Teorie velkého třesku

3* za: je to milé, zlaté aj veselé, ale... kadencia vtipkovania je nedostatočná, aby vyplnila narastajúci stereotyp epizódnych príbehov. Okrem sympatického Leonarda mi ostatní protagonisti pravidelne liezli na nervy. I keď to bol zámer, až také zveličenie "geekovstva" občas skĺzava do trápnosti a následnej nulovej prekvapivosti správania postáv. A keď už teda toľkí prirovnávame k IT Crowdu, pri Big Bang som ani raz nezažila tú číru radosť a neprekonateľný hlad po ďalšej časti, ako pri Ajťákoch. Tom Riddle to vyjadruje v komentári na rovinu a v podstate s ním súhlasím. 4*, teda štvrtú hviezdičku po rozmyslení pridám za to, že niektoré úchylky (fyziku nie) mám s týmito geekmi spoločné a predsa len ma ten ich svet očaril. Niekedy by som si to s Leonardom celkom rada vymenila ;-) (10.07.2008)

Nesmělý, Otravný, Sebevědomý a Koktavý potkávají Nádhernou a začíná příjemný sitcom, kterému sudičky určily, aby se z něj postupem času stal až neuvěřitelný fenomén. Někdy šablonovitý a neoriginální, jindy upřímně vtipný, ale ve své podstatě dostatečně nenásilný na to, aby dokázal spoustu let adekvátně bavit. Dříve nebo později se ale každé téma vyčerpá a protože se tvůrci ke krokům, které by hlavní postavy posunuly o něco dál, odvažují jen jednou za několik sezón, tuhl mi u tohoto třesku úsměv už ve třetí sérii. Nečekanou záchranou jisté úrovně se tak pro celý seriál stal postupný příchod ženských vedlejších postav, nohy mu naopak čím dál víc podrážejí opakované vtipy (nesnesitelný running joke s Howardovou matkou) a rutina, se kterou jsou od určité doby sázeny Sheldonovy monology. Zkrátka a dobře si s touhle partou moc nevím rady. Díky zprvu fantastické (a posléze alespoň přiměřeně spolehlivé) Amy a tomu, jak dokáže Kaley Cuoco jako Penny stále všechny strčit se stoickým klidem do kapsy, se pořád občas pobavím. Na druhou stranu Leonard, Howard i Rajesh mi už pořádně dlouho přijdou jen jako figurky snaživě předříkávající očekávané repliky, nehledě na v pozdějších sezónách nepochopitelně protěžované kopyto Stuarta. Po šesti letech se čtvrtá hvězda, snad z nějaké nostalgie, ještě zuby nehty držela, od sedmé sezóny dál jde ale jen a pouze o mlácení prázdné slámy, takže dlouholetý soucit ztrácím, tím spíš, že desátý a jedenáctý rok jsou ospalostí až trapností vážně k uzoufání. U seriálu jsem ale zůstal až do samého konce. Přímá úměra průměrnosti a nevtipnosti s rekordy sledovanosti mě fascinovala tím víc, čím méně jsem ji chápal. (03.10.2008)

Jediné zajímavé na téhle genocidě humoru je, že mnozí lidi, který jinak píšou dost kriticky o toxické maskulinitě, milují sitcom, který je jedním z jejich největších propagátorů v kontextu nerdské subkultury a naprosto amorální chování konstantně zobrazuje jako roztomilé, možná trochu nešťastné, ale "krásně klukovské" a postavám dává nějakých 12 let, aby z něj "trochu" povyrostly". Spolu s Ready Player One krásná ukázka toho, že v nerdské subkultuře se může prakticky cokoliv a jindy ostražití strážci ochotně koukají na opačnou stranu, když tvůrci jejich popkulturu staví do středu dění. Třeba kdyby to bylo aspoň trochu vtipné a ne holokaust komedie, taky bych tomu propadnul. Až se na tuhle obludnost podívají lidi za dalších deset let, budou nás soudit. Aspoň že už to skončilo. (08.05.2021)

Geniální? Kdeže. Takhle jsem si jako seriálový nevzdělanec představoval kvalitní žánrový standard, prostě dobře zvládnutý oddych, který bez ustání dere jednu a tu samou šablonu. V porovnání s pravými skvosty žánru je totiž každá epizoda - od té prvé nahoru - až bolestně předvídatelná, takže si v ní můžete sami bez ustání doplňovat hlášky. Mnohem častěji než u Přátel nebo How I Met Your Mother. Palec přesto jistě zvednutý nahoru. (12.09.2008)

Žiadna britská karikatúra života počítačových machrov, The Big Bang Theory prináša typicky americkú zábavu, ktorá IT Crowd pripomína snáď len výberom "geekov" za hlavný zdroj humoru. A je to práve špecifický humor, ktorý seriál dvíha nahor a odlišuje od plejády sitcomov. O nejakej vyváženosti charakterov však spočiatku možno hovoriť len ťažko, seriál si pre seba prakticky zaberá jedna postava a vykreslenosť zvyšku a ich vzájomná interakcia je predsa len mierne v úzadí. Aj istá šablónovitosť, ktorá je badateľná už od prvých dielov nie a nie zmiznúť. Svoj hlavný účel - pobaviť - seriál spočiatku plní bez väčších problémov, ale s nástupom ženských postáv a snahy vytvoriť nových Priateľov sa postupne mení na krč, ktorý naplno odhaľuje Lorreho už tradičnú neschopnosť vytvárať kvalitné vzťahové zápletky. Aj preto si seriál miesto medzi najlepšími nezaslúži. (27.11.2007)