smoljak, Bořivoj Penc, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Petr Brukner, Jan Kašpar, Pavel Vondruška, Danica Jurčová, Jiří Bábek, Filip Renč, Sára Voříšková, Kristina Bastienová-Kloubková, Lucie Pernetová, Lenka Zahradnická, Jelena Šebestová-Juklová, Martin Bohadlo, Petr Chajda, Jitka Asterová, Natálie Drabiščáková, Miroslav Hanuš, Radim Novák, Lubor Šplíchal, Marcela Holubcová, Robin SoudekObsah
-
Snímek podle scénáře Zdeňka Svěráka. Hrdinou příběhu je učitel v důchodu, který přijme brigádnické místo ve výkupu lahví v jednom pražském supermarketu. „Nová verze scénáře se víc točí kolem hlavní postavy a jeho rodiny. Táta zapojil do příběhu osobní zkušenost s podzimem života a teď to funguje - je to osobní, pravdivé a je to smutnoveselé,“ charakterizuje obnovený projekt filmu Vratné lahve režisér a producent Jan Svěrák. (oficiální text distributora)
Snímek podle scénáře Zdeňka Svěráka. Hrdinou příběhu je učitel v důchodu, který přijme brigádnické místo ve výkupu lahví v jednom pražském supermarketu. „Nová verze scénáře se víc točí kolem hlavní postavy a jeho rodiny. Táta zapojil do příběhu osobní zkušenost s podzimem života a teď to funguje - je to osobní, pravdivé a je to smutnoveselé,“ charakterizuje obnovený projekt filmu Vratné lahve režisér a producent Jan Svěrák. Komentáře uživatelů k filmu (877)
-
Superpero
Tak u tohoto filmu jsem po dlouhé době věřil všem postavám všechno. Byla to paráda, akorát bych vystřihl ty erotické fantazie (přišly mi takový nízkorozpočtový) a možná bych trošinku doladil konec.(12.8.2007)
-
T2
║Rozpočet CZK 34miliónov║Tržby USA $-║Tržby Celosvetovo $9,497,617║ s tržbou $6,069,821 je to zatiaľ(k 5.10.2008) komerčne najúspešnejší film v Česku __Režisér Jan Svěrák dokázal že stále vie natáčať výnimočne poňaté príbehy s určitou dávkou nostalgie na staré dobré časy, taktiež to platí na jeho otca ktorý sa opäť predviedol v tom najlepšom možnom svetle a takmer si ukradol svojou postavou celý film pre seba, našťastie okolité herecké obsadenie výborne sekunduje a tak vzniká jeden z najlepších Českých filmov za posledné roky. /videl v kine: 90%/(31.12.2007)
-
DaViD´82
Ve Svěrákovské volné "lidské" trilogii stojí kvalitou Vratné Láhve daleko za Obecnou školou, ale rozhodně před Koljou. Jan Svěrák tentokrát nedává na odiv své režijní mistrovství a drží se spíše v pozadí. Jasný prim tedy má Zdeněk Svěrák a otázka je zda je to zcela dobře. Zatímco scénář napsal tradičně výtečně, tak herecky je to takové... "divné". Jeho postavu mu uvěříte, o tom žádná, ale prostě na tom něco nesedí. Na co lze ovšem pět jen slova chvály jsou herci ve vedlejších rolích. Obvzláště Macháček je opravdu dobrý a nepůsobí jako karikature sebe sama jako u kolegy Hřebejka. Největším kladem Lahví, je krom atmosféry především výkon Daniely Kolářové, které má po delší době opět ve filmu větší prostor. A využívá ho přímo neskutečným způsobem. Snímek má výborný začátek a konec (především od intonační narážky na K. I. Prácheňského), ale celkový dojem trošku kazí střední část obvzláště kolem pádu z kola. Tohle nemá režisér Svěrákova formátu zapotřebí. Lahve se zde rozpadnou v sérii méně či více povedených útržků bez výraznějšího dopadu na konečné vyznění.(9.3.2007)
-
Nathalie
Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale tahle se snad bude vracet častěji..... Nový Svěrákovic počin na sobě nese výstižný štítek. Vratné láhve-něco se vyprázdní, odevzdá a znovu se naplní. Vratné láhve jako koloběh vody. Slunce ohřívá vodu (seznámení a první léta vztahu) a způsobuje tak její vypařování (po desítkách let manželství). Pára stoupá a v určité výšce vytváří mraky, které se pohybují v atmosféře. (odchod do důchodu a snaha k úniku z manželské Bastilly). Tato voda zkondenzuje a padá k zemi jako déšť (balonová scéna) a vytváří potoky a řeky, které vtékají zpět do moře. (The end)________ Na komedii je to příliš depresivní, na drama chybí oblouk, takže škatulky rovnou zavírám…Lásku k povolání zabily děti nasáklé pohodářským cynismem jako špinavá houba na tabuli, z partnerského vztahu vyvanulo vše živé a zůstal jen zvyk- a vítací rituál. Josef Tkaloun stojí na rozcestí, rozjímá na kole a nakonec se ocitá za oknem. Oknem, které znamená svět maloměstského klábosení značky Albert.______ Už při prvních scénách ve škole se dostavil svíravý pocit, který se znovu a znovu vracel celý film. Svíravý pocit na Svěracích-laciné, leč drtivé. Není třeba používat dlouhověté ortézy, jak se otec a syn přetahovali o lano nebo jaké postavení má nejnovější lidumilný kousek v kontextu české kinematografie. Ten film to vůbec nepotřebuje-stojí sám o sobě dost pevně________ Jan Svěrák stále umí točit svižně i citlivě, zatímco jeho zploditel mluví pomalu a nevytrácí se poučný tón. Jakkoli k jeho herectví mám jisté výhrady, coby scénarista dialogy vybrousil z jabloneckého křišťálu do kousků od Swarovskiho. Zejména v první polovině sice vyrobil pár hnusných zmetků, ale druhá polovina to přebíjí_________ Hledání ztraceného času a směru (bez kompasu a mapy ) provází jeden typický trademark: idea dobra, slušnosti, tolerance a probleskujícího humoru napasovaná na Tkalouna. Není ale oslabena jednozančnou linerárností, paradoxně ji potvrzuje i zahýbání hlavního hrdiny do imaginárních vlakových kupé a cizích bytů. Poslání je méně didaktické,jakoby byl prošedivělým remakem Amélie z Montmartru šmrncnutý Kecalem z Prodanky, který je tak trochu ztracen… v důchodu. A když se najde mezi sklem a přepravkami, připadá si ve svém novém mikrokosmu jako ryba ve vodě_________ Což je vedlejší, jde tu hlavně o vztah dvou starých lidí. Pozdní podzim života učitelské dvojice je vykreslen v tlumených barvách a ostře ořezanou pastelkou. Auu. Kladou se otázky, kam se vytrácí láska, kdy je humor jen rutinérskou berličkou komunikace. Každá scéna v sobě nese určitou melancholii a vakuum (žehlení, labutě, usínání) kterou vyplní až probuzení zelenooké bestie. Žárlivost. Vlastně o tom neumím moc psát, ta přilnavá deprese je do subjektivního diváckého komentáře nepřenosná. Jen to někomu může zkazit takovou tu alibistickou pózu, že šedesátníci už přemýšlejí jen o nové odrůdě zeleniny na zahrádku a o práškách, které musí brát na neduhy opotřebované schránky________ Samostatný odstavec si zaslouží herci. Zdeněk Svěrák si ušil látku přímo na tělo a je vidět, že své míry i možnosti dobře zná. Až na ten tik, měl si uvědomit, že každý není gumídek typu Carrey. Ale pozor: jeho zdánlivě omšele elegantní ženuška DANIELA KOLÁŘOVÁ ho zastiňuje-a to i tehdy, kdy jí věnuje pozornost, jen aby dostal teplou večeři. Pár ironických postřehů, několik sebezraňujících otázek a najednou cítíte, jak vám vlasy těžknou stříbrem a tvář se zvrásňuje jak Alpy v třetihorách. Během chvíle zestárnete bezmála o půl století a je to zatraceně depresivní výlet, i když vám na cestu přibalí svačinku v podobě vášnivě šišlajícího ctitele.____________ Jaképak metody používá pan režisér na herce, když vlastně ve všech jeho filmech hrají jak podle partesu- a to i ti, které jsem bezmála odepsala? Umí to se starými, s mladými, profláknutými, s dětičkami, se zvířaty, kdyby postavil před kameru balvan, tak mu tam snad začne na požádání stepovat. Páni Svěráci totiž resuscitovali Jiřího Macháčka, Jana Budaře a tak trochu i Tatianu Vilhelmovou. Macháček byl obsazen proti svému (stereo) typu a odvděčil se koncetrovaným a uměřeným pojetím. V hořkosladké symfonii nehraje žádný nástroj falešně- ani Vilhelmová. Když se v tramvajové smyčce zachová tak, jak se zachovala, poklepávala jsem rodinnému soukolí uznale na rameno. Jan Budař nosí masku smutného klauna a mluvíc o fyzické kráse svých snů a vlastní ošklivostí, o svých plánech a „dočasnosti u lisu“, dojímá k nesnesení.__________ Jiskry létají. Ano, i tahle zánovní mašinka drhne místy o koleje. A třikrát dost drsně__________ 1) Jednou-možná-kultovní pád z kola mě rozesmál, Jan Svěrák získal lokace na Měsíci, hop: máme tu nulovou gravitaci ááááá….hop- cirkusový dopad zpátky na Zem. Ve střižně to mohl hodit k bonusům na DVD jako perličku na hodně hlubokém dně, tudíž ho podezírám, že prohrál nějakou sázku. 2) Sektářský motiv dcery byl nejen hloupě vymyšlený, ale i šeredně realizovaný a neměl žádnou příběhotvornost. Obludná chyba. 3) Třetí do party…lituji, že jsme neodešli ihned po konci, ale už se mi povedlo ten dovětek vymazat z pevného disku. Ani na to nechci myslet. Last but not least : Soukupova hudba ten film nepozvedává, ale nechtěně karikuje________ Kamera i střih řemeslně zručně zvládnuté ku prospěchu celku, ale málem jsem zapomněla na vláčky: rafinované prostřihy na mrtvolnou metaforu ujíždějícího vlaku a vlaků jako hnízd hříšných radostí, které stejně jako dámské končetiny v supermarketu slibuji erotickou snovou poezii. Na mě to sice působilo moc divadelně, ale proti gustu…Ostatně pánové zjevně k dopravním prostředkům tíhnou- děj jede kupředu na kole, ve vlaku, v tramvaji, v autě a nakonec létá v balonu. A tím se dostávám k vrcholu________ Balonová scéna je podmanivá. Možná musíte vzlétnout a padat, abyste dokázali říct něco, co na zemi zní přiliš pateticky, protože jinak by vás nutkání vedlo to v následující větě shodit ironickou hláškou. Naštěstí vás nalodí s Romeem a Julií na palubu a emočně natankují tolik paliva, že vaše nádrž nebude mít kapacitu vstřebávat dávky a bude u některých (ano, slabších) jedinců přetékat….(14.5.2007)
-
hirnlego
Pozvolna plynoucí film, prošpikovaný více či méně pravdivými životními "moudry" - s pár trochu prvoplánovými a pár naopak docela vtipnými okamžiky (cimrmanští "senilové" v parku potěšili velmi). Neurazí, nenadchne.(11.7.2007)
-
Bluntman
Postupem času čím dál tím lepší film, kterému plné hodnocení uniká opravdu jenom o chloupek, konkrétně o opravdu hrozně zrežírovanou scénu pádu z kola, uchylování se k jednoduššímu humoru typu Pánská jízda či Kameňák (konvice na sporáku, epizodní figurka opilce), z dramaturgického hlediska nadbytečným erotickým vizím a hlavně titulkové tečky, která staví celý předchozí děj na hlavu. Jinak výjimečně sebereflexivní dílo (malá úloha pro Cimrmanology, učitelská léta, neustálé upomínání na Kolju v podobě kroužkování v programu či jeho projekce v tv anebo na Tmavomodrý svět s Ondřejem Vetchým v závěru), jež staví hlavně na přesném castingu všech zúčastněných (pochvalu si zaslouží zvlášť živoucí Dana Kolářová a ku prospěchu věci umírněný Jiří Macháček) a na dobře napsaném scénáři plném skutečných postav a uvěřitelných promluv.(8.3.2007)
-
Boss321
Zdeňěk Svěrák se svým synem opět nezklamali, ale jejich předchozí filmy mě chytli rozhodně více než tenhle. Co se ve filmu hodně nepovedlo je pád z kola do plotu :-), to bylo natočený opravdu hodně špatně. Pro mě tak tři a půl, ale za Jirku Macháčka dám čtyři.(15.12.2007)
-
Chupacabre
Možná tímto někoho zklamu, ale od tohoto filmu jsem čekal mnohem víc. Až na pár vyjímek, žádný zázrak.(25.11.2007)
-
tron
„To by ma zaujímalo, prečo ty ma niekedy normálne nepozdravíš. Prečo mi nepovieš ´dobrý deň, pán učiteľ´“? – „Pretože nás už neučíte.“ – „Aha. No vidíš. To mi nenapadlo.“ Ale ono to tak vážne funguje v praxi, že čím ste slávnejší, tým to máte ťažšie. Niektorým režisérom je to fuk a robia si, čo sa im zachce. Jan Svěrák však začal rozmýšľať – a zastavil sa. Koketoval (neúspešne) s Hollywoodom, stratil niekoľko filmových snov a umelecky sa rozišiel s otcom, ktorý mu dlho kryl chrbát (oscarový KOLJA). Nakoniec urobil možno najrozumnejší krok, aký mladý režisér, zaskočený slávou, môže urobiť – malý, civilný, komorný a osobný film so slabým rozpočtom a „obyčajným“ scenárom. Práve tento očistec je tým pravým orechovým. „Obyčajný“ dej má vnútorné tempo, práca s uvoľnenými hercami je bezchybná (v zadu večne krívajúci Ondřej Vetchý) a dialógy je radosť počúvať. Celému divadielku panuje príjemná melancholická nálada, ktorá je často unavená, ale takmer nikdy nie tragická. Výsledkom je hravý malý veľký film o tom, že sa nemeníme (viď. potitulková pasáž vo vlaku). Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/166627/Vratne-flase-80.html(8.3.2008)
-
Karlos80
Paráda a malé překvapení! Bavil jsem se a to je u tohoto druhu filmu snad podstatné, ne? Milý, lidský, melancholický, smutný, pravdivý, ze života, o životě převážně střední generace a o stavu naší společnosti...To vše pojaté v duchu typicky svěrákovského humoru (někdy ale málo nuceném), který prostě nezestárl.. V té poslední záplavě českých filmů převážně nevalných kvalit působí tento jako malý zázrak, navíc si na nic nehraje...P.S.: Pokud se bude český film ubírat tímto směrem, tak se máme ještě na co těšit...Masivní tv upoutávky a reklamy v tomto případě nezklamaly míru mého očekávání...(11.4.2009)
-
KarelR
Konečně! Na krásný český film jsem čekal od Pelíšků a po osmi letech je to konečně tady. Fungující humor i příběh, Achillova pata českých tvůrců v posledních letech je konečně poražena (pata je poražena? ehm... :) ). Uvěřitelné postavy v čele s dokonalým Tkalounem Zdeňka Svěráka, který by snad donutil verbálně reagovat i němého, dávají ožít příběhu která vás dojme i rozesměje (v místech kde to tvůrci zamýšleli, o to tu kráčí). Prostě se koukejte se sebrat a mazejte do kina. Bůh ví, za jak dlouho u nás něco tak fajn zase natočí.(22.3.2007)
-
Lateef
Film je natočen hodně dobře, herci hrají parádně, scény, ve kterých se objevuje Jiří Macháček, mají obrovské vnitřní kouzlo(pro mě). Mrzí mě jedna věc. Film byl přesně takový, jak jsem čekal a to strašně pesimistický(pro mě). Připadá mi, že jsem jej neměl vidět dříve než za dvacet let. I když je tu spousta vtipných momentů, nemůžu se zbavit pocitu, že je to film pouze pro někoho. A já tím někým nejsem. Snímek podtrhuje můj syndrom českých filmů - nemám je moc rád. Myslel jsem, že by Vratné lahve mohly vybočit z řady. Nevybočily. Přesto jsou ale skvěle zpracované a možná s odstupem několika let změním trochu názor a tento komentář nahradím jiným...110,5 miliónů korun(výdělek v ČR)(15.3.2007)
-
Kulmon
Na film jsem se těšil s přesvědčením, že Svěrák a Svěrák je osvědčená značka, která nezklame ... a nezklamala! Svěrákův pohled na podzim života opravdu vede k zamyšlení a ač k němu mám ještě daleko, rozuměl jsem Tkalounovi téměř vše. Milovníky Cimrmana potěší dvě epizodky, ve kterých se herci z divadla objeví. Nicméně tvůrci vsadili na své osvědčené herce: Daniela Kolářová, se kterou si Svěrák poprvé od filmu Na samotě u lesa opět zahrál manželskou dvojici a jejich povahy nejsou nepodobné z filmu před třiceti lety. Nelu Boudovou i Ondru Vetchého mají Svěrákovi rovněž rádi. Rozhodně kladně lze brát i angažování "Lanďáka" a největší osobnosti mladé generace - Jana Budaře, Tatianu Vilhelmovou a Jirku Macháčka, který po několika nepodařených eskapádách (Horem pádem, Jedna ruka netleská) ukázal, že je opravdovým hercem. Kdo má rád svěrákovský humor bude nadšen i přes několik málo hlušších místeček.(8.5.2009)
-
B!shop
Na prvni pohled to vypada, ze se bude jednat o dalsi ceskou tragikomedii, ktera je v podstate o nicem, coz je jiste pravda, tenhle film takovej je. Ale je tu par zasadnich rozdilu. Jednak skvela rezie Jana Sveraka. A hlavne vybrouseny dialogy a skvely hlasky Zdenka Sveraka, kterej je jako hlavni hrdina naprosto perfektni. K tomu si prictete spoustu skvelejch ceskejch hercu, hlavne Machacek me svym prijemne civilnim vykonem mile prekvapil. Co se tyce diskutovany sceny na kole, sice to vypada jako by se tvurci inspirovali v Matrixu, ale me to rozesmalo. Takze jediny, co bych filmu vytknul, jsou misty krapet zbytecny zabery na budovy, tramvaje a vlaky. Jinak tenhle film muzu v klidu zaradit mezi jeden z nejlepsich ceskejch z posledni doby. Mily prekvapeni.(8.3.2007)
-
novoten
Český film není mrtvý a dokud bude Svěrák ml. točit a Svěrák st. psát, tak ani nebude. Ať už jsou jejich filmy nostalgické nebo novátorské, vždycky jsou divácky univerzální a o Lahvích to platí dvojnásob. Pro tvůrčí tandem již téměř úsměvně typická postava stárnoucího poloproutníka je pohodovým průvodcem po zákoutích stáří a znovunálézání smyslu života a zasloužila by si štědřejší stopáž, která by nechala více vyniknout Landovského, Budaře nebo Macháčka, kteří si o pozornost téměř křičí. A velká škoda špatně natočeného dovětku, který vám předchozích dvacet minut shodí a téměř vám je vymaže z hlavy. Trpkost totiž celkovému vyznění opravdu nesluší a lepší by bylo nechat působit přirozenou laskavost.(13.8.2007)
-
EdaS
Málokterý film ve mně zanechá něco, k čemu se v myšlenkách vracím cestou z kina, večer i druhý den - Vratné lahve ano. Jsou filmem spíše Zdeňka než Jana, ale s tím nemám problém. Jsou osobnější a pod povrchem smutnější než Kolja nebo Obecná škola (nic proti!), jsou upřímné a nenalhávají nám, že každý konec je šťastný. A vedle toho pořád skvěle baví. Jan navíc dokázal, že pod jeho vedením dokáže i Jiří Macháček vyplout ze série karikatur a zahrát přirozeně sympatickou postavu. Do kina na Lahve zajdu aspoň ještě jednou. P.S. I napodruhé jsou Lahve skvělá zábava a vedle Obecné školy asi můj nejoblíbenější Janův film.(1.5.2007)
-
CheGuevara
Už dlouho se mi nestalo, že po skončení filmu jsem si na ten samý film chtěl zajít znovu. Svěráci očkují dobrou náladu na 100 minutách filmového pásu, ovšem ta samotná vydrží (možná) víc než je zdrávo. Tohle opium si dám i opakovaně, abych si zase po době řekl, že život...je prostě fajn.(4.7.2007)
-
Arx
Určitě nejlepší český film roku 2007, což nám potvrzuje rekordní návštěvnost v kinech. O tomhle filmu se dá říct, že je ze života a má určitě co nabídnout. Zdeněk Svěrák je klasicky výborný včetně Jirky Macháčka. U mě 90%. Něco by se dalo vytknout ale to by bylo spíš hnidopišství. Na český film opravdu kvalitní zážitek.(14.7.2007)
-
canakja
Protože jsem nesmírně sebekritickej, tolerantní a chápavej, dal sem láhve znova. A dopadlo to skvěle. Syn a otec svěrákovic splnili přesně to, co je pro ně dobré. A sice udělali z filmu jednu velkou reklamu na suprmárket a další komodity. Ale to nevadí, rád si za reklamu připlatím! A když má navíc tak supr zelenej příběh jako flašky, sem ihned v sedmém nebi.. díky. Je to sice nejslabší scénář jejich produkce, ale to taky nevadí! Hlavně že už vim, jaký pít pivo. Macháček v netradiční roli ujde. Svěrák hraje taky slušně, jen u těch vlhkejch snů sem se jako pštros v rozpacích pokoušel zavrtat hlavu do betonu. Poslední půlhodinu, a snad to bylo tím přívětivým "lidským humorem" anebo ještě přívětivějším všudypřítomným patosem, jsem blaženě prospinkal. Přidávám ještě citaci z jednoho blogu: Film sa začína niekoľkosekundovým záberom na autobus polepený reklamou na dámské vložky. Až ďalší záber nám prezrádza, že toto je autobus, ktorým cestuje každý deň do školy učiteľ, ktorého stvárňuje Zdeněk Svěrák. Ani nasledujúca scéna sa nezaobíde bez dôkazu štedrých sponzorských darov - to Zdeněk Svěrák počas vyučovania hľadí z okna, kde je akoby náhodou na stene protiľahlého domu obrovská reklama na inštalatéra... Nasledujúce minúty filmu mám neustálu podvedomú chuť prepnúť. Vtedy keď si Svěrák dáva s manželkou, ktorú stvárňuje Daniela Kolářová pivo. Scéna, ktorá nemá vo filme žiadne opodstatnenie, okrem toho, že kamera sníma dobrú chvíľu etiketu známeho českého pivovaru. Vtedy, keď Svěrák odíde zo školy, aby pracoval ako posol na bicykli pre známu českú doručovateľskú spoločnosť. Túto skutočnosť nám tvorcovia filmu tlačia tak agresívne, že už nemám chuť sa zamýšľať nad motívmi Svěrákovej postavy pre tento krok, ale opäť mám len chuť prepnúť. Nehovoriac o tom, keď si Svěrák nájde job v hypermarkete. Ak by ste si náhodou nestihli všimnúť v akomže to hypáči sa Zdeněk zamestnal na prvý, druhý alebo šestnásty krát, nezúfajte, príležitostí sa vám počas filmu naskytne asi tak 5 miliónov. A ak bezprostredne po filme zatúžite skočiť si do istého hypermarketu kúpiť si napríklad jahodový jogurt určitej značky a odviezť sa domov modrým autíčkom Jiřího Macháčka, tak vedzte, že misia bola splnená. - Katarína Hybenová(21.12.2009)
-
Faidra
Měla jsem mírné obavy, jaký nový opus otce a syna Svěrákových bude, a tímto si sypu popel na hlavu, trhám na sobě šat a nazývám se nevěřícím Tomášem, který se musel přesvědčit na vlastní oči, že zeslábnout jen na okamžik ve víře v um dvou báječných chlapů tentokrát ne na létajících strojích nad doverskými útesy, ale v samoobsluze, nemá nejmenší opodstatnění. Svěrák svou partii pracujícího důchodce, kterému život bere sílu a žáci nervy, rozehrává tam mistrovsky, že i člověk třetinového věku má chvílemi hodně nepříjemný pocit, Kolářová je mu důstojnou spoluhráčkou - nebo spíš protihráčkou - a při scénách z manželského života po čtyřiceti letech člověk jen tu s pobaveným, tu s trpkým úsměvem pokyvuje hlavou ("Jak se můžeš dívat na takový blbosti?" "Žehlils někdy?"). Příjemně civilními a sympatickými rolemi překvapí Jan Budař a Jiří Macháček, Pavel Landovský nám dá zavzpomínat na majora Terazkyho, u Miroslava Táborského a sedmera cimrmanovců trochu zamrzí, že se filmem jen mihnou, v druhém případě dvakrát projdou. S Vratnými lahvemi je to jako s dobrými skutky pána ve výkupu lahví: to podstatné je podáno tak nenápadně, že si toho ani nevšimneme a jen se divíme blaženému pousmání, které se nám s přibývajícími minutami vkrádá na tvář, a tomu, že se bojíme na vteřinu odvrátit od plátna, aby nám něco neuteklo. A je to tak nevtíravé a decentní jako vyznání lásky magistrátního úředníka. Všem, kteří se třeba jen jedním prstem podíleli na vzniku filmu, bych chtěla veřejně poděkovat. Za to, že jsem si díky (zaplaťpánbu krátké) pedagogické zkušenosti mohla povzdechnout: "Jo, tohle je přesný." Za uvolněný smích při "labutím jezeru." A za příjemný pocit, který nevyprchal jako pivní pěna.(3.8.2007)
