Zodiac

David Fincher opět v jiném stylu než dříve. Kdy tohle skončí? To je vlastně otázka, na které Zodiac stojí, a o které to celé je. A já osobně si ji kladl poslední tři čtvrtě hodiny filmu. Fincher tentokrát neukočíroval za a) stopáž a za b) formu, nebo spíš žánr. Nové a nové procházení téhož, neustálé dohadování o rukopisech a o věrohodnosti důkazů, neustále ožralý Downey (ani nemusíme moc hrát, co, Bobby?;)), divnější a divnější Jake Gyllenhaal, tohle všechno mě až na pár scén, které to uspávací dusno na chvíli rozbijí (a potěší milovníky starých filmů;)), ke konci už pěkně vytáčelo. Aspoň jsem si částečně užil pocity těch, kdo Zodiaca naháněli a neměli z toho nic kromě žaludečních vředů. A přitom je po celou první půli kvalita hodně vysoko, a tím nemyslím jen v měřítkách celkem drsného krimithrilleru. Fincher parádně šíří do sálu atmosféru sedmdesátých let a využívá řadu rekvizit, které osloví i někoho, kdo tu dobu nepamatuje a s USA má společnou jenom planetu. Taky si neopomene kopnout do společnosti, alespoň tak mi přišly ty telefony do rádia. Z těch mi bylo na blití víc než ze Zodiaca. Mám předtuchu nějakého toho Oscara, a to nejen v "technických" kategoriích, ale to mi nezabrání dát na Finchera slabých 70%. (25.08.2007)

Vyčítat Zodiacovi dlouhou stopáž a schématičnost mi přijde jako kdyby někdo vyčítal Hvězdným válkám, že se v nich lítá nadsvětelnou rychlostí... Podle mě vše, co se na plátně odehrálo mělo svůj smysl. Film není šokující, brutální, nemrazí z něj ani nejde hrůza. Ale jako celek je víc než dobrým a reprezentativním zástupcem krimi žánru. Samozřejmě, že je to něco jiného, než na co jsme od Davida Finchera zvyklí - reálná předloha, žádné nečekané a šokující zvraty, ale to přece nevadí. Kdyby točil pořád stejné věci, začal by brzy nudit. Takhle se dokázal posunout dál a ukázat, že umí i trochu jiný styl i žánr. (30.01.2008)

...90%...I am not the Zodiac. And if I were, I wouldn´t certainly tell you....Chcete-li sedět v otáčivém hledišti, netřeba jezdit do Krumlova. Stačí věnovat 160 minut života příběhu, který protéká mezi prsty. Být před návštěvou kina tabula rasa, rozhodně bych poslepu neurčila, že tuhle brilantní výtvarnou oldschoolovku natočil David Fincher. Potlačil své režisérské ego a do centra umístil posedlost. Posedlost zabíjet, posedlost chytit, posedlost zjistit pravdu...........Tohle není hra na kočku-detektiva a na myš-vraha, na jejímž konci se před očima vyjeví, kdo, kde, kdy a proč. Fincherovo nedoslovné poselství spočívá v humovské skepsi, že člověk nemůže dosáhnout všeobsažného celistvého poznání, že je limitován. Že zůstává jen nejnebezpečnějším zvířetem....... Oproti tradičně americkým psychoanalytickým vrtům režisér motivace vraha i jeho pronásledovatelů nerozebírá "na gauči", ale jen je jemně naťukává. Snaha chytit zrnka písku holýma rukama nebyla nikdy tak fascinující, jako když sledujeme skautíka dušínovského typu Graysmithe, kterak se honí za fantomem po celém západním pobřeží a určuje tempo filmu jako dirigent orchestru. Sedí-li na okraji stolku a luští šifry, film plyne poklidně, ale v okamžiku, kdy se Graysmith dostává do hlavního proudu a téma ho začíná požírat, akceleruje a pádí zběsile kupředu, zatímco část otěží třímá druhý hrdina, sanfranciský detektiv Dave Toschi...... Gyllenhaal s Ruffalem prolnuli se svými postavami dokonale a na ilustrované procházce několika érami moderní Ameriky jsou poutavými společníky. Ještě něco zvláštního? Hitchcockovská práce s atmosférou dokázala diváka vypreparovat několika syrovými záběry tak, že ho Zodiac až do samého konce držel pod krkem matně tušenou hrozbou. Bála jsem se. Přemýšlela jsem. Byla jsem uvnitř. Můj nejmilejší Fincher. (16.06.2007)

"Co máme? Jsem vrah, muž, černoch, ale možná taky podsaditej běloch na ježka." Nerad prozrazuju pointu, ale já jsem vraha uhodl hned, protože mám skvělé deduktivní schopnosti. Vrahem byl ... dramatická pauza ... fanfáry ... Zodiac. A už to víte, takže zpět k filmu. Nejprve jsem si užíval atmosféru hustější než mlha před rybníčkem Brčálník, pak jsem si odpočinul u telenoveláckých Rodinných pout Graysmithových a poté přišel na řadu závěr nejednoznačný jako zdejší hodnocení legendárního snímku Dünyayı Kurtaran Adam. Mně to tedy docela dost bavilo sledovat, ale kdyby došlo k závěrečnému slavnostnímu uzavření spisu, tak bych určitě spal o dost klidněji. (12.04.2021)

This is the Zodiac speaking. I wish you a happy Christmas. Dokonale zpracovana udalost o nejznamnejsim nejpopularnejsim americkym vrahem.. potesil taky Dirty Harry :-)) Sceny vrazd jsou precizne zpracovany, vsechny role precizne zahrany, atmosfera navozena....precizne :-). Jedine minus bych videl v prilis tahle dejove linii, prece jen se daly nektere nedulezite faktory vypustit.. to je asi vse, co me ted napadne.. velmi dobre 4 (25.03.2010)