Teorie velkého třesku

"Kámen, nůžky, papír, tapír, Spock. Je to velmi snadné. Takže nůžky stříhají papír, papír balí kámen, kámen rozdrtí tapíra, tapír otráví Spocka, Spock zničí nůžky, nůžky utnou hlavu tapírovi, tapír sní papír, papír usvědčí Spocka, Spock vypaří kámen a jak je zvykem kámen tupí nůžky." Je to skutečně snadné. Zbytečně vysoké IQ podpořené nezodpovědným vzděláváním zkrátka může z lidí občas stvořit zábavné idioty. Pokud přitom nadměrná inteligence čelně narazí do myšlení standardní blondýny, tak se to občas nedá smíchy rozdýchat. Rád se smíchy dusím a doufám, že jednou zemřu při nestrávení výjimečně brutálního vtipu. (22.08.2011)

(Viděno kompletních 12 sérií) „Leonarde, přátelé jsou jako toaletní papír. Vždy je dobré mít pod umyvadlem nějaké navíc.“ Po skončení Přátel jsem nevěřil, že by mě ještě nějaký sitcom dokázal tak pobavit. Ale zázraky se dějí. TBBT se pro mě stal návykovou drogou, kterou jsem si byl schopen dávkovat prakticky neustále (a také se po jejím aplikování dostavily požadované účinky), a ve výsledku mi přišel ještě vtipnější než výše zmíněná parta (i přes občasné „skřípání“ neznám seriál, který by u mě dokázal po tak dlouho dobu vyvolávat smích). Z postav mám nejraději Sheldona, ale i k ostatním jsem si postupně vytvořil silný vztah. A líbilo se mi, jak šli tvůrci s dobou a krom odkazů na Star Trek či Star Wars (!) upozorňovali i na jiné fenomény (až budoucí projekce ukážou, jestli se kvůli tomu na seriálu nepodepíše zub času). Závěr už byl hodně sentimentální a dojemný, ale upřímně, fanoušek, který si s postavami prošel všechny série, to snad ani nemůže tvůrcům zazlívat. Smutek po skončení byl pak stejný jako u Přátel…i to o TBBT něco vypovídá. (18.08.2009)

Teorie velkého třesku přivádí své diváky do společnosti mladých vědců, kterým příroda nadělila velké IQ, což je opravňuje k získávání vědeckých titulů a účasti na vzrušujících vědeckých objevech, bohužel je ale zároveň připravila o ledascos jiného včetně sociální inteligence a schopnosti adaptace na okolní svět, v neposlední řadě pak i o schopnost zaujmout a udržet si přízeň opačného pohlaví. Dobře vybrané a především zábavné lidské charaktery, skvělý situační humor a co zejména, nepřekonatelná postava Sheldona, stejně geniálního jako austistického a ujetého, který díky svým nekonečným eskapádám rozesmává publikum nejen v USA, ale i v desítkách dalších zemí. Pro mě ze žánru amerického sitcomu momentálně nej-záležitost. Nám, prostým průměrným jedincům, seriál přináší zadostiučení, že to ti geekové taky nemají jednoduché a v lecčems jim dokážeme dát na frak. No a pro ty vyvolené přináší možnost zasmát se sám sobě a zlidštit se v očích ostatních. Celkový dojem: 90 %. (09.01.2013)

Nejdřív velký třesk, pak dinosauři, pak dlouho nic, pak Přátelé, pak zase dlouho nic a nyní druhý Velký třesk. Nejde o výsledek jakéhosi pekelného urychlovače jaderných částic, nýbrž dvojice plodných sitcomových autorů (pod většinu epizod jsou podepsáni Bill Prady a Chuck Lorre). Pokud bych se někdy odvážil jen naznačit, že mám rád fyziku, pak jedině v podobě, v jaké ji prezentuje tahle čtveřice nerdů, jež jsou chytří stejně jako jsou bezradní tváří tvář opačnému pohlaví (a teď nemíním nutně přímo „pohlaví“). Jenom zlomek vtipů rotuje okolo teorií, jejichž neznalost vás staví do pozice Penny. Navíc máte stejně jako Penny možnost neznámý pojem vygooglit, pozřít něco vědění a pro příště učinit blbcem někoho jiného. Jestli The Big Bang Theory považuji po první sérii za druhý nejlepší americký hraný komediální seriál (což není až tak moc kritérií, jak bych se mohlo jevit), hlavně zásluhou smrtící koncentrace vtipů a - narozdíl od IT Crowd - věrohodné sociální impotence Leonarda, Sheldona, Rajeshe a Howarda. Nerad si to přiznávám, ale ten škodolibý smích občas patřil osobě před obrazovkou. Apendix: Moci si do další série vybrat mezi menším množstvím vtipů s propracovanějším vývojem charakterů a jejich vztahů a větším množstvím vtipů se stejně zakrnělou "progresivní" složkou, beru variantu 10. Zrovna u tohoto seriálu se chci hlavně bavit. Apendix 2: Zjišťuji, že mou nejoblíbenější postavou je Koothrappali. Nic moc neříká, ale když už něco řekne, většinou jde o nejtrefnější hlášku epizody. Apendix 3: Po páté sérii si od TBBT zřejmě na chvíli odpočinu. Vtipy se příliš často stáčejí k různým tělesným potěchám a "drbací" dívčí rovina, třebaže z marketingového hlediska pochopitelná, mi do seriálu od nerdů pro nerdy vůbec nesedí. Hlášek pro nejzasvěcenější ubylo a ze Sheldonova chování už tvůrci také nedokážou vytěžit situace vtipné bez toho, aby museli zacházet do extrému. Stále více z toho zkrátka čpí neškodný mainstream, byť nadále platí, že není vtipnějšího seriálu, který by vám toho ozřejmil tolik ze života geeků. 90% Zajímavé komentáře: Rex Mundi, Eddard, M.a.t.t., Milwa (30.01.2009)

Strašná pecka, která mě s každým dílem dostává čím dál víc na kolena. Sheldonova proměna v nehoráznou svini sice silně šustí papírem a Penny by mohla být na scéně téměř permanentně, ale jinak nemám námitek. Jen mě děsí skutečnost, že prakticky všem geekovským termínům rozumím, zatímco u soutěže made by Penny bych pohořel úplně stejně jako L a S. Teda... Britney bych ještě uhádl. ;) (27.07.2008)