Teorie velkého třesku

"Je to Pennyina spálňa. Tam bolo veľa mužov." Chápem, že mnohých partia neschopných a v reálnom živote relatívne stratených a detinských geekov permanentne vytáča. Aj mne dlho trvalo, kým som si na ňu zvykol. Spočiatku mi pripadali silene vtipní. Taký ten štýl, kedy sa publikum smeje, ale ja sa maximálne usmievam. No s pribúdajúcimi sériami, ako si boli scenáristi, režiséri a samozrejme herci čoraz istejší v detailoch a začali sa s tým hrať, sitkom nabral na dynamike a humore. Mnohé scény pre mňa skultovneli (Rajove rekordy v dĺžke trvania prekonávajúce odmlky v planetáriu počas rozlúčky s divákmi) a mnohé nápady sú božie (šermovanie prackami na opasky v tvare svetelných mečov). Herci sú sympatickí, zjavne sa mali radi a natáčanie spoločných scén si užili. Postavy sú originálne, každá je iná, vďaka čomu medzi nimi vládne divoká interakcia a tešíte sa na ich spoločné scény (Sheldon vs. Penny, ktorí spolu v podstate svojím spôsobom počas jedenia pizze nechtiac vyriešili ľudstvom nikdy nevyriešenú Teóriu strún). Mám dojem, že sa tu stretla fakt dobrá partia ľudí (o čom svedčia aj už legendárne tanečné vystúpenia nie priamo v seriáli, ale pred živým publikom počas natáčania) a aj práve vďaka odlišnosti postáv zaujali aj postavy, ktoré by samé osebe nemali šancu a liezli by skôr na nervy alebo by boli trochu zbytočné, avšak v kombinácii s radikálne odlišnými charaktermi iných postáv bodovali. Nikdy mi tu príliš nesedeli popkultúrne odkazy, zmienky o komiksoch a cameá; na údajne tak inteligentné postavy mi tieto veci pripadali jednoduché a prízemné, aj keď musím uznať, že minimálne na štvoricu Flashov len tak nezabudnem („Presne kvôli TOMUTO som vravel, že by bolo fajn urobiť poradu.“). V neposlednom rade oceňujem hlášky ("Nechcem ťa odsudzovať, ale toto robia psychopati." alebo "Priateľstvo sexom nepokazíš, to je ako pokaziť zmrzlinu kúskami čokolády.") a to, že mnohé veci boli na úrovni a patrične dojemne ukončené (Howardova mama alebo samotný koniec, kedy tvorcovia vedeli, že nebudú pokračovať a tak sa podľa toho zariadili). A to, akú prekvapivo dôležitú súčasť tejto čudnej, ale o to pôvabnejšej komunity tvorilo jedlo (čím sa mi opätovne potvrdilo, že film alebo seriál s jedením a varením z princípu nemôže byť zlý, čo ostatne vedel už Hitchcock). Teória veľkého tresku je o priateľoch. To pokladám za dôležité zdôrazniť, pretože máte plno sitkomov postavených na nepriateľstve resp. totálnej odlišnosti. Nech už ale sú hrdinovia akokoľvek odlišní a robia si zo seba srandu a vzájomne sa doberajú, nakoniec zostávajú priateľmi, ktorí si pomáhajú a držia palce. A to dokonca aj Sheldon. A to už je čo povedať. "Kto to je? Green Arrow?" - "Ehm, Green Lantern." - "Aký je v tom rozdiel?" (13.03.2020)

Teorie velkého třesku přivádí své diváky do společnosti mladých vědců, kterým příroda nadělila velké IQ, což je opravňuje k získávání vědeckých titulů a účasti na vzrušujících vědeckých objevech, bohužel je ale zároveň připravila o ledascos jiného včetně sociální inteligence a schopnosti adaptace na okolní svět, v neposlední řadě pak i o schopnost zaujmout a udržet si přízeň opačného pohlaví. Dobře vybrané a především zábavné lidské charaktery, skvělý situační humor a co zejména, nepřekonatelná postava Sheldona, stejně geniálního jako austistického a ujetého, který díky svým nekonečným eskapádám rozesmává publikum nejen v USA, ale i v desítkách dalších zemí. Pro mě ze žánru amerického sitcomu momentálně nej-záležitost. Nám, prostým průměrným jedincům, seriál přináší zadostiučení, že to ti geekové taky nemají jednoduché a v lecčems jim dokážeme dát na frak. No a pro ty vyvolené přináší možnost zasmát se sám sobě a zlidštit se v očích ostatních. Celkový dojem: 90 %. (09.01.2013)

Skvelý seriál. Odporúčam pozerať s pôvodným, anglickým dabingom, nemá to chybu :D Intrák, fyzika, filmy, PC hry, komiksy... čím viac z toho je pre vás známe, tým viac si ten seriál užijete. Prvé série boli úplne brutálne, no postupne to začína strácať svoje čaro - od 4. série je väčšina dielov dosť slabých... (20.07.2010)

Nikdy bych neřekla, že mě to postihne, ale stalo se - pár epizod jsem viděla se svými dětmi a docela mě to bavilo, teď když nám zatrhli cestování a zakázali vycházení, pracuju z domu a pouštím si z bedny, co právě jde. Tady chytám jednu sérii na RTF, jinou na ORF a další zase v češtině. Aspoň si s dcerou trochu osvěžíme němčinu ... :) (14.11.2020)

Jediné zajímavé na téhle genocidě humoru je, že mnozí lidi, který jinak píšou dost kriticky o toxické maskulinitě, milují sitcom, který je jedním z jejich největších propagátorů v kontextu nerdské subkultury a naprosto amorální chování konstantně zobrazuje jako roztomilé, možná trochu nešťastné, ale "krásně klukovské" a postavám dává nějakých 12 let, aby z něj "trochu" povyrostly". Spolu s Ready Player One krásná ukázka toho, že v nerdské subkultuře se může prakticky cokoliv a jindy ostražití strážci ochotně koukají na opačnou stranu, když tvůrci jejich popkulturu staví do středu dění. Třeba kdyby to bylo aspoň trochu vtipné a ne holokaust komedie, taky bych tomu propadnul. Až se na tuhle obludnost podívají lidi za dalších deset let, budou nás soudit. Aspoň že už to skončilo. (08.05.2021)