Teorie velkého třesku

Milí tvůrci TBBT, předem tohoto dopisu bych Vám rád složil poklonu. Povedlo se Vám povětsinou myslící lidi s relativně dobrým vkusem přesvědčit, že je tenhle seriál originální, převratný, a dokonce inteligentní! Já mám ale poměrně nakoukáno, a tak vím, že není vůbec originální, ani špetku převratný, ba dokonce ani inteligentní. Je ale velice chytrý ve svém konceptu. Umíte v tom chodit, umíte dát lidem to, co chtějí. A pravdou je, že oni většinou nechtějí inteligentní humor, chtějí humor, co v nich vyvolá pocit, že jsou inteligentní oni. A Vy to moc dobře víte. Vidíte, jaký úspěch mají u diváků skutečně inteligentní seriály jako 30 Rock či Arrested Development. A Vy nechcete dopadnout stejně, skončit pro malou sledovanost. Dokázali jste hloupé grimasy a jednoduché, neoriginální, opakující se a předvídatelné pointy zahalit hávem hlášek o vědě, komiksech, vesmíru a dalších věcech, které musejí nepochybně značit inteligenci. Humorně o inteligentech cestou, které rozumíme... "To přece musí znamenat, že jsme taky inteligenti! Jsme bílé vrány a tenhle seriál je takových nádherných, inteligentních, bílých vran plný, konečně něco originálního a převratného!" pokyvuje hlavou nenáročný, avšak svéhlavý divák. Co je opravdu působivé, dokázali jste beze zbytku vykrást Frasiera, který na stejném principu fungoval už před dvaceti lety, kdy to ještě docela originální bylo, a neukradli jste jenom onen princip, ale i všechno ostatní. Jemně neurotického roztomilého génia Nilese jste obrali o smysl a pochopení pro vztahy, a zůstal Sheldon. Nabručeného průměrného otce Martina jste odbarvili, omladili, a nechali ho podstoupit změnu pohlaví, a zrodila se sexbomba Penny, která je stejně jako Martin katalyzátorem konfrontace mezi světem inteligentů a průměrných lidí. Z nikdy neviděné Maris, Nilesovy kostnaté a zábavně protivné manželky, jste udělali nikdy neviděnou a vždycky protivnou Howardovu matku. Nejpůsobivější je ale fakt, že si nic z toho drtivá většina diváků neuvědomuje. A ti, co ano? Těm to obvykle nevadí. Taky jsem býval jedním z nich, a Velký třesk byl pro mě příjemnou oddychovkou. Časy se ale mění, a z fanouškovské základny seriálu se stala obluda s milionem hlav, která dokáže svými nesmyslnými argumenty z těch ostatních vyždímat veškerou radost ze sledování, a nekonečně a dokonale je znechutit. To přesně se stalo mně, a upřímně doufám, že nejsem sám. Přesto musím zdůraznit, není to Vaše vina, odvedli jste vynikající práci. Opili jste stamiliony lidí jedním rohlíkem. Bravo. (30.04.2008)

Bývalo to super, ale v současnu pokračuju ve sledování spíše ze setrvačnosti a nárazově ("jé, ona už skončila další série? to abych si ji tedy stáhnul"). Opakuje to pořád dokola stejnou šablonu, stejné vtipy, někdy více, někdy méně funkčně. Se znalostí více (a lepších) komediálních seriálů se mé přesvědčení, že TBBT je sitcomová špička, zcela vytratilo. Povrchní mainstreamová zábavička. (21.01.2009)

Zatím úspěšně bojuji s první sérií a musím (bohužel) říci, že nejgeniálněji na mě působí Sheldon (hlavně díky IQ187). Většina humoru pak plyne hlavně z jeho "jinakosti", která je často konfrontována s (dá-li se to tak říci) prostotou sousedky odnaproti jménem Penny. Ovšem Sheldonovi kolegové zase tak výrazně nezaostávají a občas se povede i nějaká kultovní hláška typu - Leonard: "Naše děti budou chytré a krásné." Sheldon: "A hlavně imaginární." - anebo - Leonard: "Sheldone, to mám za každou druhou větou vytáhnout ceduli s nápisem Sarkasmus?" Sheldon: "Ty takovou ceduli máš?"... ;-) Nicméně podle komentů jiných fandů se zdá, že to lepší z BBT na mě teprve ještě čeká. :-) Edit (23.11.): Potvrzuji slova o stoupající formě - najíždím na třetí sérii a i když se sem tam objeví v seriálu nějaké provařené klišé, fóry mají narůstající četnost i úroveň! Edit podruhé: Po dokončení třetí série a páru dílech ze čtvrté musím konstatovat, že mne seriál baví čím dále méně... Pokračování odložím na později, třeba mě zase časem chytne... (22.10.2012)

Skvělý nápad, zpočátku originální koncepce, hodně výbušný humor a mimo to, fyzikální hlášky jsou zajímavé i samy o sobě. Ovšem vtípky se začnou časem okatě opakovat (2. a 3. série), objevují se znovu a znovu v jiných variacích, navíc se občas dají i předvídat, což není ideální, ale teď přichází jedno velké a nesmírně pozitivní ALE.., Zhruba kolem 4./5. série chytil seriál druhý dech (nebo si jen diváci zvykli a dokonale se uvelebili ve zdejším geekovském světě?), rázem mezi postavy zavanul svěží vánek, recyklované vtipy do sebe vždy dokážou absorbovat špetku originality, postavy již jasně nalezly svá místa a Teorie velkého třesku začíná představovat sázku na jistotu - jistotu prvotřídní zábavy, smíchu a odreagování... 9/10 (19.03.2009)

3* za: je to milé, zlaté aj veselé, ale... kadencia vtipkovania je nedostatočná, aby vyplnila narastajúci stereotyp epizódnych príbehov. Okrem sympatického Leonarda mi ostatní protagonisti pravidelne liezli na nervy. I keď to bol zámer, až také zveličenie "geekovstva" občas skĺzava do trápnosti a následnej nulovej prekvapivosti správania postáv. A keď už teda toľkí prirovnávame k IT Crowdu, pri Big Bang som ani raz nezažila tú číru radosť a neprekonateľný hlad po ďalšej časti, ako pri Ajťákoch. Tom Riddle to vyjadruje v komentári na rovinu a v podstate s ním súhlasím. 4*, teda štvrtú hviezdičku po rozmyslení pridám za to, že niektoré úchylky (fyziku nie) mám s týmito geekmi spoločné a predsa len ma ten ich svet očaril. Niekedy by som si to s Leonardom celkom rada vymenila ;-) (10.07.2008)